Houska, skrytá zrakům zvědavců, se krčí v lese u vesnice Blatce jen necelých 10 kilometrů od Doks. Gotický hrad s renesanční přestavbou je obestřen mnoha pověstmi a legendami. Řada z nich je spojena s nedalekým hradem Bezděz, který měl vzniknout přibližně ve stejnou dobu jako Houska. Přesné datum založení však známo není. Ví se pouze, že Houska byla postavena někdy za vlády Přemysla Otakara II. na místě původního hradiště.
Protože se oba hrady měly vzájemně na dohled, říkávalo se, že co se šustne na Bezdězu, vědí páni na Housce a naopak. Podle některých legend má dokonce na obou hradech existovat místo, z něhož je slyšet, co se děje v pevnosti druhé.
Brána do pekel je ukrytá pod hradní kaplí
Auru tajemství však Housce dodává jiná legenda. Protože hrad stojí na nepříliš strategickém místě a do značné míry je ukryt v lesích, povídalo se, že má strážit něco nebezpečného, ukrytého v jeho zdech. Že by opravdu pod hradní kaplí stavitelé zazdili bránu do pekel? Legendu o pekle, či bráně do jiných světů, přiživil také dopis Karla Hynka Máchy, zveřejněný v 90. letech, v němž se svěřoval se zážitky z hradu Houska, který navštívil při toulkách okolím. Slavný spisovatel přenocoval na hradě a zdál se mu podivný sen, v němž se ocitl v roce 2006. Věrohodně při tom popsal sluchátka, autobusy i něco, co by snad mohlo být digitální kamerou. Později se sice autoři knihy, v níž dopis vyšel, přiznali, že korespondence byla pouhou mystifikací, legenda však žije dál.
Během obou víkendových dní, tj. v sobotu 24. a v neděli 25. srpna bude hrad Houska patřit Čertovskému jarmarku. Ten oživí skupina historického šermu a historičtí tanečníci. Na hradě si prohlédnete model pekla z lipového dřeva, který děsí i fascinuje. Pohybuje se a vypadá stejně krásně jako krkonošské betlémy. Jen místo roztomilého Ježíška mu vévodí ohyzdně krásný Lucifer. Dětem se nejvíc líbí, jak Ďábel mele ve strojku hříšníky. Housku jako bránu do pekel nereprezentuje pouze dřevěný "peklém". Přímo v hradu sestupují turisté do dvou skalních sklepů s čertovským trůnem, kotli, kovadlinou, kovářským měchem a výhní, kovovými loučemi nebo s ďábelskými obličeji na stěnách.
Starobylé fresky v hradní kapli
Nejstarší písemné prameny připomínají hrad k roku 1291. Jeho vlastníky byli mj. páni z Dubé, Smiřičtí a páni z Harasova. Po třicetileté válce měl být hrad zbořen, došlo však naštěstí jen k částečné demolici. V hradní kapli se dochovaly románsko-gotické fresky, z nichž nejtajemnější je levoruká lučištnice. Hlavu a hruď má lidskou, zbytek vyrůstá ze zvířecího těla. Postava navíc lukem míří na jiného člověka. Význam tohoto obrazu není znám, záhadou je také vyobrazení střelkyně "líbezné tváře" jako leváka – ve své době bylo leváctví považováno za nenormální, levá strana totiž byla přisuzována samotnému Satanovi. Další z fresek ukazují ukřižování (v této době málo zobrazované), poslední soud – vážení duší archandělem Michaelem, dále je zde Svatý Kryštof nesoucí malého Krista či Archanděl Michael a drak.