Miletínské modlitbičky byly původně
modlitební knížky kapesního formátu, v pevné a odolné vazbě, často uzavíratelné kováním, s ozdobným kovovým,
kostěným nebo jiným křížkem na přední straně. Byly nezbytnou osobní věcí katolických věřících a spolu s růžencem
základní potřebou při návštěvách bohoslužeb.
A právě tato typická pomůcka inspirovala kdysi dávno
perníkáře Josefa Erbena z
Miletína k originálnímu výrobku.
Tehdejší perníky byly především
figurky z těsta mačkaného do dřevěných forem. Teprve později začaly vznikat perníčky vykrajované, nebo pečené na plechu a pak krájené a slepované. S nápadem péct modlitbičky přišel Erben
poprvé v roce 1864. Se synem a následovníkem řemesla Josefem mladším uvedli nápad ve skutečnost a možná právě o největší místní události – slavné miletínské pouti na začátku dubna, poprvé vyložili tyto
krájené perníčky s marcipánem, cukrovou polevou a mandličkou na vrchu na pult.
Modlitbičky se okamžitě staly úspěšným a prestižním výrobkem Erbenova cukrářství. Když v červenci
1926 navštívil Hořice a Miletín president T. G. Masaryk, pochutnal si na Modlitbičkách také. Dnes firma Erben vyrobí asi 800 modlitbiček denně.
Základem miletínských modlitbiček je
perníkové těsto, které nejprve šest týdnů zraje. Z něj jsou vykrajovány obdélníčky o rozměrech cca 7 x 5 cm. Na upečené perníčky přijde
náplň z pražených vlašských a lískových ořechů a navrch plátek z vaječných bílků a skořice. Hotový výrobek se polije
cukrovou polevou a ozdobí půlkou mandle, která symbolizuje právě onen křížek na deskách modlitební knížky.
Firma Erben však nebyla sama, kdo
Modlitbičky nabízela: už ve 20. letech 20. století byl Erbenovým konkurentem
na protější straně miletínského náměstí v domě č.p. 93 cukrář Josef Laušman a posléze jeho syn Emil.
Město
Miletín se nachází v okrese
Jičín v Královéhradeckém kraji. Rozkládá se uprostřed údolí, na úpatí hory
Zvičiny mezi
Jičínem,
Dvorem Králové nad Labem a
Hořicemi v
Podkrkonoší.