Stejně jako sedmý měsíc v roce, tedy September, i jméno pro osmý měsíc v římském kalendáři October odvodili
Římané od jeho pořadí. Čeština se s názvy měsíců vypořádala originálněji: stejně jako
září má i říjen název odvozený od
jelení říje. Na
Kudy z nudy vám připomeneme
20. říjen a Den stromů,
28. říjen jako Den vzniku samostatného československého státu i
31. říjen, kdy přichází
Samhain či Halloween a my vzpomínáme na své milované, kteří už spí věčným spánkem pokoje. Podívejte se, jaké další pranostiky a tradice říjen přináší.
Jasné dny a Havelské ochlazení
I když se o říjnu říká, že
po teplém září zle se říjen tváří, bývá to měsíc s nejvyšším počtem jasných dní v celém roce. Začátek října ještě může ovlivnit doznívající
Svatováclavské léto či
babí léto, ale ostrým protikladem k hezkému a teplému počasí bývá takzvané
Havelské ochlazení. To přináší s poměrně vysokou pravděpodobností chladné dny přibližně od 2. do 14. října, které dokonce bývají přirovnávány k období „malých ledových mužů” Urbana, Filipa a Bedy v poslední květnové dekádě.
Ke
svátku sv. Havla (16. října), kdy se muselo začít se setím ozimů, se vztahuje celá řada pranostik, které komentují nejenom počasí, ale také stav sklizně:
- Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
- Havel větrem foukává, Voršila (21.10.) tepla nedává.
- Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
- Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je neuvařlivé.
- Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
- Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
- Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
- Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
- Svatý Havel – devět počasí za den.
Říjen, čas ptáků
Zvedněte hlavu k nebi a naplánujte si výlet na některou z
ptačích pozorovatelen a do ptačích rezervací: v přírodě totiž v říjnu lítá doslova všechno, co peří má. Někteří ptáci odlétají do teplých krajů a naopak přilétají havrani a některé druhy hus. Všimli si toho samozřejmě i naši předkové a zaznamenali v pranostikách následující pravidelnosti, vypozorované z chování zvířat:
- Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
- Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.
- Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
- Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
- Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
- Na Jana Kapistrána (23.10.) za oráčem běhá vrána.
Není každý den posvícení aneb Císařské hody
První posvícení prý slavil král Šalomoun při svěcení chrámu v Jeruzalémě. Posvícení je tedy vlastně „posvěcení“. V Čechách na Moravě a ve Slezsku se nejčastěji slaví
posvícení nebo
hody podle toho, kterému svatému je zasvěcený místní kostel.
Císař Josef II. prý nesl množství podzimních svátků, ulejvání se od práce a lelkování s velkou nelibostí:
„A protože hody trvaly několik dnů a týden co týden byly někde jinde, lidé strávili spoustu času přípravami, oslavami a návštěvami, trpěla tím pracovní morálka, což bylo trnem v oku světské vrchnosti. To bylo také jedním z důvodů reforem císaře Josefa II., který spolu s církevními svátky a slavnostmi omezil i posvícení. V roce 1787 vydal nařízení, které poddaným v celém mocnářství dovolovalo jen jedno posvícení v roce, a termín stanovil na třetí týden v říjnu, na svátek svatého Havla (16. 10.),“ vysvětluje
A. Vondrušková ve své knize
Český lidový a církevní rok.
Po stovkách let si s tímhle nařízením z Vídně už nikdo hlavu neláme, ale přesto se tu a tam můžete setkat s pranostikami, kde se mluví o
Havelském posvícení nebo
Císařských hodech. Někde je dokonce vzali natolik za své, že slaví dvakrát – na císařské posvícení i na to původní. Tak to císař rozhodně nemyslel, ale to už je také jedno. Peče se maso, slané i sladké pečivo, stovky druhů
koláčů, hoduje se a pije
víno a
pivo. Komentuje to i jedna z havelských pranostik:
Svatý Havel – hrozen shozen, svatý Judy – válí sudy.
Konec října a začátek zimy
Na konci října přicházelo větrné počasí o
svaté Voršile (21. října) a
svaté Kordule (22. října). Říkalo se, že
svatá Voršila a Kordula větry pohnula anebo že
když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Podzim zvolna přecházel do své druhé poloviny, a tak obvykle mezi 21. a 29. říjnem následovala
Šimonská chladna. Chladnější období pojmenované podle svátků
Šimona a Judy (28. října) občas přinášelo první mrazíky, častější ale byly spíš mlhy s jinovatkou a mrholení. Jak ho zaznamenaly pranostiky?
- Na svatého Šimoniše přikluše k nám zima tiše.
- Šimona a Judy – zima je všudy.
- Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
- Po Šimoně a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
- Šimona a Judy – kožich sneste z půdy.
Nezapomeňte také pozorovat, jaké bude
28. října počasí. Říká se totiž, že
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá. Pranostik vztahujících se k dalším týdnům a měsícům ale říjen přináší celou řadu:
- Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
- Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
- Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
- Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
- Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
- Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
- Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
- Je-li v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.
- Krásný říjen – studený leden.
- Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima
- Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
- Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
- Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
- Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
- Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.