Vepřové hody a česká zabijačka: tradice, která voní po pepři, majoránce a dobrém jídle

Masopustní hodokvas, pravá venkovská zabijačka, řemeslný jarmark, prodej zabijačkových a jiných dobrot, ochutnávky Božích milostí, Pohádky na slámě, lidové tvoření, obchůzky maškar statkem a všeliké taškaření. Na Šrámkově statku, v neděli 15. února 2026.

Tradiční masopust se na Slezskoostravském hradě uskuteční v sobotu 1. 2. 2026.

„Zhosta chaso, zhosta, konec masopusta, ostatke se krátijó, jož se nenavrátijó!“ bude znít Bystřicí a maškary se letos vydovádí na zámeckém náměstí! Náměstí provoní zabijačkové dobroty i masopustní koblihy a odpoledne vyrazí maškary i s medvědem do ulic.

Zimní měsíce jsou jako stvořené pro gurmánské zážitky. České i světové speciality, lahodná vína a výběrová piva můžete ochutnávat nejen v restauracích, ale i na vybraných gastronomických akcích po celé republice. Je úplně jedno, kolik nám je let, jaké máme vzdělání a co děláme. Dobré jídlo zkrátka milujeme všichni a gastronomické akce mají na portálu Kudy z nudy vždy zelenou.

Přijďte do Národního zemědělského muzea v Praze oslavit masopust a zažít atmosféru staročeské zabijačky. Uvidíte masopustní zvyky, řeznický cech a muzeem projde i tradiční průvod maškar.

Také si na svých cestách dopřáváte nejrůznější krajové pochoutky a dobroty? S Kudy z nudy se tentokrát vypravte za jazykovými lahůdkami: naservírujeme vám delikatesy zvláštních jmen, ze slané i sladké kuchyně. Některé možná znáte, nad jinými se budete smát. Pojďte s námi ochutnat třeba pišingr, cvíbachy, vejmrdu, cmundu, sloní žrádlo, padlý vojsko nebo kočičí tanec!

Nejznámějším a nejvýznamnějším pedagogem pocházejícím z našich zemí je Jan Amos Komenský (28. března 1592 Morava – 15. listopadu 1670 Amsterdam). Poslední biskup Jednoty bratrské a učitel Jan Ámos Komenský byl jedním z českých protestantů, kteří museli roku 1628 opustit vlast, protože nechtěli přestoupit na katolickou víru.

Zabijačka na návsi, prodej čerstvých zabijačkových dobrot, teplé nápoje, soutěž v pojídání jitrnic, průvod masek obcí s hudbou.

V sobotu 7. února 2026 se na Dlaskově statku v Dolánkách uskuteční tradiční masopustní veselí. Všichni zúčastnění mohou ochutnat zabíjačkové pochoutky, popít nápoje alkoholické i nealkoholické a především se mohou těšit na bujarý rej maškar, hudbu a vystoupení folklorního souboru.

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

Tradiční masopust, který pořádá plzeňský lidový soubor Mladina. Nenechte si ujít masopustní průvod městem.

Prožijte na českém venkově tradiční masopustní veselí, chráněné značkou UNESCO! Hamry u Hlinska patří k obcím, kde se ještě udržel zvyk staročeských maškar, které se konají jednou v roce na závěr církevního období, kdy se odděluje čas zvaný masopůst.

Jitrnice a další zabíjačkové pochoutky, koláče a veselé písničky. Masopustní průvod se zvířátky obcí Zubrnice se zastávkami u pohostinných sousedů pro návštěvníky v maskách.

Zveme Vás na třetí ročník Vepřových hodů pod širým nebem ve Vimperku.

Tradiční masopustní obchůzka, která je součástí světového dědictví UNESCO.

Voní to kouřem, pepřem a poctivým řemeslem. Ať už milujete jitrnice, taliány, nebo pršut, česká řeznictví mají co nabídnout. Vydejte se s námi na portálu Kudy z nudy po stopách mistrů řezníků – od šťavnatých specialit přes skvělé restaurace až po muzea plná historie a příběhů.

Vůně majoránky, libečku, kmínu nebo heřmánku patří k české kuchyni a lidovým tradicím stejně jako bramboračka nebo svíčková. Mnohé bylinky k nám přišly ze Středomoří, jiné tu rostou odpradávna – a dvě z nich jsou tak výjimečné, že získaly dokonce evropské chráněné označení původu. Pojďte s námi objevit ty nejznámější české bylinky a koření, navštívit bylinkové zahrady a zjistit, co si můžete pěstovat doma na okenním parapetu po celý rok.

Čekají vás poctivé zabijačkové speciality v perfektním spojení s čerstvě načepovaným pivem Pilsner Urquell přímo od zdroje, a to je zkrátka recept na skvělou atmosféru. Přijďte si je užít v sobotu 14. března od 10 do 16 hodin na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Mělnický masopust propukne na masopustní neděli 15. února. Kromě trhů, kde budou k dostání zabijačkové pochoutky, se bude zpívat a dovádět v masopustním průvodu, který vyrazí z náměstí Míru. Zakončení akce proběhne za doprovodu folklorních souborů.

V malebném kraji na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů, jehož rozmanitá přírodní krása okouzlovala a okouzluje mnohé známé malíře, navštivte jediné muzeum v přírodě v Pardubickém kraji, Muzeum v přírodě Vysočina.

Druhý ročník zabijačkových hodů v Telči!

Nenechejte si ujít tradiční akci se spoustou zábavy v novém kabátě. Bývalý masopust převzaly ostatky. Na ulici Na Hradbách se můžete těšit na zabíjačkové speciality, otevřené sklepy místních vinařů, tombolu nebo průvod nejen Milevských maškar.

Tradiční masopustní průvod masek v kulisách Malé Strany a Hradčan. Průvodu s živou hudbou a maskami se každoročně účastní stovky lidí. Vychází z Loretánského náměstí a jde se přes Malou Stranu na Kampu, kde vyvrcholí veselicí. Sraz do průvodu před hostincem U Černého vola do 13 hodiny.

Pestrobarevný průvod tradičních masek z Hlinecka doprovázený hudbou a tancem projde skanzenem třikrát za den. Mezi obchůzkami si dáte zabijačku, zapráskáte si bičem a poslechnete si, jak to o masopustu bývalo kdysi.

Masopust je tady a s ním i doba bujarého veselí, kdy se příliš nehledí na štíhlou linii. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Masopustem si lidé vynahrazovali čtyřicet dní trvající půst, který se dodržoval až do Velikonoc. O masopustním veselí se u nás sice dochovaly písemné zprávy již ze 13. století, ale samotná tradice pochází z antických dob, kdy se ve starém Řecku konaly oslavy boha Dionýsa, tzv. bakchanálie – příchod nového vegetačního roku. I staří Slované slavili konec zimy a dnešní rej masek i další masopustní zvyky tak mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách.

Hned v úvodu varujeme: tenhle článek není korektní! Ani nemůže být, protože nad stejným jídlem se jedni olizují až za ušima, zatímco druhým se zvedá žaludek. Které jsou největší bizarnosti české kuchyně? Co vyvolává největší nevoli a znechucení? A která jídla z našich jídelníčků jednou provždy vyřadily školní jídelny? Čtěte, bavte se a ochutnávejte – možná vám náš výběr otevře zcela nové gastronomické obzory i hloubky.

V chodovarském pivovaru se první březnovou sobotu, 7. 3. 2026, uskuteční zabijačka a zabijačkové hody.

Máte rádi sladké a pečete alespoň občas koláče? Vydejte se s Kudy z nudy na velkou sladkou jízdu a ochutnejte koláče na stovky způsobů z rozmanitých koutů Čech, Moravy a Slezska. Co vám nabídneme? Koláče skládané, kecané, poschoďové, mřížkové, hnětené, vázané, pregulované i dvojctihodné, koláče pražské, chodské, milotické, hlučínské, berounské i rožmberské, slavné frgály i točenice. Všechny mají svátek 23. ledna, kdy slavíme Mezinárodní den koláčů.

Ti nejlepší a nejvyhlášenější uzenáři v celé Moravy se sjedou na hrad Veveří 28. 2. až 1. 3. 2026, aby tu během 12. ročníku Slavností moravského uzeného mohli všem návštěvníkům připomenout, jak má správně chutnat tato moravská specialita.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jižně od Říčan leží kraj, který se stal celoživotní inspirací malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 – 14. prosince 1957). V okolí Ladovy rodné vísky Hrusice s typickým kostelíčkem ožívají nejenom kocourek Mikeš, ale také chytrá kmotra liška, bubáci a hastrmani, pověstné zabijačky i hospodské rvačky.

V urbanisticky i krajinářsky jedinečně umístěné obci v kopcovité krajině Českého středohoří se nachází soubor hodnotné zástavby lidové architektury, kde vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech.

Kromě posezení ve sklípku a degustace vín máme pro vás připraveny speciality z domácí zabíjačky! Ochutnejte ovárek, jitrničky, jelítka, tlačenku, škvarky, klobásky, zabíjačkovou polévku a další speciality – krupoto, nevlezlo, aj. Navštivte Republiku Kraví hora Bořetice!

Opravdovou raritou pro milovníky piva a odpočinku jsou pivní lázně v pivovaru Chodová Planá. Originální lázeňská terapie využívá kombinací blahodárných účinků teplé minerální vody, tmavého koupelového piva, sušených bylinek a klasické i speciální masáže.

Restaurace se nachází v bezprostřední blízkosti půvabného lednického zámku, který je součástí Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu památek UNESCO.

Bohumil Hrabal (28. března 1914, Brno-Židenice – 3. února 1997, Praha) byl jedním z nejznámějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho osudy jsou spojené zejména s Prahou, Nymburkem a lesní osadou Kersko, známou z Menzelova filmu Slavnosti Sněženek.

Tři krále neboli svátek Zjevení Páně slavíme každý rok 6. ledna. Končí vánoční období a ve většině domácnosti se odstrojuje vánoční stromeček. V Česku každý rok probíhá dobročinná Tříkrálová sbírka, kdy koledníci v kostýmech tři králů chodí od domu k domu a koledují i v ulicích. Vybrané peníze pak pomáhají těm, kteří potřebují naši pomoc.

Bohumil Hrabal (1914–1997) se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor s nevšedním pozorovacím talentem a strhujícím vypravěčským stylem. S Kudy z nudy můžete na jeho známá literární díla vzpomínat třeba při návštěvě míst, kde se odehrávají: pojďte se podívat do Kerska a do Nymburka, do kraje Slavností sněženek a Postřižin.