Úvod > Aktuality > Mrchojedy, Kozojedy nebo Srnojedy: cestování plné chutí
Životní styl

Mrchojedy, Kozojedy nebo Srnojedy: cestování plné chutí

Žertovné a občas hanlivé názvy obcí Hrdlořezy, Řitka, Kostrčany, Konětopy, Krchleby nebo Zbizuby často vzešly od škodolibých sousedů. To platí i pro vesnice, kde se na něčem hoduje, ať už to jsou Konojedy nebo Kozojedy, Máslojedy, Masojedy, Mlékojedy, Mrkvojedy či Srnojedy.
Patrně nejhorší pověst mívaly Mrchojedy. Bývalo jich u nás požehnaně a není divu, že mnohé si už dávno nechaly změnit jméno. Proto klobouk dolů před těmi, které si starý název uchovaly!

Pokud zatoužíte po fotce s cedulí Mrchojedy v pozadí, jedny najdete v Posázaví poblíž Talmberka, další na okraji Meclova kousek od silnice z Horšovského Týna do Domažlic.
 

Kde jedli koně a kozy?

Cestou do Mrchojed v Posázaví se můžete zastavit také v Konojedech; leží jihovýchodně od Kostelce nad Černými lesy. V 15. století šlo o pouhý statek s tvrzí, jejímž pánem byl jistý Kuneš z Konojed, který vlastnil také hrad Zlenice nad Sázavou. Další Konojedy, ležící kousek od Úštěku, se proslavily jako místo, kde díky hraběcí rodině Šporků vznikla první škola hry na lesní rohy ve střední Evropě.

Za vidění stojí také barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který se ještě před pár lety zdál odsouzený k zániku a podařilo se jej zachránit díky společnému úsilí soukromého majitele a místních nadšenců. Kostel byl staticky poškozen roku 1945, když v blízkém lomu vybuchla munice. V soutěži Patrimonium pro futuro, kterou pořádá Národní památkový ústav, obdržela Společnost pro obnovu památek Úštěcka stříbrnou plaketou právě za obnovu tohoto kostela.

Kozojedy najdeme v Čechách celkem pětkrát, a to na Plzeňsku, u Jičína, u Prahy a u Chrudimi. Nejznámější jsou ty poslední, ležící u Rakovníka: pocházel odtud Dalibor z Kozojed, hrdina jedné ze Starých pověstí českých a Smetanovy opery Dalibor, popravený v březnu 1498 na Pražském hradě.
 

Mléko, máslo, maso, houby a zelenina

Také Mlékojedy známe ve dvojím vydání; ty u Neratovic proslavila oblíbená pískovna, další najdete na břehu Labe mezi Terezínem a Litoměřicemi. Od mléka je jen krůček k máslu: když navštívíte Památník bitvy 1866 na Chlumu u Hradce Králové, do Máslojed to budete mít jen tři kilometry. Ještě známější jsou MásloviceMuzeem másla, Máslovickou naučnou stezkou a přívozem, který pendluje přes řeku do Libčic nad Vltavou. Jen škoda, že podle profesora Antonína Profouse, autora slovníku Místních jmen v Čechách, není název obce pravděpodobně odvozen přímo od másla jako potraviny, ale z osobního jména Máslo.

Naopak jako "ves lidí, kteří jedí maso" vysvětluje název Masojed, obce, odkud je to zhruba stejně daleko do Říčan a do Českého Brodu. Jméno Srnojed u Pardubic podle jazykovědců vzniklo proto, že první usedlíci v okolních lesích hojně lovili (a pak samozřejmě také jedli) srny.

Nezapomněli jsme ani na houby: na ty vás pozveme do Hřibojed u Dvora Králové nad Labem. Zeleninu zastupují Mrkvojedy (původně ovšem šlo o jedny z mnoha Mrchojed), malá vesnice mezi Jičínem a Mladou Boleslaví.
 

Víte, že...?

  • Nadějně zní jméno obce Brambory mezi Kutnou Horou a Přeloučí. Jméno nepochází od zemědělské plodiny, ale vyvinulo se z německého jména Brandenburg, Braniborsko, odkud pocházeli zdejší starousedlíci.
  • Když se některé vsi její jméno nelíbí, může si je změnit. To je jistě v pořádku a někdy jde jen o diakritická znaménka, jindy ale čeština přijde o opravdové perly. Tak například pražskému Hloubětínu už nikdo neříká Hloupětín, Mrákov na Domažlicku se snaží zapomenout na název Mrdákov (změnil se v roce 1880) a Svrabov u Kostelce nad Černými lesy dnes zdobí poetický název Svatbín. Mezi těžší kalibry patřila vesnice Hovnov, jenž se nacházela mezi Borem a Houstouní v Plzeňském kraji. Název však pochází od staročeského významu "hovět si". Naopak šumavská osada Šukačka (nedaleko Železné Rudy) si své jméno ponechala, stejně jako Pičín na Příbramsku.
Máslovické muzeum másla

Máslovické muzeum másla

Malé máslovické muzeum másla je jediné svého druhu v České republice. Netradiční naučná stezka od muzea k vltavskému přívozu.

Kostel sv. Martina v Kozojedech

Kostel sv. Martina v Kozojedech

Kostel sv. Martina se nachází v Kozojedech u Kostelce nad Černými lesy. Byl vystavěn na místě bývalého pohanského pohřebiště ze 13. století.

Konojedské bochníky

Konojedské bochníky

Konojedské bochníky jsou vlastně bývalým kamenolomem. Jedná se o protáhlý, zalesněný masiv, který je zbytkem několika lávových proudů s unikátní ukázku sloupcové odlučnosti čediče. Na území se vyskytují kriticky ohrožené rostliny, a proto území bylo vyhlášeno Národní přírodní památkou.

Přírodní rezervace Máslovická stráň

Přírodní rezervace Máslovická stráň

Území tvoří zalesněný severní svah hluboko zaříznutého údolí Máslovického potoka v délce 2 km od skály nad Vltavou až po okraj obce Vodochody.

Planetární stezka údolím Vltavy

Planetární stezka údolím Vltavy

Na severním okraji Prahy vzniklanová naučná stezka. Začíná kousek od psího útulku v Troji a pokračuje dále po směru toku Vltavy. Stezka znázorňuje zmenšenou Sluneční soustavu v poměru 1 : 1 000 000 000. Z mnoha pohledů je to unikátní zobrazení Sluneční soustavy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku

Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech stojí v sousedství konventu servitů, později přestavěného na zámek.

Bývalá obec Flusárna na Šumavě

Bývalá obec Flusárna na Šumavě

V 1. polovině 19. století tvořilo Flusárnu pět domů. Osadě dominovalo velké patrové stavení s polovalbovou střechou ozdobenou klasickou šumavskou zvoničkou, uvnitř kombinující obytnou a hospodářskou část. K této usedlosti náležel ještě obytný domek v místech dnešního křížku.

Naučná stezka v Máslovicích

Naučná stezka v Máslovicích

Ve středočeských Máslovicích můžete navštívit nejen známé Malé máslovické muzeum másla, ale na svých 12 zastavení vás naláká také máslovická naučná stezka.

Jezero Konětopy – zatopená pískovna s průzračnou vodou

Jezero Konětopy – zatopená pískovna s průzračnou vodou

Dříve zavřený a nedávno znovu zpřístupněný lom s krásnou vodou na koupání a potápění. Pískovna se nachází u obce Konětopy najdete zde travnatou i malou písčitou pláž. Raritou je výskyt sladkovodních medůz. Pejsci se zde koupat bohužel nesmějí.

Zřícenina hradu Zlenice – hrad známý z obrázků Josefa Lady

Zřícenina hradu Zlenice – hrad známý z obrázků Josefa Lady

Přesné založení hradu Zlenice, lidově též zvaného Hláska, je dosud zahaleno tajemstvím. Hrad byl postaven zřejmě někdy na počátku 14. století a v 15. století byl dobyt a zničen.

Přívoz Máslovice – Libčice nad Vltavou

Přívoz Máslovice – Libčice nad Vltavou

Z Libčic nad Vltavou do Máslovic se nejrychleji dostanete přívozem. Ten je jedním z nejstarších v Čechách. Zažil už krále Ferdinanda I. a bez újmy přežil všechna následující politická zřízení. Jezdí celý rok a nezastaví ho ani zimní mrazy.

Další aktuality

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Tipy na zajímavý výlet pro rodiny s dětmi po okolí Prahy, jižních Čechách, Moravě a v dalších regionech ČR. Inspiraci na Kudy z nudy najdete pro malé i velké, holky i kluky. Vyberte si místa, kde se s dětmi nebudete nudit, ať už během pohádkových představení, na čerstvém vzduchu nebo tvořivých dílen pro rodiny s dětmi. Vydejte se na zajímavé prohlídky či výstavy, do zoo, výlet za zábavou, historií či kulturou. Co vše můžete během volných dní podniknout se svými ratolestmi najdete na v kalendáři akcí na kudyznudy.cz.
Středočeský kraj | Zážitky

Zámek Loučeň ovládne do konce února příběh lásky

Láska hýbe světem, historií, lidskými osudy i technologiemi. Má svoji symboliku, projevovala se různými způsoby dnes a v minulosti, u nás i ve světě. Kdy jindy vyprávět příběh lásky než v únoru? A kde jinde než na zámku Loučeň?
Středočeský kraj | Památky

Ukrajinská jabloň nebo česká hrušeň? Soutěž Evropský strom roku začíná

Soutěž o nejkrásnější a nejzajímavější strom starého kontinentu začala od 1. února 2023. Milovníci přírody mohou volit Evropský strom roku, v online hlasování budou po celý měsíc vybírat z 16 finalistů. České barvy reprezentuje Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami – vítězka posledního národního kola. Rusko, které organizátoři z Nadace Partnerství vloni z důvodu válečné agrese organizátoři vyřadili, letos vystřídala Ukrajina. Ta do mezinárodního klání vyslala jiný ovocný strom: Jabloň z města Krolevets.
Středočeský kraj | Příroda

Divocí koně, zubři a pratuři se rychle stali součástí ochrany přírody v Česku

Stádo prvních čtrnácti divokých koní přijelo do České republiky dne 28. ledna 2015. Zvířata, která patří v Evropě, včetně České republiky, k původním živočišným druhům, byla na kontinentu vyhubena člověkem. Po opětovném vysazení se koním u nás začalo dařit – nyní po osmi letech je na našem území dvanáct dalších rezervací. A nejen koňských! Spolu s koňmi spásají invazivní druhy vegetace velcí kopytníci – pratuři a zubři.
Středočeský kraj | Příroda