Na nebi září jasná kometa Tsuchinshan-Atlas – jedná se o nejjasnější kometu za uplynulé desetiletí

Kometa Tsuchinshan-Atlas (výslovnost by měla být snad ts-ťin-šan) nyní krášlí podzimní nebe na severní polokouli. Z našeho území měla být pozorovatelná již během první poloviny října, počasí však hvězdným úkazům nepřálo. Nyní se však již situace vylepšuje a všichni příznivci vesmírných jevů tak mají šanci si tuto nově objevenou vlasatici prohlédnout. Viditelnost komety pouhýma očima skončí zhruba za dva týdny, jelikož se od 12. října vzdaluje od Země i od Slunce a rychle slábne.

Kometu Tsuchinshan-Atlas s dlouhým ohonem v těchto dnech vyhledáme poměrně snadno, stačí najít místo s dobrým výhledem k západnímu obzoru a dívat se nad místo, kde zapadlo Slunce a trochu mírně doleva. Na ještě světlé modré obloze je dobré zkusit kometu hledat triedrem a kochat se, jak se postupně vynořuje její ohon. Vpravo od komety můžeme najít jasnou hvězdu Arcturus a ještě více k severu souhvězdí Velkého vozu. Nízko nad jihozápadním obzorem objevíte také jasnou planetu Venuši.

Tsuchinshan-Atlas má dokonce i protichvost!

Kometu C/2023 A3 zdobí nejen zhruba 20 stupňů dlouhý ohon, ale také poměrně vzácný protichvost, namířený opačným směrem než vlastní kometární ohon. Některé chvosty jsou přímé, jiné stočené či vějířovité. Některé komety mají chvosty dva. Jeden je tvořen prachovými, druhý plynnými částicemi. Protichvost je výjimečným jevem. Koma a chvost jsou tvořeny nesmírně řídkou látkou – jsou to tak zředěné plyny, že i jejich celková hmotnost je neuvěřitelně malá. Ačkoliv délka chvostu dosahuje až několik desítek milionů kilometrů, látka v něm obsažená by se dala teoreticky odvést osobním automobilem, její hmotnost je totiž průměrně jen 200 kilogramů.

A ještě k názvu komety. Ten nám komplikuje fakt, že byla v roce 2023 současně objevena observatoří na Růžové hoře v Číně a na jedné ze čtyř observatoří Atlas, v tomto případě v jižní Africe.
 

Naši předkové se komet báli

Lidstvo pozoruje komety již od nepaměti. Nejstarší záznamy můžeme nalézt v kronikách starověkých a středověkých Číňanů. Další zmínky o kometách jsou od starých Řeků, Římanů či Babylóňanů. Ve středověku lidé hleděli na komety s obavami. Podle rozšířených pověstí bývaly předzvěstí mimořádných událostí. Lidé odedávna věřili, že přílet tajemné vlasatice zvěstuje smrt panovníka, války, přírodní katastrofy či smrtící epidemie. A historické milníky dávají legendám mnohdy za pravdu – kometa se například ukázala v roce 44 př. n. l., kdy byl v římském senátu zavražděn Julius Caesar. Jasně zářila kometa i na jaře 1316, těsně před tím, než město Praha lehlo popelem při velkém požáru. Ten stejný rok zahynul i francouzský král Ludvík X., který se uhřátý po hře v tenis napil studeného nápoje a dostal zápal plic. V roce 1618 spatřili astrologové na nebi Velkou kometu, která podle mnohých předznamenala počátek třice­tileté války.

Zanechme však chmurných legend a pojďme se podívat na kometu z veděckého hlediska. Kometa je malé tělo z ledu a prachu, které obíhá kolem Slunce. Když se kometa přibližuje Slunci, ohřívá se a produkuje ocas plynu směřující od Slunce.