Mrakodrapy a obří stavby České republiky: žebříček nejvyšších budov

Nejvyšší budovu České republiky si jako na dlani prohlédnete třeba z teras a parků kolem hradu Špilberk nebo z Denisových sadů pod Petrovem: v žebříčku nejvyšších budov Česka patří první místo AZ Tower v Brně. Měří 111 metrů, má třicet nadzemních podlaží a celkem sedmnáct tisíc metrů čtverečních obchodních, kancelářských a rezidenčních ploch. V AZ Tower je rovněž nejvýše položený rezidenční prostor v Česku, mezonetový apartmán ve 28. a 29. podlaží domu. Ten byl prodán dokonce jako jeden z prvních. Autorem stavby, která by měla přijít celkem na 800 milionů korun, je architektonická kancelář Aleše Buriana a Gustava Křivinky. V roce 2025 zde byla otevřena vyhlídka pro turisty Sky View 111, odkud bývá za mimořádně pěkného počasí vidět až na štíty Alp.

Prozkoumejte s Kudy z nudy další české mrakodrapy!
 

Jak vysoký musí být mrakodrap?

Zvláštní slovo mrakodrap je doslovným překladem anglického slova skyscraper. Složenina slov sky (obloha, nebe) a scrape (škrabat, dřít) je něco, co se doslova škrábe vzhůru k nebi. I když mrakodrapy nemají žádnou oficiální definici a na konci 19. století se tak označovaly budovy s deseti až dvaceti patry, postupně se pohled na ně (i z nich) měnil. S narůstající výškou nejvyšších staveb světa se dnes pod pojmem mrakodrap chápe budova, která měří nejméně 150 metrů a má přes čtyřicet pater. Kromě toho by mrakodrapy měly sloužit jako byty, kanceláře, hotely či komerční prostory, to aby se vyloučily podobně vysoké vysílače, stožáry, kostelní a vyhlídkové věže.


 

Další nejvyšší budovy Česka

Další budovy, z jejichž střech je to k nebi nejblíž, najdete v Praze na Pankráci. Vedle sebe stojí City Tower, se 109 metry druhá nejvyšší budova v Česku, 104 metry vysoký bytový dům V Tower a o pár desítek centimetrů nižší City Empiria.

Nejvyšší z nich, City Tower, tu stojí už od osmdesátých let minulého století. Na jeho konečné podobě se podílel ateliér amerického architekta Richarda Meiera a původně měl být sídlem Československého rozhlasu. Ještě starší je sousední City Empiria, známá také pod původním názvem Motokov. V jejich sousedství na Pankrácké pláni stojí eště několik vyšších budov, které vytvářejí zajímavou skupinu, viditelnou z velké dálky.

Svého času nejvyšší budovou v Československu byla budova SHD Komes v Mostě. Má 23 nadzemních podlaží, měří 96 metrů a sloužila jako sídlo ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů, nyní ji vlastní dceřiná společnost Severočeských dolů.
 

Druhá nejvyšší budova v Evropě

Věřte nebo ne, svého času v Česku vznikla druhá nejvyšší budova v Evropě. Šlo o Baťův mrakodrap ve Zlíně, kam se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo na přelomu let 1938 a 1939. Budova takzvané Jednadvacítky měřila na výšku 77,5 metru – a v té době byl v Evropě vyšší jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry. I když zlínský mrakodrap už překonaly desítky budov v celé zemi, dodnes je vyhledávaným cílem turistů. Pozornost přitahuje kancelář ve výtahu, vyhlídková terasa s kavárnou nebo expozice o baťovské minulosti.


 

Další nejvyšší budovy Česka na obzoru

Žebříček nejvyšších budov České republiky čekají změny, jen nevíme, za jak dlouho. Vůbec nejvyšším mrakodrapem v tuzemsku by se měla stát budova Ostrava Towers podle projektu studia Chybík+Krištof. V Ostravě se sice ještě nezačalo stavět, ale projekt už za sebou má spoustu změn. Tou, která nás zajímá nejvíc, je snížení z původně zamýšlených 235 metrů na 170 metrů. Důvod? Mrakodrap má stát na Nové Karolině, tedy v území poznamenaném důlní činností. Dlouho se proto řešilo, zda zdejší podloží tak velký dům vůbec unese. Zahájení stavby je naplánováno na rok 2028, předpokládaný termín dokončení a spuštění provozu pak do roku 2032. Dalším českým mrakodrapem, který zatím můžete vidět jen ve vizualizaci a na papíře, je přes 120 metrů vysoký Top Tower, který by měl vyrůst v Praze ve čtvrti Nové Butovice. Věž navrženou Davidem Černým a Tomášem Císařem ze studia Black n' Arch má doplnit 135 metrů vysoký vrak lodi s vyhlídkou na vrcholu.


 

Muzeum ve věžácích

Věžáky v Kladně sice nesplňují neoficiální definici mrakodrapů, ale mají jinou výhodu: můžete si je prohlédnout zevnitř. Zažijete atmosféru 50. let a navíc poznáte vůbec první expozici sídlištní architektury v České republice. Výstavba šestice 48 metrů vysokých věžových domů podle projektu architekta Josefa Havlíčka začala v březnu 1953. První dům byl předán do užívání předán těsně před Vánocemi 1956, do posledního věžáku se lidé stěhovali přesně o rok později, na Vánoce 1957. Při návštěvě Muzea věžáků si věžák projdete od sklepa až po střechu, a to včetně krytu civilní obrany, ukázkového bytu či střešní terasy s výhledem.