Úvod > Aktuality > Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!
Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">

Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!

Vydáno 31. ledna 2020 Kultura
Masopust je tady a s ním i doba bujarého veselí, kdy se příliš nehledí na štíhlou linii. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Masopustem si lidé vynahrazovali čtyřicet dní trvající půst, který se dodržoval až do Velikonoc. O masopustním veselí se u nás sice dochovaly písemné zprávy již ze 13. století, ale samotná tradice pochází z antických dob, kdy se ve starém Řecku konaly oslavy boha Dionýsa, tzv. bakchanálie.

Tajemství masopustních masek

MasopustNejočekávanějším masopustním dnem bylo úterý, kdy „chodily maškary“, ty bývaly a dodnes jsou velmi rozmanité. Některé, zejména ty zvířecí, mají velmi dlouhou tradici a pocházejí z doby před rozšířením křesťanství. Masky zvířat se v Evropě užívaly po celý středověk, a to zejména v období zimního slunovratu a v průběhu zimních měsíců. Existuje několik druhů tradičních masek, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například strakatý, žena, Žid, slaměný, ras, Turek, bába s nůší, medvěd nebo kobyla. Každá postava vyjadřuje určitý typ, a pro­to bylo někde zvykem je dělit na červené - pěkné a černé - škaredé. Pokud by vás masopustní masky zajímaly blíže, udělejte si výlet do některého z muzeí, které je vystavuje. Jedno z nich je v Hlinsku, v památkové rezervaci Betlém, druhé najdete v Milevsku a třetí v Zákupech.

masopust vortováPrůvody maškar obvykle chodily od domu k domu, přičemž se zpívalo, tanco­valo a žertovalo na adresu jejich obyvatel. Někdy se žertování neomezilo jen na slovní zlomyslnosti, ale došlo i na mazání sazemi a házení do sněhu. U každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Maškary byly většinou odměňovány koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi. Masopust byl zakončen tradičním "pochováním basy", které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic.
 

Masopusty prvního únorového víkendu

Masopust Veselý KopecZa tradičním masopustním veselím se vydejte na Veselý Kopec u Hlinska. V 10:00 hodin bude slavnostně uděleno povolení k obchůzce, tento obřad bude zopakován ještě jednou ve 13:00 hodin, následně průvod masek vykročí mezi jednotlivé roubené objekty. U každé roubenky masky zatancují obřadní kolečko. Během obchůžek uvidíte pěkně zblízka všechny tradiční masky: laufra, ženu, turky, slaměné, rasa s kobylou, kominíky i kramáře. Během obchůzky se však musíte připravit i na jejich žerty, ke kterým například od pradávna patří pomazání obličeje zvláštním mazadlem anebo "zajištění plodnosti" ženám. V 15:00 hodin se masky shromáždí k závěrečnému obřadu, přednesou masopustní testament, v němž budou vzpomenuty hříchy, jichž se dopustila maska kobyly. Maska kobyly pak bude obřadně poražena a masopustní obchůzku ukončí veselý tanec všech masek.

masopust HustopečeVeselý průvod masek se chystá v sobotu také v Hustopečích. Akce odstartuje v deset hodin dopoledne a nebude chybět tradiční průvod fašankových masek, který vyrazí do ulic o půl jedenácté. To by to ovšem nebyla Jižní Morava aby neteklo víno proudem! A právě u příležitosti nasopustu se otevřou hustopečské vinné sklípky. Každý, kdo dorazí na masopustní průvod do 10:00 v masce, dostane skleničku a koštovací lístky na víno zdarma! Vinné sklepy se otevřou s odbitím poledne. K tanci i poslechu bude hrát skupina Noví kaskadéři a zájemci navíc ochutnají také zabijačkové speciality.

Ovšem i v Praze se bude slavit masopust, kdy se do ulic pražských Letňan po roce opět vrátí masopustní veselí. Rej masek a masopustní průvod budou v sobotu 1. února. Zahájení je v 10.30 hod. před letňanskou radnicí. Chybět nebudou stánky s občerstvením a zabijačkové hody.
 

Tradice zapsaná v UNESCO

Masopust kobylkyMasopustní obchůzky na Hlinecku byly zapsány do Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Ve vesnicích Hamry, Studnice a Vortová si tento pradávný obyčej předávají místní obyvatelé z generace na generaci v téměř nezměněné podobě. Dodnes se zde například za masky převlékají pouze muži a masky si udržují podobu popsanou již před sto lety.

Na Hlinecko se vypravte v době konání tradičních masopustů - jeden z nich proběhne v sobotu 1. února na Veselém Kopci, v obci Hamry si maškary zadovádí 8. února, pozlobit domácí i přespolní si maškary troufnou v Jeníkově a okolí 15. února, ve Vortové je zastihnete 22. února a posledním rozloučením s průvodem strakatých, slaměných, Židů, rasů, Turků, medvědem i kobylkou bude 25. února v Hlinsku.
Masopustní obchůzky na Hlinecku

Masopustní obchůzky na Hlinecku

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Eduard Held muzeum v Zákupech - muzeum karnevalových masek

Eduard Held muzeum v Zákupech - muzeum karnevalových masek

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.

Muzeum maškar v Milevsku

Muzeum maškar v Milevsku

Tradice milevských maškar sahá k lidovým hrám a středověkým městským slavnostem. Přímým předchůdcem maškar byl masopustní průvod s Bakusem. V dnešní podobě vznikají v roce 1862. Tradice byla přerušena jen několikrát, nejdéle v letech 1914 -ž 1933 a 1940 - 1945.