Stejně jako sedmý měsíc v roce, tedy September, i jméno pro osmý měsíc v římském kalendáři October odvodili
Římané od jeho pořadí. Čeština se s názvy měsíců vypořádala originálněji: stejně jako
září má i říjen název odvozený od
jelení říje. Na
Kudy z nudy vám připomeneme
20. říjen a Den stromů,
28. říjen jako Den vzniku samostatného československého státu i
31. říjen, kdy přichází
Samhain či Halloween a my vzpomínáme na své milované, kteří už spí věčným spánkem pokoje. Podívejte se, jaké další pranostiky a tradice říjen přináší.
Jasné dny a Havelské ochlazení
I když se o říjnu říká, že
po teplém září zle se říjen tváří, bývá to měsíc s nejvyšším počtem jasných dní v celém roce. Začátek října ještě může ovlivnit doznívající
Svatováclavské léto či
babí léto, ale ostrým protikladem k hezkému a teplému počasí bývá takzvané
Havelské ochlazení. To přináší s poměrně vysokou pravděpodobností chladné dny přibližně od 2. do 14. října, které dokonce bývají přirovnávány k období „malých ledových mužů” Urbana, Filipa a Bedy v poslední květnové dekádě.
Ke
svátku sv. Havla (16. října), kdy se muselo začít se setím ozimů, se vztahuje celá řada pranostik, které komentují nejenom počasí, ale také stav sklizně:
- Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
- Havel větrem foukává, Voršila (21.10.) tepla nedává.
- Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
- Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je neuvařlivé.
- Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
- Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
- Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
- Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
- Svatý Havel – devět počasí za den.
Říjen, čas ptáků
Zvedněte hlavu k nebi a naplánujte si výlet na některou z
ptačích pozorovatelen a do ptačích rezervací: v přírodě totiž v říjnu lítá doslova všechno, co peří má. Někteří ptáci odlétají do teplých krajů a naopak přilétají havrani a některé druhy hus. Všimli si toho samozřejmě i naši předkové a zaznamenali v pranostikách následující pravidelnosti, vypozorované z chování zvířat:
- Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
- Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.
- Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
- Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
- Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
- Na Jana Kapistrána (23.10.) za oráčem běhá vrána.
Není každý den posvícení aneb Císařské hody
První posvícení prý slavil král Šalomoun při svěcení chrámu v Jeruzalémě. Posvícení je tedy vlastně „posvěcení“. V Čechách na Moravě a ve Slezsku se nejčastěji slaví
posvícení nebo
hody podle toho, kterému svatému je zasvěcený místní kostel.
Císař Josef II. prý nesl množství podzimních svátků, ulejvání se od práce a lelkování s velkou nelibostí:
„A protože hody trvaly několik dnů a týden co týden byly někde jinde, lidé strávili spoustu času přípravami, oslavami a návštěvami, trpěla tím pracovní morálka, což bylo trnem v oku světské vrchnosti. To bylo také jedním z důvodů reforem císaře Josefa II., který spolu s církevními svátky a slavnostmi omezil i posvícení. V roce 1787 vydal nařízení, které poddaným v celém mocnářství dovolovalo jen jedno posvícení v roce, a termín stanovil na třetí týden v říjnu, na svátek svatého Havla (16. 10.),“ vysvětluje
A. Vondrušková ve své knize
Český lidový a církevní rok.
Po stovkách let si s tímhle nařízením z Vídně už nikdo hlavu neláme, ale přesto se tu a tam můžete setkat s pranostikami, kde se mluví o
Havelském posvícení nebo
Císařských hodech. Někde je dokonce vzali natolik za své, že slaví dvakrát – na císařské posvícení i na to původní. Tak to císař rozhodně nemyslel, ale to už je také jedno. Peče se maso, slané i sladké pečivo, stovky druhů
koláčů, hoduje se a pije
víno a
pivo. Komentuje to i jedna z havelských pranostik:
Svatý Havel – hrozen shozen, svatý Judy – válí sudy.
Tereziánské babí léto
Už víte, že babí léto není jedno dlouhé období plné teplých slunečných dnů. S nastupujícím podzimem se spíš dělí do několika kratších úseků. Stejně jako v
září přichází
mariánské léto, přelom září a října provází
svatováclavské babí léto, a v polovině října přichází
léto svaté Terezie neboli
tereziánské babí léto. Typické pro ně jsou zkracující se dny s hustými ranními a večerními mlhami, méně intenzivním slunečným počasím a četnější mrazíky a mrazy. Poslední fází babího léta je
malé babí léto nebo též
léto Všech svatých, teplé období, které přichází na konci října a končí obvykle kolem 9. listopadu.
Konec října a začátek zimy
Na konci října přicházelo větrné počasí o
svaté Voršile (21. října) a
svaté Kordule (22. října). Říkalo se, že
svatá Voršila a Kordula větry pohnula anebo že
když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Podzim zvolna přecházel do své druhé poloviny, a tak obvykle mezi 21. a 29. říjnem následovala
Šimonská chladna. Chladnější období pojmenované podle svátků
Šimona a Judy (28. října) občas přinášelo první mrazíky, častější ale byly spíš mlhy s jinovatkou a mrholení. Jak ho zaznamenaly pranostiky?
- Na svatého Šimoniše přikluše k nám zima tiše.
- Šimona a Judy – zima je všudy.
- Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
- Po Šimoně a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
- Šimona a Judy – kožich sneste z půdy.
Nezapomeňte také pozorovat, jaké bude
28. října počasí. Říká se totiž, že
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá. Pranostik vztahujících se k dalším týdnům a měsícům ale říjen přináší celou řadu:
- Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
- Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
- Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
- Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
- Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
- Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
- Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
- Je-li v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.
- Krásný říjen – studený leden.
- Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima
- Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
- Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
- Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
- Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
- Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Podívejte se na říjnové počasí, Svatého Havla a další české svátky. Poznejte tradiční pranostiky a co nabízí podzimní měsíc v přírodě.
Říjen bývá měsícem s nejvyšším počtem jasných dnů, ale je charakteristický ostrým Havelským ochlazením zhruba od 2. do 14. října, které přináší chladné dny.
28. říjen je v České republice oslavován jako Den vzniku samostatného československého státu.
31. říjen je spojován se Samhainem či Halloweenem, kdy si lidé připomínají své zesnulé milované.
Pokud nejsou do Svatého Havla (16. října) sklizena jablka, jsou považována za neuvařlitelná.
Svátek svatého Havla (16. října) je spojen s počátkem setí ozimů a různými pranostikami ohledně počasí a sklizně.
Havelské ochlazení, které přichází na počátku října, signalizuje kontrast k pěknému a teplému počasí a přináší chladné dny.
V říjnu je ideální čas na pozorování ptáků, kteří migrují do teplejších krajin, což může být atraktivní pro návštěvu ptačích pozorovatelen a rezervací.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.