Jasoň červenooký (Parnassius apollo) je pro svou vzácnost a atraktivitu vnímán
po celé Evropě jako ikona ochrany horské přírody. Ve svém vědeckém názvu jméno
boha Apollóna, který má v řecké mytologii moc nad světlem, sluncem, uzdravením, proroctvím a také nad pastevectvím. Potřebuje totiž ke svému životu spoustu světla a
vyhovuje mu, když se na jeho lokalitách výskytu pasou zvířata. Svým mizením z krajiny nám tedy tento citlivý motýl prorokuje, že příroda není v dobré kondici a je třeba jí pomoci. Motýlím králem je nazýván pro svou nápadnou velikost, atraktivitu a zbarvení královského hermelínu.
Podobně jako v České republice jasoň vymizel prakticky v celé Evropě, jeho
početnost se snížila až o polovinu a bohužel nadále klesá, což navíc ještě může urychlit klimatická změna. Přitom se Apollo dříve ostrůvkovitě vyskytoval na mnoha místech na našem území, zejména
na horách a v podhůří. Nedávné studie dokazují, že hmyzu v posledních dekádách rapidně ubývá geometrickou řadou. Na vině je především úbytek stanovišť v důsledku lidské činnosti, zejména neudržitelných zemědělských postupů s rozsáhlým používáním pesticidů a chemických látek, opuštění tradičních způsobů hospodaření a pastvy, nepromyšlené nebo spontánní zalesňování a v poslední době také oteplování klimatu.
Celý projekt je v
Krkonoších tedy koncipován tak, že nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na
ochranu a revitalizaci celých biotopů, kde jasoň funguje jako tzv. deštníkový druh. To znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy a jejich domovy. Svým charakterem by měl projekt zásadně zvýšit povědomí široké veřejnosti o důležitosti nejen
motýlů a hmyzu v přírodě. Motýli totiž představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň.
Mise Apollo se rozbíhá, pomůže i modráskům nebo soumračníkům
"Mise Apollo" je naplánována oficiálně na 6,5 roku, snahy a aktivity v této oblasti konečným datem na papíře samozřejmě neskončí. V současné době se projekt postupně rozbíhá. Na vybraných lokalitách bude prvním krokem
vhodné nastavení přírodních podmínek tak, aby vůbec mělo smysl se o návrat jasoně pokoušet. Za účelem snahy o co největší zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o
založení a stabilizaci nových populací.
Kromě jasoně míří tyto aktivity také na podporu dalších druhů motýlů a rostlin, např.
modráska nejmenšího a lesního nebo
soumračníka čárkovaného a kriticky ohroženého
soumračníka žlutoskvrnného. Z rostlinného světa pak také vzácné a atraktivní
orchideje jako třeba kruštík tmavočervený, pětiprstka žežulník nebo prstnatec pleťový. Tím, že se zlepší kvalita stanovišť na dotčených lokalitách, bude kaskádovitě přibývat nejen hmyzu, ale i rostlin, ptáků a savců.