Výjimeční hosté, skvělá zábava a bohatý kulturní program: Letní filmová škola v Uherském Hradišti se blíží

Letní filmová škola (LFŠ) proběhne již tradičně v samotném srdci Slovácka, v Uherském Hradišti. Letošní 51. ročník festivalu se bude konat od 25. do 31. 7. 2025. Hosty budou například rakouský kultovní tvůrce Ulrich Seidl a švédský básník, romanopisec a filmový režisér Lukas Moodysson. Oba převezmou Výroční cenu Asociace českých filmových klubů, pořadatele festivalu. Oba ocenění hosté uvedou na LFŠ výběr svých filmů a povedou lekce filmu. Ulrich Seidl přiveze mimo jiné aktuální monument Zlé hry: Rimini Sparta. Dalším hostem Letní filmové školy bude rodák z města Abéché ve východním Čadu, Mahamat-Saleh Haroun, zásadní tvůrce současné africké kinematografie. Svoji zemi však opustil během občanských válek v 80. letech minulého století a následně studoval ve Francii (žurnalistiku v Bordeaux a film v Paříži). I přesto, že ve Francii žije již od roku 1982, drtivá většina jeho filmů se odehrává v rodném Čadu. Jeho dílo citlivě a civilně zkoumá základní aspekty života v Čadu – specifika islámu, občanské války, emigraci do Evropy či současnou pozici žen. Hned pět jeho snímků bylo uvedeno v programech festivalů v Cannes a Benátkách.
 

Východní přísliby

Novinky z prostoru někdejšího socialistického bloku představí už po osmé sekce Východní přísliby. Ty letošní nabízí teritoriálně pestrou a tematicky výbušnou kolekci filmů, které spojuje zpochybňování zavedených pořádků a hledání individuálního hlasu v prostředí, kde systém i tradice tlačí k přizpůsobení. Divácky úspěšné byly hudební dramata z Ázerbájdžánu (Můj kouzelný svět) či Severní Makedonie (DJ Ahmet). Podvyživenou morálku lidstva podrobuje zkoumání rumunský filmařský punker Radu Jude i antropologický patolog Sergej Loznica. Jejich čerstvé novinky z Berlína nebo Cannes kladou znepokojující otázky o naší schopnosti empatie (Kontinental ’25) a možnosti či chuti čelit zlu nelítostně totalitního režimu (Dva Prokurátoři). V programu nebudou chybět ani polské novinky. Těšit se můžete na polské snímky Velikonoční pondělí a Životopis. Životopis je zčásti inscenovaný dokument odhalující mechanismy komunistického zřízení, Velikonoční pondělí pak představuje drama s prvky magického realismu i hororu, ve kterém debutující Justyna Mytnik důmyslně využila symboliku velikonočních tradic.
 

Doprovodný program Letní filmové školy

V rámci doprovodného programu vystoupí Michal Prokop s kapelou Framus Five, jejichž album Ostraka sklízí nadšené ohlasy napříč českou kritikou. N.O.H.A. přiveze novou zpěvačku a energickou show. Přijedou i hlas generace Z Mat213, rapper Anki, hraví DVA či bývalý kytarista Stinga Rufus Miller. Na programu bude i vážná hudba (Schola Gregoriana Pragensis & Jiří Bárta), parties a oblíbené cimbálovky. Speciální pořad v Parku Rochus bude věnovaný Leoši Janáčkovi a jeho vztahu k Uherskobrodsku a Kopanicím. Po letech se s improvizační skupinou NO A! vrátí Simona Babčáková, svůj um předvede parta nejlepších slamerů a v divadelním představení pro jednu herečku s názvem Shirley Valentine zazáří Zuzana Kronerová.

Nabitý literární program a Nová realita

Literární program na Letní filmové škole tradičně nabídne autorská čtení a představení knižních novinek. Chybět nebudou aktuální nominanti a laureáti cen Magnesia Litera a Cen literární kritiky – Miroslav Hlaučo s románem Letnice, Kristina Hamplová s knihou Lover/Fighter či Emma Kausc s prózou Narušení děje. Jonáš Zbořil přiveze svůj prozaický debut, Linda Bartošová knihu rozhovorů o duševních problémech, Jan Němec a Jana Šrámková literární experiment Byt. Přijede i Petro Miďanka, jedna z nejvýznamnějších postav současné ukrajinské literatury. Příznivce dobrých knih toho však čeká mnohem více. V rámci literárního programu proběhne i křest bilanční knihy Filmovka: 50 Letních filmových škol, jejímž autorem je Jan Bergl. Kromě výkladových pasáží nabízí také dvanáct osobně laděných rozhovorů s pamětníky, kteří se na chodu festivalu výrazně podíleli či podílejí.

Festival chystá i diskuzní inspirační sekci Nová realita, představující projekty a témata, které zviditelňují důležité oblasti naší společnosti. V letošním roceto budou podstatná témata jako inkluze ve školství, udržitelnost (nejen v audiovizi), jak vrátit vodě její vitální sílu a možnosti jejího využití, co s sebou přináší péče o stárnoucí rodiče nebo psychiatrický výzkum psychedelik v Amazonii. Sekci doplní také dva filmy.
 

Válečné okamžiky – výstava k 80. výričí konce druhé světové války

Chybět nebudou ani výstavy, ať už v přilehlých prostorách promítacích sálů (výstava Jak si užít film autora letošního vizuálu Jana Šrámka ve foyer kina Hvězda, fotografie albínů z tanzanského ostrova Ukerewe Michała Szalasta v galerii Vladimíra Hrocha v Klubu kultury, cyklus fotografií … s láskou Jindřicha Štreita v Redutě), ve Slováckém muzeu (stylizované portréty hrdinů z filmů Michaela Powella a Emerica Pressburgera fotografa Freda Danielse) či na Palackého náměstí, kam venkovní výstavu, tentokrát s názvem Válečné okamžiky, přiveze hlavní mediální partner Filmovky ČTK.
 
Hlavní část expozice, která vznikla u příležitosti 80. výročí ukončení druhé světové války, tvoří snímky právě z této události, neomezuje se ale pouze na ně. Přináší i výběr fotografií z dalších válečných konfliktů z posledních 80 let, z nichž některé bývají z hlediska historie reportážní fotografie označovány za přelomové či ikonické. Výstava ukazuje, jak fotoreportéři mapovali nejen místa bojů, ale i civilní život či další události s válkou spojené. Připomíná klíčové momenty druhé světové války a ukazuje rovněž, jak se některé snímky staly součástí propagandy. K vidění jsou i fotografie, při jejichž pořízení fotoreportéři a fotoreportérky riskovali život, aby přinesli obrazové svědectví o průběhu války, a snímky, které získaly mezinárodní či domácí ocenění.