Úvod > Aktuality > Mrchojedy, Kozojedy nebo Srnojedy: cestování plné chutí
Mrchojedy, Kozojedy nebo Srnojedy: cestování plné chutí
"> "> ">

Mrchojedy, Kozojedy nebo Srnojedy: cestování plné chutí

Vydáno 31. srpna 2019 Životní styl
Žertovné a občas hanlivé názvy obcí Hrdlořezy, Řitka, Kostrčany, Konětopy, Krchleby nebo Zbizuby často vzešly od škodolibých sousedů. To platí i pro vesnice, kde se na něčem hoduje, ať už to jsou Konojedy nebo Kozojedy, Máslojedy, Masojedy, Mlékojedy, Mrkvojedy či Srnojedy.
Patrně nejhorší pověst mívaly Mrchojedy. Bývalo jich u nás požehnaně a není divu, že mnohé si už dávno nechaly změnit jméno. Proto klobouk dolů před těmi, které si starý název uchovaly!

Pokud zatoužíte po fotce s cedulí Mrchojedy v pozadí, jedny najdete v Posázaví poblíž Talmberka, další na okraji Meclova kousek od silnice z Horšovského Týna do Domažlic.
 

Kde jedli koně a kozy?

Cestou do Mrchojed v Posázaví se můžete zastavit také v Konojedech; leží jihovýchodně od Kostelce nad Černými lesy. V 15. století šlo o pouhý statek s tvrzí, jejímž pánem byl jistý Kuneš z Konojed, který vlastnil také hrad Zlenice nad Sázavou. Další Konojedy, ležící kousek od Úštěku, se proslavily jako místo, kde díky hraběcí rodině Šporků vznikla první škola hry na lesní rohy ve střední Evropě.

Za vidění stojí také barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se ještě před pár zdál odsouzený k zániku a podařilo se jej zachránit díky společnému úsilí soukromého majitele a místních nadšenců. Víte, že byl společně s Dačického domem v Kutné Hoře a starou radnicí v Havlíčkově Brodě jedním ze tří finalistů v soutěži Památka roku 2016?

Kozojedy najdeme v Čechách celkem pětkrát, a to na Plzeňsku, u Jičína, u Prahy a u Chrudimi. Nejznámější jsou ty poslední, ležící u Rakovníka: pocházel odtud Dalibor z Kozojed, hrdina jedné ze Starých pověstí českých a Smetanovy opery Dalibor, popravený v březnu 1498 na Pražském hradě.
 

Mléko, máslo, maso, houby a zelenina

Také Mlékojedy známe ve dvojím vydání; ty u Neratovic proslavila oblíbená pískovna, další najdete na břehu Labe mezi Terezínem a Litoměřicemi. Od mléka je jen krůček k máslu: když navštívíte Památník bitvy 1866 na Chlumu u Hradce Králové, do Máslojed to budete mít jen tři kilometry. Ještě známější jsou MásloviceMuzeem másla, Máslovickou naučnou stezkou a přívozem, který pendluje přes řeku do Libčic nad Vltavou. Jen škoda, že podle profesora Antonína Profouse, autora slovníku Místních jmen v Čechách, není název obce pravděpodobně odvozen přímo od másla jako potraviny, ale z osobního jména Máslo.

Naopak jako "ves lidí, kteří jedí maso" vysvětluje název Masojed, obce, odkud je to zhruba stejně daleko do Říčan a do Českého Brodu. Jméno Srnojed u Pardubic podle jazykovědců vzniklo proto, že první usedlíci v okolních lesích hojně lovili (a pak samozřejmě také jedli) srny.

Nezapomněli jsme ani na houby: na ty vás pozveme do Hřibojed u Dvora Králové nad Labem. Zeleninu zastupují Mrkvojedy (původně ovšem šlo o jedny z mnoha Mrchojed), malá vesnice mezi Jičínem a Mladou Boleslaví.
 

Víte, že...?

  • Nadějně zní jméno obce Brambory mezi Kutnou Horou a Přeloučí. Jméno nepochází od zemědělské plodiny, ale vyvinulo se z německého jména Brandenburg, Braniborsko, odkud pocházeli zdejší starousedlíci.
  • Když se některé vsi její jméno nelíbí, může si je změnit. To je jistě v pořádku a někdy jde jen o diakritická znaménka, jindy ale čeština přijde o opravdové perly. Tak například pražskému Hloubětínu už nikdo neříká Hloupětín, Mrákov na Domažlicku se snaží zapomenout na název Mrdákov (změnil se v roce 1880) a Svrabov u Kostelce nad Černými lesy dnes zdobí poetický název Svatbín. Mezi těžší kalibry patřila vesnice Hovnov, jenž se nacházela mezi Borem a Houstouní v Plzeňském kraji. Název však pochází od staročeského významu "hovět si". Naopak šumavská osada Šukačka (nedaleko Železné Rudy) si své jméno ponechala, stejně jako Pičín na Příbramsku.
Přívoz Máslovice - Libčice nad Vltavou

Přívoz Máslovice - Libčice nad Vltavou

Z Libčic nad Vltavou do Máslovic se nejrychleji dostanete přívozem. Ten je jedním z nejstarších v Čechách. Zažil už krále Ferdinanda I. a bez újmy přežil všechna následující politická zřízení. Jezdí celý rok a nezastaví ho ani zimní mrazy.

Planetární stezka údolím Vltavy

Planetární stezka údolím Vltavy

Na severním okraji Prahy vzniklanová naučná stezka. Začíná kousek od psího útulku v Troji a pokračuje dále po směru toku Vltavy. Stezka znázorňuje zmenšenou Sluneční soustavu v poměru 1 : 1 000 000 000. Z mnoha pohledů je to unikátní zobrazení Sluneční soustavy.

Máslovické muzeum másla

Máslovické muzeum másla

Malé máslovické muzeum másla je jediné svého druhu v České republice. Netradiční naučná stezka od muzea k vltavskému přívozu.

Přírodní rezervace Máslovická stráň

Přírodní rezervace Máslovická stráň

Území tvoří zalesněný severní svah hluboko zaříznutého údolí Máslovického potoka v délce 2 km od skály nad Vltavou až po okraj obce Vodochody.

Naučná stezka v Máslovicích

Naučná stezka v Máslovicích

Ve středočeských Máslovicích můžete navštívit nejen známé Malé máslovické muzeum másla, ale na svých 12 zastavení vás naláká také máslovická naučná stezka.