Olomoucký kraj
Začali jsme Olomouckým krajem, který máme kousek, ale přesto (nebo možná právě proto) ho vlastně moc neznáme. Jezdíme občas do Olomouce a kdysi dávno jsme byli v Jeseníkách, o to větší bylo očekávání. A Olomoucký kraj rozhodně nezklamal!
V pátek podvečer jsme celou tour zahájili u Priessnitzových lázní v Jeseníku. Naše kroky vedly do Balneoparku, speciální vodní zahrady plné potůčků, střiků, laviček. Totiž Priessnitzovy procedury byly založeny na střídání teplé a studené vody. I my jsme to vyzkoušeli. Přestože byla voda doslova ledová, chvíli v ní kromě nás vydržely dokonce i děti, včetně našeho skoro dvouleťáka, který se do potůčků odhodlaně vrhal. Můžete tu tak strávit prima odpoledne procházkou a osvěžením. Navíc dole pod Balneoparkem je krásné velké dětské hřiště.
V sobotu ráno jsme začali den v ruční papírně ve Velkých Losinách, která zde sídlí od konce 16. století. Dnes je stále funkční a papír odsud používá např. prezidentská kancelář, Karlova či Masarykova univerzita a dokonce i Oxford. Exkurze začala v muzeu papíru, kde se dozvíte něco o historii. Pak vás vezmou do celé výrobny a ukáží, jak se zde papír vyrábí. Starším dětem se budou líbit všechny velké stroje, ty mladší zase potěší ruční dílna, kde si můžete papír sami vyrobit a odnést domů.
Chvíli relaxu jsme si s dětmi užili v Termálních lázních ve Velkých Losinách. Jako jediné svého druhu nabízí relaxační a regenerační vodní svět. Bazény jsou zde totiž napuštěny přírodní termální vodou. Relaxovat můžete uvnitř i venku a na děti zde čekají dva menší tobogány a pro ty úplně nejmenší také malé brouzdaliště a další vodní prvky. Voda je krásně teplá, tak jsme plavali i venku, přestože byla celkem zima. Na návštěvu si rezervujte určitě minimálně půlden, dětem se odsud nebude chtít.
Po vodních hrátkách jsme se ale už přesunuli do Olomouce. Tam nás totiž odpoledne čekala prohlídka Freskového sálu v Základní škole Komenium. Nikdy jsem o něm slyšela, ale to, co jsme viděli, nám zcela vyrazilo dech. Už při prvním otevření dveří do sálu jsme jen udiveně vydechli jedno velké „ach“. Malířská výzdoba v takovém rozsahu je u nás unikátem. Autorem je pravděpodobně José Hilber a na zdech i stropě najdete celou řadu různých alegorických scén a mytologických výjevů. S panem průvodcem jsem tak hledali Pythagora, Sokrata, Kolumba a další. Sál dříve sloužil studentům jako aula a jsou zde jako motivace vyobrazena i jejich budoucí možná povolání, která můžete hledat. Vše doplněno o skvělý výklad pana průvodce, rozhodně moc a moc doporučujeme!
V neděli ráno jsme se jako první vydali na prohlídku Muzea kočárů v Čechách pod Kosířem. Najdete zde totiž největší sbírku historických kočárů ve střední Evropě. Ujal se nás pan majitel a hned po prvních slovech poznáte, že tím doslova žije a kočáry jsou pro něj láska na celý život. Povypráví vám něco z historie, co se jak používalo, ukáže dobové kočáry včetně toho největšího smutečního kočáru na světě, který dosahuje bezmála 4m na výšku a 7m na délku. Zajímavé to je rozhodně i pro děti, těm nejmenším však musíte vysvětlit, že se na kočáry nesmí sahat.
A jako poslední nás čekala zastávka na Levandulovém statku v Bezděkově. Na rozdíl od jiných je toto skutečně statek, chovají zde zvířata, pěstují i další bylinky a vyrábí celou řadu vlastních produktů. Opět se nás ujal milý pan majitel, který nám povyprávěl o tom, jak se k pěstování levadule vlastně dostal a vzal nás na prohlídku celého statku. Koukli jsme se, jak se levandule suší a také jak se pak dále zpracovává. Exkurze končí v levandulovém krámku, kde si můžete koupit některé z místních produktů, např. levandulový olej, vodu, pivo, víno, mýdlo, sušenky nebo dokonce i levandulovou klobásu. Pokud zde můžete strávit delší dobu, pak rozhodně doporučuji i dětskou stezku s lesním barem, která začíná u statku a jedná se o cca 1,5km dlouhou trasu (vhodnou i pro terénní kočárky) s různými hravými prvky pro děti. Pan majitel nám dal nakonec taky tip na 91km dlouhý cyklovýlet s názvem Ochutnej Moravu na kole, kde můžete ideálně během 3-4 dnů objet vytipovaná místa a dopřát si řadu gurmánských zážitků – navštívíte totiž rodinné farmy, výrobny či cukrárny.
Jihomoravský kraj
Zde jsme se narodili a zde taky žijeme. Jižní Moravu milujeme a o to víc jsme se na objevování jejich krás těšili. Navštívili jsme totiž místa, kde jsme většinou ještě předtím nebyli a o některých z nich dokonce ani neslyšeli. A to byla velká škoda, protože stojí za to!
Páteční odpoledne jsme strávili u nás v Brně. S dětmi jsme se zašli podívat do Místodržitelského paláce na výstavu Brno předměstí Vídně. Už jsme zde jednou sice byli, ale dětem se tu moc líbí. Doslova milují interaktivní část výstavy, kde pomocí házení balónků na zeď, kde běží animace, plní různé úkoly. Rodiče se zase můžou pokochat ukázkami dobového nábytku, porcelánu, skla, textilu nebo litin. Vstupné je zdarma.
Večer nás pak čekala návštěva Kostnice u sv. Jakuba, druhé největší kostnice v Evropě (hned za tou pařížskou). V srpnu zde totiž probíhají i exkurze při svíčkách, což má nezapomenutelnou atmosféru. Z rozborů vyplývá, že zde bylo pohřbeno na 50.000 obětí středověkých morových a cholerových pohrom. Ostatky byly v roce 2001 objeveny, vyzvednuty, očištěny a pietně uloženy zpět do systému, kde se skládají na sebe. Děti se tu bát nemusí, není tu určitě nic strašidelného.
V sobotu ráno jsme jako první zavítali do ruční papírny v Želeticích. Nikdy předtím jsme o ní neslyšeli, ale návštěvu jsme si strašně moc užili, že ji rozhodně doporučujeme všem rodinám s dětmi (a nejen těm). Vedou ji manželé Davidovi sami, je malá, útulná a vše si zde doslova můžete osahat. Řekli jsme si něco málo o historii výroby papíru, ale to hlavní – děti si vyrobily vlastní papír. Pan majitel jim pomáhal a provedl celým procesem, výsledkem byly krásné 4 listy s vyraženými motivy, které si hrdě odnesly domů a básnily o tom celý den. Prohlídky budou možné ještě celý srpen a pak až v říjnu.
Vzhledem k nepřízni počasí jsme se šli před deštěm schovat do Znojemského podzemí. Systém 27 km dlouhých chodeb ve 4 patrech byl vybudován na přelomu 14. a 15. století. Plnily funkci skladovací a později i ochrannou a obrannou. V základní prohlídce je zpřístupněno cca 800 metrů včetně jednoho labyrintu a dole je i možnost koupě vína. Dětem se líbily i různé expozice po cestě – strašidla, vojáci, tehdejší obyvatelé města apod. Zpřístupněno je pro dospělé a děti od 5 let. Pro odvážnější tu ale mají i adrenalinovou trasu.
Ze Znojma jsme v sobotu odpoledne přejeli do Vyškova na zámek. Zde se nachází Muzeum Vyškovska. Ve 2 patrech si můžete prohlédnout řadu expozic, nás s dětmi rozhodně nejvíc bavila výstava Národopis, aneb jak se dříve žilo. Kromě toho si děti mohly řadu věcí samy vyzkoušet, např. tehdejší prodej na trhu měl velký úspěch. Hned v závěsu byla pak expozice Příroda, výstava místní fauny a flóry s řadou interaktivních prvků – děti hádají jaká srst, obtisk tlapky nebo zvuk patří k jakému zvířeti apod. Po muzeu jsme se šli projít do zámecké zahrady. Celému zámeckému komplexu se někdy přezdívá Moravské Versailles a traduje se, že proslulé kroměřížské zahrady měly svůj předobraz právě tady. V zahradě se určitě podívejte na zámeckou loggii, kolonádu se 7 oblouky postavenou v roce 1673, dá se jít i nahoru, odkud je hezký výhled na okolí.
Neděle byla hodová! Vypravili jsme se do Hustopečí u Brna, kde probíhaly od pátku do neděle tradiční krojované hody. Tyto oslavy úrody, kdy se lidé bavili, setkávali, seznamovali mladé a hodovali, mají na Jižní Moravě velkou tradici. Zúčastnili jsme se krojovaného průvodu městem, zatancovali na tradiční dechovku, okoukli krásnou májku, ochutnali něco dobrého a nakonec se povozili na kolotočích na náměstí. Je moc hezké, že tyto tradice přetrvávají a můžeme je ukázat a předávat i dětem. Ty naše byly nadšené.
Po hodech jsme se nakonec zastavili v oblasti Moravského Toskánska. Jedná se o jednu z nejpřitažlivějších lokalit u nás, alespoň co se focení týče. Nachází se kolem Kyjova a my jsme kromě focení využili čas i pro děti. Do Kobylí jsme se zajeli podívat na Stezku nad vinohrady – menší rozhledna, kde si můžete po cestě nahoru zodpovědět i pár osobních otázek napsaných na zemi. Další naší zastávkou byly Vrbice a Sklepní kolonie Pod Strážným kopcem – svým vzhledem vám bude připomínat takový moravský Hobitín z Pána prstenů. A nakonec jsme před západem slunce vyfotili pár fotek na kopcích nad Šardicemi, přestože bylo trochu zataženo. I proto se sem určitě ještě někdy vrátíme.