Místa, kde si prohlédnete plakáty, obrazy a vitráže Alfonse Muchy

Unikátní multimediální zpracování obrazů a plakátů Alfonse Muchy v nadživotní velikosti, v pohybu a 3D prostoru. Kromě plakátů z kolekce Ivana Lendla výstava nabídne také stejnou technologií zpracovanou Slovanskou epopej. Díla Alfonse Muchy poprvé rozpohybována a promítána na velké formáty.

Unikátní výstava propojuje práci dvou světoznámých českých tvůrců Alfonse Muchy a architektky Evy Jiřičné, která se ujala architektonického ztvárnění prostoru Valdštejnské jízdárny.

Provedeme vás historií zbirožského zámku od dob jeho vzniku ve 13. století až do jeho novodobých dějin, pochutnáte si ve středověké krčmě u Rudolfovy kratochvíle a přespat můžete v Chateau hotelu, kde pobývala například Božena Němcová nebo Alfons Mucha.

Muchovo muzeum, první muzeum na světě věnované životu a dílu proslulého, světově známého představitele secese, Alfonsu Muchovi, je umístěno v barokním Kaunickém paláci v Panské ulici na Starém Městě v Praze.

Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

Romantické letovisko leží na rozhraní brdských lesů a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Jeho dominantou je impozantní zámek, který kromě prohlídek nabízí ubytování v dobových interiérech i gastronomické speciality ve středověké krčmě.

Výstava představující umělce jako významného světového "influencera". Série výstav se koná od května do listopadu 2022 ve čtyřech unikátních lokalitách jižní Moravy: Ivančicích, Mikulově, Hrušovanech nad Jevišovkou a Moravském Krumlově.

Krumlovský hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční sídlo, které se stalo významným centrem společenského a kulturního dění. V 50. letech 20. století byla do krumlovského zámku převezena monumentální obrazová plátna Alfonse Muchy Slovanská epopej, která se sem vrací v letech 2021-2026.

Město v jihovýchodním cípu Znojemska na řece Jevišovce nedaleko jejího ústí do Dyje proslavily cukrovarnické tradice. Za vidění stojí jedna z méně známých vil architekta Adolfa Loose, u lesního Emina zámečku pak můžete zavzpomínat na malíře Alfonse Muchu.

Ivančice jsou malebné jihomoravské město na soutoku Jihlavy, Rokytné a Oslavy. Historické centrum s renesančními domy, radnicí a zbytky středověkých městských hradeb korunuje kostel Nanebevzetí Panny Marie s nádhernou renesanční helmicí; věž kdysi stála samostatně a měla obrannou funkci.

Legendární Slovanská epopej Alfonse Muchy je opět k vidění v Moravském Krumlově na Znojemsku. Moravský Krumlov má ledacos společného s Českým: hluboko zaříznuté klikaté údolí s řekou, v tomto případě Rokytnou, historické jádro vměstnané na malém prostoru obkrouženém říčním meandrem, rozlehlý zámecký areál i krásnou přírodu. A samozřejmě řadu zajímavostí ve městě i v okolí!

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

Kdo zná Alfonse Muchu jako autora divadelních plakátů a krásných dívek z období belle epoque, toho první setkání se Slovanskou epopejí překvapí: je to dílo pro malíře netypické, které se od všech ostatních ve všem liší – barevností, velikostí i vše prostupujícím symbolismem, fantaskním viděním světa i slovanskými mýty. Vyvolává nadšení i opovržení, mluví se o ní jako o Muchově bombastické závěti a je nejzmiňovanějším uměleckým dílem v českých médiích.

Radnice v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku ukrývá skvostné fresky Alfonse Muchy, které zde namaloval v roce 1882 jako ještě neznámý malíř na začátku své kariéry.

Slovanská epopej opět visí! Po celé dekádě máte možnost spatřit velkolepá plátna Alfonse Muchy na zámku v Moravském Krumlově. Když pak popojedete 10 km do rodných Ivančic nabízí se možnost vydat se po stopách secesního velikána s průvodcem v mobilu. Spatříte tak pohodové Ivančice jeho očima. Poznejte všech 11 zastavení – 11 příběhů, poznejte místa, která měl rád, kde se zamiloval...

Geniální umělec světového věhlasu, tvůrce celého nového uměleckého stylu a autor slavné Slovanské epopeje – to je Alfons Mucha. Prohlédněte si jeho rodné Ivančice jeho očima s audioprůvodcem! Čeká vás 11 zajímavých zastavení.

Alfons Mucha, významný představitel evropské secese. Jeho snové krásky s květinami, zarámované v romantických scenériích, známe z kalendářů, plakátů, dekorativních zástěn, obalů od čokolád, likérů či sušenek.

Krásné dívky s těžkými víčky a překrásnými šperky, složité květinové ornamenty, divadelní plakáty, kalendáře, dekorativní zástěny, obaly čokolád i obří plátna zachycující historii slovanských národů: tak vypadají díla malíře a grafika Alfonse Muchy, který dal světu nový secesní styl. Bez Muchy by zkrátka éra Belle Époque nikdy nebyla tak krásná.

Mozaika z čirých, barevných a často i malovaných malých skel, sevřená v olověných páskách a obvodovém rámu. Umělecké dílo, při jehož vzniku se pracuje se sklem, olovem a cínem. Někdy jde o drobný kousek, jindy o obří chrámová okna, stropy či kupole. To všechno může být vitráž, malý klenot okouzlující hrou barevných skel a světla. Kdy vitráže vznikly, jak se vyrábějí a kde si je můžete prohlédnout? Vydejte se s portálem Kudy z nudy na velkou vitrážovou výpravu!

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Regionální muzeum v Chrudimi spravuje bohatý sbírkový fond z oboru regionální vlastivědy, přírodních věd a výtvarného umění. V expozicích představuje regionální historii, umělecké řemeslo, lidový nábytek a plakáty významného secesního malíře Alfonse Muchy.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Pseudobarokní zámek byl postaven v roce 1882 Edvardem Khuen – Belassy a tomuto rodu náležel až do roku 1945. V současné době je v něm umístěn Ústav sociální péče, domov se zvláštním režimem, pro turisty je tedy nepřístupný.