Krkonošský národní park si připomíná Mezinárodní den biologické rozmanitosti

Od května do září plánuje sedm krkonošských měst a obcích zábavná odpoledne. Bude se jednat o koncerty klasické hudby v podání trubačů Správy KRNAP a hudebníků vrchlabské Základní umělecké školy Karla Halíře.

Rok 2023 je rokem 60. výročí založení Krkonošského národního parku. Správa KRNAP při té příležitosti pořádá fotografickou výstavu o Krkonoších, jejich krásách, důvodech ochrany a problémech, kterým hory musí čelit.

Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš.

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Vůbec nejvýše rostoucím stromem České republiky je smrk ztepilý na jihovýchodním úbočí Sněžky v nadmořské výšce 1563,23 metru. Jedná se o tzv. smrkovou rodinu – shluk kmínků, což je v podstatě více stromů rostoucích z jednoho základu.

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Genofondová zahrada Správy KRNAP prošla celkovou rekonstrukcí a stala se přidruženým členem Unie botanických zahrad.

Na hřebenové cestě mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou naleznete Vřetenovčí Hravou naučnou stezku naučnou stezku. Stezka je zaměřená na drobného plže vřetenovku krkonošskou, který žije jen v Krkonoších.

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Violík neboli Labský štít (1472 m.n.m) je hora nacházející se ve Slezském hřebeni v Krkonoších, na hranicích Česka a Polska.

V Krkonošském národním parku objevíte Zvířátkovou stezku. 14 krkonošských zvířátek v životní velikosti najdete podél přibližně půl kilometru dlouhého zrekonstruovaného úseku u Moravské boudy.

Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Místo je domovem vzácné flóry a fauny.

Mohutné horské údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky je jedno z nejkrásnějších krkonošských údolí s cennou flórou. Již v 16. století lákal Obří důl bylinkáře, kteří tu (zejména o svatojánské noci) sbírali "zázračné" bylinky.

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Přeshraniční naučná stezka vede nejcennějšími partiemi Krkonoš. Představuje krkonošskou tundru s ukázkami různých jevů a útvarů pocházejících z doby ledové.

Unikátní budova ve Vrchlabí, jejímž autorem je známý architekt Petr Hájek, vznikla vedle stávající administrativní budovy Správy KRNAP a rozšíří nabídku vzdělávacích aktivit směrem k veřejnosti. Přezdívku domu – Krtek, vybrali lidé ve veřejném hlasování.