Milujeme retro značky: Kofola, Botasky, Pribináček, Igráček a Merkur

Podle průzkumů si dodnes pamatujeme na řadu značek z minulého režimu i století. Žebříčky vedou Kofola, Mototechna nebo stavebnice Merkur, na kterou se za totality stály fronty. Proslavila se i tím, že z ní v roce 1961 Otto Wichterle sestavil první přístroj na výrobu kontaktních čoček. Právě Merkur ale se socialismem nemá nic společného, jeho kořeny sahají až do dob první republiky. Stavebnice se začala vyrábět už v roce 1920 v Polici nad Metují, kde můžete navštívit jedinečné muzeum. Nějakou dobu to s firmou vypadalo všelijak, ale dnes má roční obrat přes 75 milionů a třetinu výrobků vyváží do světa.
 

Kofola: Když ji miluješ, není co řešit

Typicky socialistický původ má Kofola: vznikla v roce 1959 jako socialistická náhražka nedostupných značek Coca-Cola a Pepsi. Receptura pro základní sirup se používá dodnes a tajná podobně jako u Becherovky; údajně jde o čtrnáct bylinných a ovocných šťáv, do nichž se přidává kofein a místo obyčejného cukru karamel. Kofolu si lidé zamilovali hned a na špici se udržela až do sametové revoluce.

Pak musela podobně jako jiné domácí výrobky bojovat o místo na slunci se zahraničními značkami, několikrát změnila majitele a nakonec se díky změně marketingové strategie a investicím znovu vrátila na výsluní. Chuť zůstala stejná, takže dříve narozeným připomíná časy jejich mládí, a díky nové image a také skvělým reklamám (protože vánoční trhák o zlatém prasátku zná skutečně každý) si ji oblíbili i mladí. Originál nestárne, naopak se zkouší nové varianty s příchutí višní, vanilky nebo citrusů, skořice či marcipánu. Navíc Kofola cestuje s námi: seženete ji i v zahraničí, hlavně na Slovensku a v Polsku.
 

Značky, které zůstaly

Značek, které na trhu zůstaly anebo navázaly na starší výrobu je ale na trhu víc – třeba legendární hračka Igráček, hodinky Prim anebo Pedro, růžové žvýkačky s typickým drážkováním a obrázkem kluka v sombreru. Na trh se vrátily téměř po dvaceti letech a podle výrobce mají recepturu stejnou jako kdysi, jen se místo středočeské Velimi vyrábějí v Maroku.

Velký comeback zažívají botasky ze Skutče a kola Favorit, kuchyňské spotřebiče Eta, instantní polévky Vitana, bobnony Bon Pari, paštika Májka, nanuky Míša, Tatranky nebo mléčné výrobky Termix. Anebo Pribináček neboli Pramen zdraví z Posázaví: pro leckoho je kombinace tvarohu a smetany nefalšovanou chutí dětství a Pribináček bude už navždy mít spojený s filmovou pohádkou Ať žijí duchové, která se mu postarala o dokonalou reklamu. A to se říká, že výrobce to tenkrát stálo jen pár kartonů smetanovo-tvarohových dobrot pro filmový štáb!
 

Původ z časů první republiky – anebo ještě dřív?

Některé retro výrobky ale přišly na svět dávno před budovatelskou érou socialismu. Týká se to například motocyklů Jawa, dalekohledů, filmových kamer a optických přístrojů od Meopty, Lentilek i Hašlerek nebo Fidorek: sušenkové dobroty začal už v druhé polovině 19. století vyrábět Kašpar Melchior Baltazar Fiedor společně se svou ženou Amálií v Opavě. Malá rodinná výrobna stála u zrodu dnešní firmy Opavia.

Už před první světovou válkou se zrodila také slavná francovka Alpa, ještě mnohem starší původ mají klobouky Tonak, dřevěné hračky z Jizerských hor anebo nožíky-rybičky z Mikulášovic: podobné se prý vyráběly už na konci 18. století.
 

Kam se vypravit na retro výlety?

Chcete si prohlédnout interiéry, zařízené v retro stylu? Všudypřítomný vinyl a umakart, barevné lisované plastové židle, výrazně vzorované tapety a do toho znějící hudbu „zlatých šedesátých“? Pak musíte zamířit do chebského Retromusea s úplnou a jedinečnou přehlídkou životního stylu a designu v dobách socialistického Československa. Vyzkoušejte si tehdejší každodenní život ve skutečných kuchyních a obývácích, podívejte se do zásuvek a skříní i na to, co tehdy vysílala televize.

Vzpomínáte s dojetím a nostalgií na žigulíky, trabanty a moskviče anebo je chcete ukázat mladší generaci? Vypravte se do Trabant muzea v Praze, Terezína anebo do zánovního muzea Svět Škodovek v Mrači. A srdce milovníků socialistických vozů potěší i Technické muzeum Liberec.