Zoo Ostrava zve na Den pro supy

Sobotní oslava u supů

Během sobotního programu v ostravské zoo se návštěvníci budou moci seznámit s problematikou celosvětového ohrožení supů, ale také zapojením Zoo Ostrava do záchranných projektů na pomoc supům. Pro děti budou od 11:00 do 16:00 hodin u voliér supů připraveny supí aktivity a kvízy (v případě nepříznivého počasí uvnitř výukového centra zoo). Děti se budou moci na chvíli stát supem. Ve 13:00 hodin proběhne mimořádné komentované setkání u supů bělohlavých. Zoo Ostrava věří, že bližší představení těchto dravců pomůže změnit pohled lidí na tyto majestátní ptáky a případně zvýšit zájem o problematiku ohrožení, kterému musejí supi čelit. Na záchraně evropských supů (i dalších ohrožených druhů) se od roku 2016 společně s ostravskou zoo podílejí i všichni návštěvníci, aktuálně prostřednictvím programu 5 korun ze vstupu.

Zoo Ostrava zažívá skvělou supí sezónu

Zoo Ostrava chová všechny evropské supy a jednoho afrického – supa kapucína, který patří ke kriticky ohroženým druhům. Většina z nich se zde i úspěšně rozmnožuje a díky tomu zoo bezplatně poskytuje mladé supy pro vypuštění do přírody za účelem posílení příp. obnovení divoké evropské populace. Celkem to k září 2025 bylo již 31 jedinců: 22 orlosupů bradatých, čtyři supi hnědí, tři supi mrchožraví a dva supi bělohlaví.
 
Letošní hnízdní sezóna byla v ostravské zoo velmi úspěšná. Podařilo se odchovat celkem osm mláďat, z nichž polovina již byla vysazena do přírody, další teprve budou v následujícím roce.

• Orlosup bradatý: odchována čtyři mláďata (dvě v Ostravě, dvě u pěstounů v Liberci a v Goldau, jelikož pár odchová pouze jedno mládě v roce, druhé by zahynulo), všechna byla vysazena v přírodě – dva jedinci v Bulharsku (kde nakonec jeden uhynul, druhý ale prosperuje), jeden ve Francii a jeden v Německu.
• Sup hnědý: odchována dvě mláďata (jedno v Ostrava, druhé u pěstounů v Rakousku), zatím zůstávají v zoo a budou vypuštěna pravděpodobně až příští rok. Zde chovatelé vyprovokovali u páru druhou snůšku, protože u supů hnědých je každé odchované mládě velmi cenné. Jedno vejce pak bylo podloženo pěstounům.
• Sup mrchožravý: odchována dvě mláďata (obě v Ostravě) zatím zůstávají v zoo a budou vypuštěna pravděpodobně až příští rok.
• Sup bělohlavý: pár odchovával jedno mládě, které ale muselo být nakonec utraceno po komplikované a neléčitelné zlomenině křídla.

Jaký je význam supů v přírodě?

Supi jsou víc než jen mrchožrouti, jsou to úklidové týmy přírody, které tiše udržují naše ekosystémy zdravé. Efektivní likvidací uhynulých zvířecích těl supi pomáhají předcházet šíření nemocí a snižují také potřebu nákladných procesů nakládání s odpady, které produkují emise CO². Stručně řečeno, supi poskytují pozoruhodnou škálu bezplatných ekosystémových služeb, které jsou přínosem pro přírodu i společnost jako celek. Navzdory jejich zásadnímu přínosu se ale populace mnohých druhů supů nebývalým tempem zmenšují, některé se dostaly až na pokraj vyhubení.
 

Supi v ohrožení

Supi jsou nejohroženější skupinou ptáků, ohroženo je kolem 70 % druhů. Tito majestátní dravci byli v minulosti intenzivně pronásledováni, protože lidé bohužel věřili, že dokáží ulovit např. jehňata nebo dokonce malé děti. V důsledku ilegálního zabíjení nebo kladení otrávených návnad byli na mnohých místech dokonce vyhubeni. Ale i v současnosti čelí různým nástrahám, jako jsou otravy, zásahy elektrickým proudem, kolize s automobily a další faktory spojené s lidskou činností. I na to upozorňuje každoročně pořádaný Mezinárodní den pro supy. Nedovolme, aby tito důležití ptáci zmizeli z našeho nebe.
 

Pomoc supům

V Evropě se vyskytují čtyři druhy supů – sup bělohlavý (Gyps fulvus), sup hnědý (Aegypius monachus), sup mrchožravý (Neophron percnopterus) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). Jejich populace čítají jen okolo několika set až několik tisíc párů. Díky přísné ochraně a mezinárodním repatriačním projektům se daří supy na původní místa postupně navracet. Velký podíl na tom mají zoologické zahrady, které pro záchranné projekty bezplatně poskytují přirozeně odchované ptáky k vypuštění do volné přírody. Tak je naplňován jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti. Jedná se o konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.