Kutná Hora temná i tajemná

V Kutné Hoře byla v Sankturinovském domě znovu otevřena bohatě vybavená Alchymistická dílna, která vás vtáhne do tajuplného světa alchymistů. Muzeum se nachází ve sklepních prostorách ze 13. století. V laboratoři jsou k vidění skleněné i keramické destilační nádoby rozličných tvarů, různé nářadí používané u alchymistických pecí, obří měch nebo Smaragdová deska legendárního zakladatele alchymie Herma Trismegista.

 

Samostatná expozice je věnovaná oblíbené snaze alchymistů vyrobit nějakou syntetickou cestou zlato a takzvané spagyrické alchymii, výrobě léčiv, ke které se používaly suroviny rostlinného i živočišného původu. Milovníci kuriozit si tu rozhodně přijdou na své – v expozici je například vystavena hubertka – kost, která vzniklá v srdci jelena. Dále tu najdete observatoř s knihovnou a jedinečný zážitek vám zprostředkuje kaleidoskop se záběry na historické objekty Kutné Hory, který vás vtáhne do překvapivě nekonečného obrazu – na plátně se obraz zrcadlí tak, že návštěvníci mají pohled na imaginární kouli s několika plátny. 

Ale stříbrné město Kutná Hora má také svou odvrácenou tvář – tu odhalíte ve středověkém sklepení Vlašského dvora. Jedná se o ojedinělou expozici věnovanou poněkud zanedbanému tématu kutnohorských dějin, a to zločinnosti za časů stříbrné horečky. Poutavá expozice své návštěvníky seznámí se zločiny,které byly spáchány na území Kutné Hory skutečnými zločinci. Jde tedy o zcela pravdivé příběhy doplněné zajímavými ilustracemi a nástroji na mučení a trestání. Se zločiny byla spojena i doba husitská, kdy se Kutná Hora stala v očích kacířů skoro opravdovým symbolem zla. Celou expozici doprovázejí zvukové kulisy, což věrohodně dokresluje obraz této doby.

 

A pokud morbidní tématiky nemáte ještě dost, nezapomeňte navštívit kostnici v městské části Sedlec, která je známá svoji bizardní výzdobou, na kterou bylo použito ostatků z více než 40 000 lidí. Dnešní podobu kaple vytvořil roku 1870 řezbář František Rint z České Skalice, který do díla zapojil celou svou rodinu. Původní výzdobu rozebral a ostatky, které se mu hodily pak se svou ženou, a dvěma dětmi bělil namáčením do chlorového vápna. Z ošetřených lopatek, lebek, obratlů, čelistí, pánví a žeber vytvořil monstrance, girlandy, jehlance i kostěný lustr složený ze všech druhů kostí lidského těla. Opravdovým uměním však bylo z kostí vyskládat Schwarzenberský erb. Jedno z jeho polí zobrazuje useknutou hlavu Turka a havrana, který mu vyklovává oko, což bylo tady v kostnici (oproti malířským plátnům) dovedeno k dokonalosti – tureckou hlavu nahradila bělostná lebka a také klovající pták je sestaven z malých kůstek. 

 

Pod podlahou kostnice se ukrývá podzemní krypta, kde věčným spánkem odpočívá 15 kutnohorských měšťanů, kteří se dali pohřbít vcelku. Pro výzdobu byly tedy použity kosti chudých a bezejmenných lidí. Ačkoli by kostnice potřebovala opravit, rekonstrukce památky nebude jednoduchá – v kostech totiž stále přebývá mor z dávných epidemií a tak by manipulace s nimi mohla být nebezpečná.

Do jiného světa vstoupíte při tajemných nočních prohlídkách kostnice a sedlecké katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křititele. Kostýmovaný průvodce vás provede všemi unikátními místy katedrály a ukáže nám za svitu svíček, zpěvu gregoriánského chorálu a varhaní hudby všechny její taje a zákoutí – od podlahy až pod střechu. Čekají na vás kosti zavražděných mnichů – mučedníků zazděných do zdi, relikvie svatých, chrámová pokladnice s originálem nejstarší dochované monstrance na světě, vystoupáte po samonosném Santiniho barokním schodišti až na kůr a navštívíte kostelní kino, kde se promítá krátký animovaný film u něhož se pobaví jak děti, tak dospělí. Nakonec vás čeká degustace sedlecké monstrance – vína, které lze koupit pouze v Sedlci. Prohlídky se konají od června do září.