Zdi nemusí jen oddělovat, mohou nás i spojovat: třeba tak jako Lennonova zeď na pražské Kampě. Ikonické místo protestů proti komunistickému režimu žije dál i po sametové revoluci. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat nejenom k Lennonově zdi ukryté ve spletitých uličkách Malé Strany, ale také k dalším protestním zdem.
U většiny zajímavých
pražských zákoutí a památek se můžete podívat na fotky a přesně víte, jak právě v té chvíli vypadají. Pro
Lennonovu zeď to neplatí:
zeď Maltézské zahrady na severní straně Velkopřevorského náměstí na
Malé Straně se mění každou chvíli. Mají na ni spadeno autoři protestních nápisů, básníci, cizinci se spreji i ti, kterým je od počátku trnem v oku. A všem navzdory Lennonova zeď stále žije, většinou barevná, vábivá a kouzelná.
Lennonova zeď v listopadu
Navzdory jménu se první nápisy a malby na zdi Maltézské zahrady objevily prý v době, kdy slavná skupina Beatles teprve vznikala, někdy začátkem 60. let. Vedle vzkazů pro
Jana Wericha, který bydlel na nedaleké
Kampě, to byla hlavně protestní hesla, básničky a záplava obrázků. Malovalo se vším, co bylo po ruce, barvami i křídou. Po smrti Johna Lennona v prosinci 1980 tu vznikl symbolický náhrobek, lidé sem nosili květiny a svíčky, zeď postupně pokrylo graffiti inspirované písněmi Beatles, láskou a mírem. Letos se po několika týdnech oprav proměnila ve venkovní galerii s díly desítek domácích i zahraničních umělců. Nechybí portrét britského muzikanta Johna Lennona, slovo svoboda ve třiceti jazycích či místa, kam dál bude možné psát vzkazy. Historii místa, které sloužilo jako symbol svobody a boje proti totalitnímu režimu, bude nově připomínat pamětní deska, navíc
městská část Praha 1 se rozhodla Lennonovu zeď prohlásit pamětním místem.
Podobně jako z
Ivančeny, kamenné mohyly pod
Lysou horou v
Beskydech, se i z Lennonovy zdi stal symbol boje proti režimu. V uličkách
Malé Strany se odehrávaly divoké honičky s veřejnou bezpečností, zejména při výročích Lennonovy smrti. Nedá se spočítat, kolikrát byla zeď přetřená, nakonec ji v osmdesátých letech zakryly plakátovací plochy. Zmizely krátce po sametové revoluci a zeď znovu ožila: stala se
jednou z pražských turistických atrakcí, kde oficiální malby střídají živelně vznikající malůvky a občas ji někdo celou znovu přetře. Právě nyní je zeď schovaná za lešením a v nové podobě ji spatříte až
17. listopadu v rámci
oslav 30. výročí sametové revoluce. Majitel, tedy Suverénní řád maltézských rytířů, chce z Lennonovy zdi udělat veřejnou galerii. Má být hlídaná, ale pravidla pro autory dalších graffiti zatím neznáme.
Zeď (ne)svobody v Jihlavě
Sérií akcí
Svobodná třicítka a velkou Zdí svobody si kulaté výročí sametové revoluce připomenou v
Jihlavě. Zeď v centru města na Masarykově náměstí začne vyrůstat už týden před oslavami, ale tak, aby nepřekážela
Svatomartinskému průvodu v
pondělí 11. listopadu. Pak naopak překážet začne: den po dni bude víc a víc zužovat prostor kolem sebe a její plochu zaplní příkazy a zákazy, které připomenou časy komunistického režimu. Vyvrcholením oslav pak bude
performance a happening na náměstí a v okolních ulicích v
neděli 17. listopadu a nakonec stržení zdi – tak, aby Jihlavané opět po třiceti letech alespoň symbolicky zažili svobodu projevu i pohybu.
Kromě toho se v Jihlavě chystá například
akce Studenti studentům aneb Co se dělo v listopadu 1989, kdy ve čtvrtek 14. listopadu prostory celé Vysoké školy polytechnické ožijí předrevolučními a revolučními událostmi roku 1989. Na Malé scéně DKO se
v úterý 26. listopadu chystá
koncert Jaroslava Hutky, folkového hudebníka, skladatele a písničkáře, signatáře Charty 77, který se vrátil z emigrace 25. listopadu 1989 a stejného dne již zpíval při manifestaci v
Praze na Letenské pláni.
Kudy a kam aneb drobnosti cestou
Nejjednodušší cesta k Lennonově zdi vede z Karlova mostu: po schodišti sejdete na Kampu, přes náměstíčko projdete k Velkopřevorskému mlýnu (nezapomeňte se podívat na vodníka Kabourka, sedícího u mlýnského kola) a přes Čertovku přejdete na Velkopřevorské náměstí.- Jihlavská zeď nebude jediná, u které se bude slavit výročí „sametu“: podobnou chystají i v Hodoníně. Vyroste v rámci vzpomínkového setkání k sametové revoluci v úterý 19. listopadu v centru města na Masarykově náměstí a můžete na ní napsat svůj vzkaz.
- V Jihlavě na levém břehu řeky Jihlavy poblíž aquaparku také najdete originální pomník 17. listopadu 1989. Kamenné klíče s přívěskem ve tvaru lipového listu s havlovským srdíčkem symbolizují typické listopadové zvonění klíči představitelům odcházejícího režimu. Autorem zřejmě jediného památníku sametové revoluce u nás je sochař Radomír Dvořák, tvůrce dalších zajímavých soch na Vysočině, například Národního památníku odposlechu v lomech kolem hradu Lipnice nebo památníku Jaroslava Haška, nazvaného Hlava XXII.