Oblíbenými pozorovacími objekty na začátku ledna jsou roje tzv.
Kvadrantid. Jedná se o prach Halleyovy komety s frekvencí až 120 meteorů za hodinu. Letošní maximum roje připadá na
noc ze 3. na 4. ledna 2026 (ze soboty na neděli). Podmínky pro pozování však nebudou ideální. V sobotu 3. ledna 2026 totiž nastane
první úplněk nového roku, který bude zároveň superúplňkem. Měsíc dosáhne plné fáze v 11:03 hodin a díky své blízkosti k Zemi se bude jevit větší a jasnější než obvykle. Jasný úplněk tak výrazně sníží viditelnost slabších meteorů a situaci bude pravděpodobně zkomplikovat i zvýšená oblačnost.
Kvadrantidy zdánlivě vylétají z místa (radiantu), které se nachází v již zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu (dnes tato oblast náleží do souhvězdí
Pastýře). Dlouhou dobu se nevědělo, jaký je jejich zdroj. Uvažovalo se, že jde o kometu 96P Machholz. V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to
fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1.
Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje
krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem), přičemž
maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už
Kvadrantidy patrně nebudou ze Země pozorovatelné. Samotné meteory jsou poměrně pomalé –
vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi
60 a 200 meteory.
Vezměte přátele, rodinu, nebo si užijte chvíli klidu jen sami se sebou a nechte se okouzlit magií padajících hvězd.