Na Pražském hradě proběhne Den otevřených dveří

Expozice umístěná ve třech patrech věže Mihulka představuje historii i současnost Hradní stráže a historický vývoj jejích předchůdců. Historií provede návštěvníky prostřednictvím řady exponátů a dobových scén.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

V Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense.

Románská trojlodní bazilika sv. Jiří na Pražském hradě je nejstarší dochovanou sakrální stavbou v Praze. Její bílé věže z pečlivě opracovaných opukových kvádrů výrazně zasahují do siluety hradního komplexu. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Od 26. února do 8. března 2026 se na Pražském hradě v Empírovém skleníku Královské zahrady uskuteční výstava Předjaří: Zahrada malých gest. Přivítejte jaro v tomto krásném prostředí obklopeni uměním a květinami.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Renesanční palác v areálu Pražského hradu stojí na místě románského a gotického domu. Přestavěn byl po roce 1555 G. Venturou a v 90. letech 16. století U. Aostalisem. Ve 20. století zde sídlil Dům československých dětí, dnes je zde Muzeum hraček a kavárna IPPA.

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

V areálu Pražského hradu se nachází hned několik zahrad, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti. Zatímco severní zahrady patří mezi historicky nejcennější, z jižních zahrad je kouzelný pohled na historickou část města.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Na konci Zlaté uličky stojí válcová dělová věž Daliborka, postavená ve svahu nad Jelením příkopem roku 1496 Benediktem Riedem. Od počátku sloužila jako vězení a po svém nejslavnějším vězni byla také pojemnovaná.

Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je od 1. března do 31. října vždy od 10:00 hodin.

Hartigovská zahrada patří mezi Jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod zahradou Na Valech. Najdete zde hudební pavilón a sochařskou výzdobu v podobě antických božstev. Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Císař Rudolf II. byl kromě jiných kuriózních zájmů také vášnivým milovníkem a sběratel koní. Pro svou vášeň nechal zbořit část hradních hradeb a na jejich místě vystavěl kolem roku 1583 nové nádherné stáje. V současnosti slouží konírna k výstavním účelům.

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.