Když se vydáte
po stopách léčitelů, objevíte nejen
staré recepty a voňavé byliny, ale i příběhy, které se prolínají s
historií českých hor a vesnic. Není to výlet jen po
památkách a
bylinkových zahradách, ale také za
duší krajiny – přesně ten typ dobrodružství, který vám nabídne
Kudy z nudy.
Historické postavy léčitelství
Léčitelství je staré jako lidstvo samo. Už ve starověku lidé chápali, že zdraví jim nezajistí jen léky, ale i
rovnováha těla, duše a přírody. Podívejte se s
Kudy z nudy na
přehled významných osobností lidového léčitelství a jejich odkaz.
Hippokrates (460–370 př. n. l.)
„Otec medicíny“ položil základy racionálního lékařství. Učil, že nemoc není trest od bohů, ale důsledek narušené harmonie.
Hippokratova přísaha zavazuje lékaře dodnes.
Avicenna (Ibn Síná, 980–1037)
Perský lékař a filozof, autor monumentálního
Kánonu medicíny, který na stovky let ovlivnil
evropské i arabské lékařství. Byl zastáncem
celostního přístupu k člověku – kombinoval
léčbu, výživu a duševní pohodu.
Hildegarda z Bingenu (1098–1179)
Benediktinská abatyše,
mystička a vizionářka, která patří k
nejvýznamnějším osobnostem středověkého léčitelství. Ve svých spisech spojovala poznání přírody, víru a lékařství, radila,
jak žít v souladu s ročními obdobími a
jak pečovat o tělo i duši. Zdůrazňovala
léčivou sílu bylin, minerálů i správné výživy. Její doporučení i osvědčené recepty a suroviny – od špaldy po fenykl – provázejí evropskou kuchyni i léčitelství dodnes. Hildegardiny principy dnes ožívají v řadě klášterních zahrad, a například v
Čejkovicích v
areálu Sonnentor objevíte
Bylinkovou zahradu svaté Hildegardy.
Paracelsus (1493–1541)
Švýcarský lékař, alchymista a vizionář, vlastním jménem
Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim. Experimentoval s minerály a bylinami, položil
základy moderní farmakologie i homeopatie. Jeho přístup –
léčit člověka, nejen nemoc – zní překvapivě současně. V letech 1536 až 1538 pobýval v
Moravském Krumlově, kde léčil
Jana III. z Lipé, alchymistickou dílnu měl mít i v
Kroměříži.
Edward Bach (1886–1936)
Britský lékař a tvůrce
Bachových květových esencí z květů stromů a rostlin, které mají pomoci vrátit duši i tělu ztracenou rovnováhu. Jeho metoda si našla cestu i do Česka – dodnes s ní pracuje
řada bylinkářů a terapeutů, kteří v ní vidí jemné
propojení přírody a lidské psychiky.
Kořenářky a léčitelé českých zemí
V českých krajích se moudrost přírody uchovala v rukách
babiček kořenářek a bylinkářek. Sbíraly
třezalku „na radost“,
mateřídoušku „na klid“ i
jitrocel „na každou ranku“. K léčení přidávaly
modlitby, znamení kříže a důvěru – lék, který moderní medicína často postrádá.
To byly časy, chtělo by se říci, když se v každé vesnici našla bylinkářka a ranhojička, která věděla,
co na horečku, co na zlomené srdce a jaký čaj utiší neklidné sny!
Mezi
nejslavnější léčitele působící v českých zemích patřil
Jan Josef Antonín Eleazar Kittel, zvaný
zázračný doktor z
Krásné u Pěnčína. Kittelova osobnost byla obestřena tajemstvím, údajně
uměl číst myšlenky a jeho léčba byla často spojována s
magickými praktikami.
Kittelův dům dnes láká na prohlídku
interaktivního muzea, kde si můžete prohlédnout
staré léčebné nástroje, bylinářské receptáře a nahlédnout do
tajemství barokního lékařství.
Na Kittela později navázali další léčitelé –
Vincenz Priessnitz coby zakladatel
přírodního léčitelství a současně
světové hydroterapie,
Sebastian Kneipp, bylinkářka
Maria Treben anebo léčitelé
Jan Mikolášek a
Josef Zezulka. Jeden uměl vyčíst diagnózu z moči, druhý věřil v léčivou sílu energie. Jejich odkaz dnes připomínají výstavy a akce, které spojují historii s duchovním rozměrem léčitelství.
Priessnitzovu hydroterapii si můžete připomenout v
Lázních Jeseník, kde dodnes funguje jeho léčebný systém postavený na síle vody a pohybu. Zkuste navštívit volně přístupný
přírodní balneopark a vyzkoušejte
hojivou vodoléčbu na vlastní kůži!
Tajemství Beskyd a Karpat – žítkovské bohyně
Na pomezí
Moravy a
Slovenska, v kopcích
Bílých Karpat, se po staletí vyprávělo o ženách, které uměly „vidět, vědět a léčit“. Říkalo se jim
žítkovské bohyně.
Bylinkářky, vědmy a léčitelky duší uměly přivolat déšť, vymítat zlo, pomoci nemocným i poradit ztrápeným. Jejich znalosti se dědily v rodinách a mísily se s
magickými rituály, vírou a hlubokým respektem k přírodě.
Poslední z nich,
Irma Gabrhelová, působila ještě na sklonku 20. století. Dnes jejich odkaz připomíná nejenom
Muzeum poslední žítkovské bohyně, ale vlastně celá
Žítková. Můžete se sem vypravit a putovat po stopách
románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně, navštívit
Stolístkovou zahradu a projít se po
Moravských Kopanicích krok za krokem. Třeba při
zážitkových procházkách, na kterých čekají
magická panoramata, léčivé byliny, divoké potůčky a chutné prameny, a dokonce i
ochutnávka domácího pečiva.
Podobné tradice najdete i v
horách Kysuc a
Beskyd, kde se dochovaly pověsti o
„znacharech“ či
vědunech a vědunkách – léčitelích, kteří bylinami, ohněm a kouřem vyháněli bolest a nemoci, uměli najít ztracené nebo ukradené věci, zahánět bouřky a krupobití či přivolat déšť.
Byliny českých luk a zahrad
Třezalka na radost,
meduňka na spánek,
kostival na kosti,
máta na trávení a
heřmánek na uklidnění –
české louky jsou malou lékárnou pod širým nebem.
Dnes můžete bylinky poznávat i prakticky: v
botanických zahradách a v
bylinkových zahradách, na
bylinkových stezkách nebo v
klášterech či
zámcích, kde se obnovují
středověké zahrady léčivých rostlin.
Na mnoha místech se konají
tradiční farmářské trhy, bylinkové slavnosti a kurzy sběru bylin, které vracejí lidi zpět k přírodě. Možná právě tady začíná malý návrat k tomu, co naši předkové považovali za samozřejmé – že
léčba začíná v trávě pod nohama.
Od léčitelství k wellness – návrat ke kořenům
Moderní wellness,
aromaterapie nebo
pobyty v přírodě jsou jen jinými cestami ke stejnému cíli, který hledali už
Kittel či
bohyně ze Žítkové – harmonii těla a duše.
Z
bylinných koupelí se staly
relaxační spa rituály, z vykuřování
aromaterapie a z meditace prastarých léčitelů dnešní
mindfulness. Ať už v
lázních, v jurtě uprostřed
Beskyd nebo
doma s hrnkem lipového čaje, princip zůstává stejný:
uzdravit se znamená najít klid.
Odkaz, který voní po mateřídoušce
Léčitelé bývali strážci moudrosti, kterou dnes znovu objevujeme. Jejich příběhy připomínají, že
uzdravení nespočívá jen v lécích, ale v pochopení, že jsme součástí přírody.
Ať už se vydáte po
Kittelově stezce v Krásné, do
bylinkové zahrady v Kuksu nebo po
tichých chodníčcích Žítkové, vstoupíte do světa, kde se věda a kouzlo setkávají – a
kde i nejmenší lístek mateřídoušky voní po domově.