Úvod > Aktuality > Na Hromnice o hodinu více: jaro už je opět o něco blíž!
Životní styl

Na Hromnice o hodinu více: jaro už je opět o něco blíž!

Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?
Hromnice jsou podle prastaré víry den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž – v tom jsou zajedno křesťanské i keltské kalendáře. Pokud jste ještě neuklidili vánoční stromečky a betlémy, máte nejvyšší čas, na Hromnice totiž definitivně končí doba Vánoc.

A protože Hromnice a spolu s nimi keltský svátek Imbolc přivádějí do našich domovů jasnější roční období, ten den se světí svíčky zvané hromničky, které mají odvracet veškeré zlo. Naši předkové je zapalovali za bouří, aby stavení ochránily před bleskem a ohněm.
 

Kde si na Hromnice užijete o hodinu více?

hromnické jezírkoSamozřejmě od 2. února nebude mít den o hodinu více, pořekadlo jen připomíná, že den se nenápadně prodlužuje a můžeme si užívat více světla než při zimním slunovratu. Skutečnost je ale ještě lepší než známá jazyková hříčka: od slunovratu se totiž den prodloužil nejenom o slibovanou hodinu, ale dokonce ještě o dvacet minut navíc!

A kde si oněch osmdesát minut k dobru vychutnat? Třeba na pěkné procházce s "hromovým" názvem. Co byste řekli na výlet k Hromnickému jezírku? Evropský unikát najdete na Plzeňsku, u obce Hromnice nedaleko Třemošné. Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu.

špindlPoblíž Olomouce mezi obcemi Hlušovice a Chomoutov naleznete památný Hromův dub. Strom roku 2010, je poslední vzpomínkou na souvislou výsadbu dubů, které zpevňovaly hráze Velkého rybníka založeného v roce 1577. Podle lidové tradice na tomto místě kdysi stávala chýše uhlíře jménem Hrom, který se vzepřel snaze církevního pána (snad biskupa Dietrichsteina) získat jej (neobyčejného siláka, s až zázračnou mocí), do své ozbrojené gardy. Muž původní stavení zapálil a zmizel navždy kdesi v lužním lese

Mechovou pěšinkou se můžete dostat na Hromovku (1031 m), vrch nedaleko Špindlerova Mlýna. Z kopce vede oblíbená sjezdovka, po vrstevnici kolem kopce pak Krkonošská magistrála. Po ní se můžete vydat na Krásnou pláň, do obce Stráž anebo na opačnou stranu ke Klínovým boudám a Chalupě na rozcestí.
 

Pořekadla a pranostiky

Hromnice provází spousta pranostik. Není to jen slavná rýmovačka „…na Hromnice o hodinu více…“, ale také „…na Hromnice půl zimy, půl krajíce a půl píce…“ anebo že když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima. Další pranostiky tvrdí, že když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se vleče a že zelené Hromnice znamenají bílé Velikonoce.

Podobně jako jiné svátky i Hromnice byly obestřené řadou pověr, například že kdo ten den tancuje, vtipkuje či kleje, přivolává na sebe neštěstí. Dokonce by se prý nemělo šít ani vyšívat. Proč? Věřte nebo ne, ale jehla prý přitahuje blesky, a mohla by tak podpálit stavení. Milovnice šití tak mají o důvod víc, proč si zkrátka musí vyrobit svíčku-hromničku.
 

…a co na to Phill z Punxsutawney?

Možná se vám pořekadlo Na Hromnice o hodinu více plete s názvem filmu a muzikálu Na Hromnice o den více. Příběh se točí kolem tradičního rituálu, který se na Hromnice odehrává v pensylvánském Punxsutawney. Tady každý rok vytáhnou z nory sviště Phila, aby předpověděl příchod jara. Jak to dělá? Jednoduše: pokud prý svišť na Hromnice spatří svůj stín a zaleze zpět do nory, chladné počasí vydrží dalších šest týdnů. Když však žádný stín mít nebude (respektive bude zataženo), jaro již čeká za dveřmi. V Punxsutawney by měli být skuteční odborníci, jaro tu tímhle způsobem předpovídají už od roku 1887. Skutečnost ale pokulhává: zvířecí meteorolog se prý ve většině případů netrefí.

U nás sice sviště-prognostika nemáme, ale jedna z pranostik říká totéž: pokud je na Hromnice jasno, bude zima trvat ještě nejméně dalších šest týdnů. Tak schválně, jak to letos dopadne?
Hromnické Červené jezírko – evropský unikát

Hromnické Červené jezírko – evropský unikát

Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu. Tato přírodní památka je evropským unikátem.

Hromův dub u Chomoutova na Olomoucku

Hromův dub u Chomoutova na Olomoucku

Památný strom Hromův dub (Dub letni) se nachází mezi obcemi Hlušovice a Chomoutov u Olomouce. Bohužel sem nevede žádná turistická trasa, ale pěšky nebo na horském kole se k tomuto památnému stromu dostanete po prašné polní cestě.

Mechová pěšinka na Hromovce ve Špindlerově Mlýnu

Mechová pěšinka na Hromovce ve Špindlerově Mlýnu

Naučná stezka Mechová pěšinka se také nachází na Svatém Petru a měří pouhých 3,8 kilometru. Na této stezce se seznámíte s rostlinami, které se nachází v Krkonoších. Budete je poznávat podle čichu, hledat a zkoumat.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Další aktuality

Evropa v Česku: proč máme rádi Belgii?

Belgické pralinky, čokoláda a vafle, nádherná historická města Bruggy a Gent, Atomium, panenská příroda pohoří Ardeny, Brusel coby hlavní město Evropské unie, belgické pivo, bitva u Waterloo anebo Rubensovo město Antverpy: je tolik věcí, které máme rádi v Belgii! Seriál o evropských zemích pokračuje v zemi na pobřeží Severního moře. Pojďte s Kudy z nudy poznat Belgii!
Životní styl

Život na farmě: děti ho budou milovat

Možná že i vy už máte dost civilizace a chtěli byste se „schovat“ někam do přírody, na farmu nebo zemědělskou usedlost. Zajezdit si na koni, pohladit ovečky anebo ochutnat třeba kozí sýr. Co takhle užít si dovolenou nebo prodloužený víkend na některé z rodinných farem? Pohodu českého venkova oceníte nejenom vy, ale i nejmladší členové rodiny, kteří tak poznají život na hospodářské usedlosti a třeba i nové kamarády.
Životní styl

20 tipů, kam se vypravit za tradicí trampingu

Více než 100 let existuje fenomén českého trampingu, jehož počátky bývají kladeny do doby kolem roku 1918. Během následujících desetiletí se stal jednou z nejoblíbenějších volnočasových aktivit a ovlivnil několik generací hudebníků, malířů, spisovatelů. Komunistický režim se jej různými způsoby snažil dostat pod kontrolu, přesto mnozí trampové své cesty do lesů a společná setkání vnímali jako ostrůvek nezávislosti, přátelství a volnosti. V posledních desetiletích možná trochu ustoupil ze scény, stále ale existuje a vyvíjí se dál. Za jeho historií i současností se vypravíme pomocí tipů Kudy z nudy.
Životní styl

Poznejte život na farmě

Máte malé děti, které výlet na zámek nebo hrad nebaví? V nejbližší zoo jste byli už tisíckrát a další výprava za tučňáky vás neláká? Vydejte se na venkov! Ukažte svým dětem, jak vypadá život zvířat i lidí na farmě, jak se pěstují rostlinky a chovají zvířata v přirozeném prostředí.
Životní styl

Věda a historie není nuda: proč je důležité 22. dubna slavit Den země?

Naše planeta slaví svůj svátek každý rok 22. dubna. I kdyby ale slavila Den Země denně od začátku ledna až do konce prosince, bylo by to málo. Hýčkejme si ji, pečujme o ni a náležitě se o ni starejme: žádné jiné místo, kam bychom se mohli přestěhovat, ve vesmíru neexistuje. Anebo ano?
Životní styl

Co je štěstí? Třeba jen obyčejné zastavení v krajině a pohled vzhůru

V dnešní době je vnitřní pocit štěstí víc než zapotřebí. Pokud nevíte, jak se na něj naladit, zkuste pár našich rad – usmívejte se, poslouchejte oblíbenou hudbu, myslete pozitivně a vydejte se někam na výlet. A svěřte se ostatním, co nového jste vyzkoušeli, objevili a navštívili. Protože k dobrému pocitu stačí pár obyčejných dní volna, nabízíme vám místa, kde jiní zažili příval štěstí na vlastní kůži. Třeba se to podaří i vám.
Životní styl

Evropa v Česku: proč máme rádi Španělsko?

Špičková vína, sluncem zalité pláže, churros, tapas a koncert chutí, býčí zápasy, maurské paláce, Svatojakubské poutní cesty do Santiaga de Compostela, Sagrada Família a další stavby Antoni Gaudího, ohnivé flamenco a středomořský životní styl: je tolik věcí, které máme rádi ve Španělsku! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu Evropy, na Pyrenejském poloostrově. Pojďte s Kudy z nudy poznat Španělsko!
Životní styl

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

Poctivost, řemeslný fortel, odkaz předků, láska a dovednosti prověřené lety: takové jsou naše tradice. Hledáte ty nejkrásnější lidové slavnosti a festivaly, krajové speciality a klasické české pivo? Místa, kde poznáte mistry svého oboru a odhalíte tajemství tradičních řemesel? Anebo toužíte po hýčkání a odpočinku, které nabízejí naše lázně? Nabízíme vám místa, kde si přijdou na své všechny smysly a kde se s tradicemi setkáte skutečně na vlastní oči, nos, jazyk, uši i kůži.
Životní styl