Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Letní obloha je doslova pastvou pro oči. Milovníkům vesmírného pozorování nabízí zajímavé úkazy jak na samém sklonku července, tak během srpna. Například pro pozorování Mléčné dráhy jsou vhodné dny na přelomu července a srpna. Za jasných nocí je velká pravděpodobnost zřetelně zahlédnout stříbřitý pás Mléčné dráhy. Ke sledování v průběhu srpna láká také jasná planeta Saturn. Pokud ji budete pozorovat hvězdářským dalekohledem, spatříte i její prstence. Mimořídným úkazem budou hned dva "modré" superúplňky. Závěr měsíce rozzáří opět Mléčná dráha a vidět bude i světlo zvířetníku.

Každoroční podívanou jsou Perseidy, neboli slzy svatého Vavřince. Nejoblíbenější meteorický roj se letos konečně bude těšit příznivým podmínkám (po dvou nepříznivých letech). Měsíc totiž v této době zastihneme těsně před novem, takže nebude pozorování rušit svým světlem. Maximum roje vychází na noc ze 12. na 13. srpna.
Maximum, které slibuje 110 meteorů roje Perseid za hodinu, nastane podle předpovědi 13. 8. v 9 hodin ráno. Nejvíce meteorů tedy máme šanci zahlédnout za rozbřesku okolo 4. hodiny ranní. Zvýšený počet padajících hvězd ale určitě uvidíte kteroukoli noc od 10. do 15. srpna (meteory roje Perseid jsou vidět očima, dalekohlad není třeba). Meteorický roj Perseid je aktivní přibližně od 17. července do 24. srpna 2023. Naši předkové nazvali srpnové létavice „slzami svatého Vavřince“ podle světce, který zemřel mučednickou smrtí 10. srpna roku 258.
 

Modrý superúplněk bude červený

Letos nás v srpnu čekají hned dva úplňky Měsíce. Jeden nastane 1. srpna ve 20:31, ten druhý pak 31. srpna ve 3:35 hodin. Měsíc se na své oběžné dráze dostane do přízemí, tedy do bodu nejblíže k planetě Zemi. Bude tak oproti běžným úplňkům zhruba o 13 procent větší, především ale bude zářit jasněji. První ze superúplňků se Zemi bude teprve ještě přibližovat a nejvíce se k ní přiblíží 2. srpna v 7:53 hodin, a to na vzdálenost 357 309 km (u nás to však nebude vidět, neboť po 5. hodině Měsíc zapadne). Druhý srpnový úplněk nastane ve čtvrtek 31. srpna ve 3:37 hodin. Tehdy bude Měsíc ve fázi úplňku jen zhruba 9,5 hodin poté, co se nejvíce přiblíží k Zemi. Konkrétně ještě ve středu 30. srpna v 17:52 hodin na vzdálenost 357 181 km.

V souvislosti s druhým srpnovým úplňkem se možná setkáte i s podivným názvem „modrý superúplněk“. Jde o doslovný neadekvátní překlad z anglického „blue supermoon“, což je odvozeno od slangového výrazu „once in a blue moon“. Do češtiny se dá výraz přeložit jako „jednou za uherský rok“. V anglofonních zemích toto rčení upozorňuje na fakt, že druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci je velká vzácnost. V Česku by se mu podle tohoto vzoru mělo správně přezdívat spíše uherský. Rozhodně tedy nepočítejte s tím, že by Měsíc na obloze náhle zmodral, i když změna jeho barvy bude patrná – během východu Měsíce nebo před jeho západem dostane náš vesmírný souputník načervenalý odstín z důvodu zeslabení, zejména krátkovlnné části, při průchodu jeho svitu zemskou atmosférou.
 

Světlo zvířetníku a zářící Saturn

V druhé polovině srpna se těšte na zajímavý astronomický jev, tzv. světlo zvířetníku. Jedná se o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Částice, s rozměry 0,001 – 0,1 milimetru, pocházejí hlavně z ohonů komet nebo z drcených meteoritů. Zjednodušeně řečeno, jde o prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku. Jev získal název kvůli tomu, že jsou tyto částice rozprostřeny zejména v rovině Sluneční soustavy a ekliptiky – světelný kužel se tak promítá na oblohu do zvířetníkových souhvězdí. A jak zvířetníkové světlo poznáte? Když zapadne Slunce zapadne, skončí soumrak a obloha ztmavne. Tehdy lze nad západním obzorem proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře.

Ani tím však hvězdné divadlo v srpnu nekončí! V neděli 27. srpna se Saturn ocitne v opozici – tedy naproti Slunci. Bude jej tedy možné spatřit na obloze po celou noc. A co víc, i Saturn je v opozici současně také nejblíže Zemi – konkrétně miliardu a 311 milionů kilometrů. I v tomto případě platí, že je Saturn nejjasnější. Všimněte si i zajímavého data – rozzáří se pouhé tři dny před přízemím Měsíce a tři a půl dne před úplňkem... Saturn nejjasnější a nejblíže Zemi tak bude zářit na obloze těsně vedle nejjasnějšího a největšího úplňku v roce.
 

Barevné hvězdy letního nebe

Žlutooranžovou hvězdou letního nebe je Arktur, nejjasnější hvězda v souhvězdí Pastýře. Najdete ji jednoduše tak, že si prodloužíte oj Velkého vozu do oblouku, na jehož konci zmíněná hvězda leží. Je 30krát větší než Slunce, ale chladnější. Jeho povrch má oproti slunečnímu teplotu o 2 tisíce stupňů nižší. Vedle tohoto souhvězdí je souhvězdí Severní koruny, oblouček hvězd s nejjasnější hvězdou Gemmou. Jméno v překladu znamená Drahokam.

Oranžová hvězda Antares představuje srdce ze souhvězdí Štíra, které nebývá ale příliš viditelné (vystupuje u nás jen velmi málo nad obzor). Souhvězdí Herkula představuje svalnatého hrdinu, pod jehož pravým ramenem se nachází kulová hvězdokupa M13, která je nejjasnější na severní obloze. Kulové hvězdokupy – kulové útvary plné hvězd – patří k nejstarším skupinám hvězd v galaxii.