Úvod > Aktuality > Kudy chodil Karel Klostermann: Projděte si Šumavu podle jeho románů
Kultura

Kudy chodil Karel Klostermann: Projděte si Šumavu podle jeho románů

  • Vydáno6. května 2023
"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stach, Kašperských Hor, Srní a Modravy. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.

Klostermannovi v patách

Dnes po jeho stopách vede Klostermannova naučná stezka. Ačkoli řada míst už neexistuje anebo vypadá docela jinak, než jak je znal Klostermann, přesto díky citátům z jeho děl poznáte Šumavu takovou, jako bývala kdysi. Šumavu, která „působí jako melancholická píseň, která nezadržitelně proniká do srdce. Bez přestání se před námi rozprostírají lesy a slatě a vyprávějí nám epopej, která nemá obdoby, epopej o zaniklém a zanikajícím obřím rodu, který nechala příroda vyrůst a pak ho nemilosrdně zničila,“ jak píše Klostermann v knize Črty ze Šumavy.

Naučná stezka vás povede od Rokyty, která stojí kousek od Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, na Horní Hrádky, kam Klostermann často chodíval ke své tetě Theresii Schullhauserové. Trasa pokračuje dál kolem Návštěvnického centra s vlčím výběhem na Prostřední Hrádky, kde stával rodný dům autorova otce, lékaře Josefa Klostermanna, a pak na Dolní Hrádky; tam zase na Hrádeckém potoce stával mlýn zvaný Tischlermühle, kde žila Klostermannova sestřenice Cecilie Häuslerová.
 

K Hauswaldské kapli

Naučná stezka končí v Srní, kam Klostermann jezdíval k příbuzným, ale vaše putování tu končit nemusí. Kdo chce, ten může pokračovat dál po zeleně značeném Srnském okruhu a trase naučné stezky Vchynicko-Tetovský plavební kanál. Co vás čeká? Třeba informace o dávném plavení dřeva, pohled z Klostermannovy vyhlídky do údolí řek Vydry a Otavy a na protější Dračí skály, anebo Sedelská nádrž, z níž odtéká voda přes takzvaný Vodní zámek do elektrárny Vydra na Čeňkově Pile.

Stezka vedoucí podél plavebního kanálu obchází Srní ze západu, obtočí se kolem Kostelního vrchu a zamíří na jih k Modravě. Ještě předtím ale mine odbočku k tajemnému místu, opředenému mnoha legendami, kde stávala Hauswaldská kaple. Svatyně byla v polovině 20. století srovnána se zemí, ale dodnes tu zůstal zázračný pramen, jehož voda prý dokázala vyléčit lecjaké neduhy. Místo je pěkně upravené, navíc kolem prochází naučná stezka Okolo Kostelního vrchu, kde jednotlivá zastavení opět doplňují citáty z Klostermannových románů.
 

Další tipy pro milovníky Klostermannových románů

  • Horská KvildaMíst spojených se spisovatelovým životem je celá řada; narodil se v rakouském Haagu, s rodiči se ale záhy přestěhoval do Čech. Nejprve do Žichovic, později do Kašperských Hor. Velkou část života strávil v Plzni, kde učil na německé státní reálce. Poslední roky prožil na zámečku ve Štěkni u Strakonic.
  • I dnes můžete brouzdat Šumavou kolem míst, kde se odehrávají jednotlivé romány. Například v Horské Kvildě dodnes stojí bývalý Polaufův hostinec, kde začíná děj románu V ráji šumavském. Pokud byste váhali, upozorní vás na něj dřevěná socha legendárního hrdiny Rankl-Seppa, který v románu též vystupuje.
  • Děj románu Ze světa lesních samot je zasazen na Březník v Luzenském údolí nedaleko hranic s Německem. V podkroví bývalé hájovny si prohlédnete expozici zaměřenou na historii polesí Březník a život Karla Klostermanna.
  • Dějištěm románu Skláři, v němž Klostermann využil řadu příběhů své matky, pocházející ze slavného sklářského rodu, je Hůrka u Prášil. Obec zničenou v polovině 20. století připomíná jediná budova: bývalá hřbitovní kaple sv. Kříže, rodinná hrobka sklářských rodů Abelů a Hafenbrändlů.
  • Dnešní Klostermannova chata na Modravě vznikla rok po spisovatelově smrti, kdy ji nechal postavit Klub československých turistů.
Co dělat na Šumavě, když prší?

Co dělat na Šumavě, když prší?

Zalézt do postele a spát nebo si číst. Hrát deskové hry, karty nebo nekonečné Člověče, nezlob se. Vzít si pláštěnku a se skřípěním zubů se po několika desítkách minut vrátit mokří a promrzlí. A pokud jste tohle všechno zkusili a nebaví vás už vůbec nic, vezměte si k ruce našeho průvodce mokrou Šumavou.

Turnerova chata na Šumavě

Turnerova chata na Šumavě

Turnerova chata je jedinou veřejně přístupnou chatou v I. zóně Národního parku Šumava. Nachází se v malebné oblasti Povydří, na břehu řeky Vydry mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou.

Hřbitovní kaple sv. Kříže v Hůrce u Prášil

Hřbitovní kaple sv. Kříže v Hůrce u Prášil

Bývalá hřbitovní kaple sv. Kříže, jediná stavba, která se zachovala z někdejší obce Hůrka nedaleko Prášil, proslavené kdysi v celosvětovém měřítku výrobou skla, zejména benátských zrcadel.

Bývalá osada Hůrka u Prášil

Bývalá osada Hůrka u Prášil

Hůrka je zaniklá šumavská osada, asi 7 km východně od Železné Rudy. Založil ji roku 1732 majitel skláren Georg Christoph Abele. Místu se také říkalo Česká Huť. Přibližně o 30 let později byla nedaleko založena nová sklárna – Nová Hůrka. Původní obec dostala označení Stará Hůrka (Althurkenthal).

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Jihočeského kraje

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Jihočeského kraje

Jaké proměny prožily jižní Čechy během posledních třiceti let? V Českém Krumlově vzniklo například Egon Schiele Art Centrum a Museum Fotoatelier Seidel, Holašovice se dočkaly zápisu do UNESCO, otevřely se Stezka korunami stromů a Království lesa na Lipně, Dům přírody Třeboňska anebo tajuplné podzemí ve Slavonicích. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít po Jihočeském kraji rok za rokem!

Šumava pro tuláky: 10 pěších, méně známých tras

Šumava pro tuláky: 10 pěších, méně známých tras

Patříte mezi milovníky šumavské přírody, a navíc rádi chodíte po pěších trasách? Pak pro vás máme deset tipů na méně známé turistické trasy v mikroregionu Šumava – Západ, kam patří například Kvilda, Modrava, Prášily, Srní, Železná Ruda, Hamry, Čachrov nebo Borová Lada. Naše značené i neznačené trasy vás zavedou do neobjevených koutů Šumavy i Pošumaví.

Modrava

Modrava

Modrava je bývalá šumavská dřevařská osada na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, jejichž spojením vzniká řeka Vydra. Odedávna to bývala poslední výspa kraje na konci plání, kde lišky dávají dobrou noc. Dál ležely už jen bezedné šumavské slatě a nekonečné lesy.

Luzenské údolí na Šumavě

Luzenské údolí na Šumavě

Jedno z nejpůsobivějších šumavských údolí rozprostírající se mezi horami Velká Mokrůvka, Luzný, Hraniční hora a Špičník, se nachází přibližně 8 km jižně od Modravy. Vstupní branou do údolí je Březník, zakončuje ho impozantní kuželovitý vrchol Luzného.

Horská Kvilda

Horská Kvilda

Šumavská horská obec na Hamerském potoce s typickými dřevěnými roubenými domy, rozesetými po okolních stráních, leží jen pár kilometrů od Kvildy. Z oblíbeného výletního místa se do všech stran rozbíhají cyklotrasy a turistické stezky, které se v zimě mění v udržované lyžařské trasy.

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí – místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Česko ve filmu: putování Šumavou po stopách seriálu Policie Modrava

Česko ve filmu: putování Šumavou po stopách seriálu Policie Modrava

Také patříte mezi fanoušky seriálu Policie Modrava? Pro televizi Nova šlo o jeden z nejúspěšnějších seriálů posledních dob. Milovníci Šumavy si u televizních obrazovek užívají nádherné záběry přírody a do míst, kde se seriál natáčel, jezdí turisté z celé České republiky. Podívejte se s Kudy z nudy na místa, kde se procházely seriálové hvězdy.

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

Královský kámen u Javorníku na Šumavě

Královský kámen u Javorníku na Šumavě

Jedním z vrchů šumavské Javornické hornatiny je Královský kámen zvaný Královák. Jméno dostal podle kulového skalního útvaru tvořeného skalní hradbou a mrazovými sruby.

Muzeum Šumavy Sušice

Muzeum Šumavy Sušice

V muzeu je k vidění hned několik expozic, které se vztahují jak Šumavě, tak i historickým faktům této oblasti. Asi nejzajímavější expozicí je Sušický mechanický betlém, který byl v roce 2014 po několikaměsíční pauze znovu zpřístupněn veřejnosti.

Stachy

Stachy

Obec mezi Kašperskými Horami a Vimperkem znají všichni, kdo jezdívají v zimě lyžovat na Zadov, Churáňov a Nové Hutě: tudy totiž vede hlavní příjezdová cesta. Dochovala se tu řada starých roubených chalup, k prohlídce zve hasičské muzeum a v létě na náměstí u kostela rostou hřiby.

Srní

Srní

Jedno z oblíbených a celoročně využívaných horských středisek leží v centru národního parku Šumava. Srní dostalo jméno podle hojného výskytu srnčí zvěře, ale kvůli zvířatům se sem jezdí i dnes. U Srní totiž vznikl unikátní přírodní vlčí výběh, kde můžete vlky pozorovat z dřevěné lávky.

Kvilda

Kvilda

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.

Výlet na Šumavu – originální skleněné sochy Vladimíry Tesařové

Výlet na Šumavu – originální skleněné sochy Vladimíry Tesařové

Obří skleněný oltář a pulpit z lesního skla, originální přírodní růženec se skleněnou studánkou, socha Krista, korunovaného ostnatým drátem z někdejší železné opony, svatý Jan, který jednou tváří zdraví kolemjdoucí a druhou kyne vodákům – to všechno jsou díla sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Víte, kde je uvidíte na vlastní oči?

Krajem Karla Klostermanna

Krajem Karla Klostermanna

"Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu … a to celou silou své duše", vylíčil kdysi spisovatel Karel Klostermann svůj vztah k Šumavě, kde prožil šťastné dětství a čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Jako nikdo jiný dokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám. Jeho jméno zůstane navěky spojeno s okolím Javorníku, Vacova, Stachů, Kašperských Hor, Srním a Modravou. Se jménem tohoto "básníka Šumavy" se v těchto místech setkáte téměř na každém kroku.

Světem lesních samot v okolí Modravy na kole

Světem lesních samot v okolí Modravy na kole

Udělejte si příjemný cyklistický výlet v okolí Modravy, nádhernou přírodou Národního parku Šumava, který vás zavede k odlehlé samotě na Březníku, mezi šumavské slatě i k pramenu Vltavy. Objevíte tak nádherná zapomenutá místa, která ve svých dílech poeticky líčí "básník Šumavy" Karel Klostermann. Místa, kam se člověk nedostane každý den.

Karel Klostermann – nejznámější spisovatel Šumavy

Karel Klostermann – nejznámější spisovatel Šumavy

Nikdo jiný nedokázal vylíčit drsný život šumavských obyvatel přelomu 19. a 20. století a popsat jejich vztah k horám tak, jako to uměl Karel Klostermann (13. února 1848 Haag am Hausruck, – 16. července 1923 Štěkeň). Narodil se v Horním Rakousku, v obci Haag am Hausruck. Koncem května 1849 se rodina přestěhovala do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. O svém radostném dětství na břehu Otavy píše Klostermann v knize Červánky mého mládí.

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Socha Karla Klostermanna v Javorníku

Socha Karla Klostermanna v Javorníku

Život a dílo spisovatele Karla Klostermanna (1848-1923) jsou neodmyslitelně spjaty se šumavskou krajinou. Všímal si života místních lidí, obdivoval drsnou krásu zdejší přírody a vše vylíčil ve svých románech a povídkách.

Klostermannova chata na Modravě

Klostermannova chata na Modravě

Kulturní památka Klostermannova chata byla postavena roku 1924 Klubem československých turistů. Chata dostala název po spisovateli Karlu Klostermannovi, který údajně poklepal na základní kámen. Nově zrekonstruovaný objekt nabízí skvělou kuchyni, relaxaci i zábavu.

Naučná stezka Karla Klostermanna

Naučná stezka Karla Klostermanna

Trasa naučné Klostermannovy stezky začíná na parkovišti u informačního střediska Národního parku Šumava na Rokytě, nedaleko Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu.

Klostermannova vyhlídka u Srní

Klostermannova vyhlídka u Srní

Nádherný pohled do údolí řek Vydry a Křemelné nabízí Klostermannova vyhlídka u šumavského Srní. Je odsud také hezký výhled na protější Dračí skály.

Javornické okruhy v Pošumaví pro cyklisty

Javornické okruhy v Pošumaví pro cyklisty

Javornické okruhy jsou síť mountainbikových a cykloturistických tras v nádherné a člověkem relativně málo dotčené oblasti Javornického masivu. Na své si u nás přijdou jak milovníci jízdy ve volném terénu s technickými pasážemi, tak i cykloturisté a rodiny s dětmi.

Kostel Nejsvětější Trojice v Srní

Kostel Nejsvětější Trojice v Srní

Kostel byl postavený v letech 1804–1805 na místě dřevěného kostelíka z roku 1788.

Naučná stezka Okolo Kostelního vrchu

Naučná stezka Okolo Kostelního vrchu

Nenáročná zážitková trasa Okolo Kostelního vrchu vás zavede do míst, kde stávala Hauswaldská kaple. Od ní se vydáte na 2,6 kilometrů dlouhý okruh, který vás zavede na celkem 5 zastavení. Tato zastavení se věnují jedinému: citátům spisovatele Karla Klostermanna.

Dračí skály u Rejštejna na Šumavě

Dračí skály u Rejštejna na Šumavě

Zajímavý skalní útvar zvaný Dračí skály (789 m.n.m.) se nachází jihozápadně od Rejštejna a zvedají se nad silnicí vedoucí na Modravu a na pravém břehu řeky Otavy.

Naučná stezka Churáňov

Naučná stezka Churáňov

Naučná stezka začíná a končí v Zadově u hotelu Churáňov. Je 6,5 km dlouhá, a je na ní umístěno 10 zastávek s informačními panely. Trasa je značena zelenobílými značkami naučných stezek.

Turistická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně

Turistická trasa Klostermannova cesta – Šumavou z Hartmanic do Volyně

Turistická trasa KČT nesoucí jméno šumavského barda Karla Klostermanna je v celé své délce modře značená a spojuje město Hartmanice přes Rejštejn, Kašperské Hory, Mílov, Nicov, Královský Kámen, Javorník a Vacov s Volyní. V celé své délce měří napříč Šumavou 47 km.

Naučná stezka Javorník na Šumavě

Naučná stezka Javorník na Šumavě

Trasa naučné stezky Javorník vede po úbočí stejnojmenného kopce ležícího asi 6 km západně od Vacova a 12 km severozápadně od Vimperka na území CHKO Šumava.

Srnský okruh šumavskou přírodou

Srnský okruh šumavskou přírodou

Krátký a nenáročný okruh nedaleko obce Srní je bohatý na nezapomenutelné výhledy do krásné šumavské přírody. Trasa je dlouhá 8,4 km a provede vás po ní zelená turistická značka okolo Spáleného a Sedelského vrchu.

Hotel Rankl – původní Klostermannův Pollaufův hostinec

Hotel Rankl – původní Klostermannův Pollaufův hostinec

Hotel byl nově rekonstruován v roce 2004. Stojí na základech usedlosti se staletou historií, známé také jako Pollaufův hostinec.

Socha Rankl Seppa – pověstného siláka na Horní Kvildě

Socha Rankl Seppa – pověstného siláka na Horní Kvildě

Horskokvildský řezbář pan Pavel vytvořil podle fotografie dřevěnou sochu Rankla Seppa v životní velikosti, můžete ji vidět v Horské Kvildě na zahradě pana Ladislava Pavla.

Klostermannova chalupa u Srní – hájovna z filmu Pod Jezevčí skálou

Klostermannova chalupa u Srní – hájovna z filmu Pod Jezevčí skálou

Původní šumavská roubenka se zvoničkou pokrytá šindelem, se do podvědomí veřejnosti dostala díky trilogii s Tomášem Holým – Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem – v chalupě bydlel jeho filmový dědeček.

Další aktuality

Tipy na výlety za Černíny: poznejte rod pánů z Chudenic!

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší šlechtické rody. První historicky doložený člen rodu se v písemných pramenech objevuje ve 12. století a jeho potomci nesou jméno Černínů dodnes. Ačkoliv do 16. století nebyl rod nijak bohatý ani významný, v pozdějších generacích zbohatl a stal se velmi vlivným. Objevte stopy tohoto šlechtického rodu výletem na nějaké zajímavé místo – hrad, zámek nebo park.
Plzeňský kraj | Památky

Hrad Kašperk je v dubnu přístupný každý víkend

Hrad Kašperk na Šumavě se od dubna opět otevřel turistům. Zatím pouze o sobotách a nedělích, od května pak bude přístupný téměř po celý týden. Prohlídky probíhají v dubnu samostatně, bez průvodce. I tak ale zjistíte, jak se v 14. a 15. století na hradech žilo nebo jak se ve středověku hrady stavěly.
Plzeňský kraj | Památky

Proslulý Loosův interiér bytu Huga Semlera můžete navštívit naposledy před rekonstrukcí

Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou návštěvníkům pravidelně zpřístupněny čtyři z nich na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň. O víkendu 20. a 21. dubna budete moci zavítat naposledy do doposud nerekonstruovaného interiéru v bývalém domě Huga Semlera na Klatovské 19.
Plzeňský kraj | Památky

50 tipů, kam na výlet v okolí Plzně

Trávíte svůj volný čas v Plzni či v jejím okolí a rádi byste si udělali pěkný výlet k památkám či do přírody, ale nevíte přesně kam? Pak je tu portál Kudy z nudy, který vám vždy rád poradí. Inspiraci najdete v našich tipech pro volný čas v západočeské metropoli i v její bezprostřední blízkosti. Vydat se můžete například na zámky Kozel, Manětín nebo Poběžovice, k návštěvě lákají také majestátní kláštery Plasy a Kladruby. Z přírodních památek byste neměli minout Hromnické jezírko, rezervaci divokých koní u Nýřan anebo údolí Radbuzy. Do tajemného podzemí se dostanete přímo v Plzni a jak vypadá kaolinový důl zjistíte v Nevřeni. S dětmi určitě nevynechejte Zoo Plzeň, sochy zvířat u Blovic nebo kuličkovou dráhu u Čertova kamene.
Plzeňský kraj | Zážitky

Kde najdete pohádková pekla? Poznejte kaolinové doly v Nevřeni, Pekelné doly a Pusté kostely

Znáte naše filmová pekla? V Nevřeni na Plzeňsku je otevřena bránu do pekla, kterou poznají ti z vás, kteří viděli pohádku Čertí brko. Navíc se můžete podívat i do dalších pekelných tlam, a to na Českolipsko, do podzemních prostor v údolí Svitávky, které proslavila pohádka S čerty nejsou žerty.
Plzeňský kraj | Památky

Zelený mok v městě piva, aneb tipy, kde ochutnáte v Plzni velikonoční speciály 2024

Kraslice, mazanec, pomlázka, čokoládový beránek… Do výčtu tradičních atributů, které neodmyslitelně patří k Velikonocům, v posledních letech přibyla také velikonoční piva. Podívejte se na tipy portálu Kudy z nudy, kde ochutnáte zelená piva v Plzni.
Plzeňský kraj | Gurmánská turistika

Unikátní světecká jízdárna se po 23 letech rekonstrukcí otevřela turistům

Týden před začátkem nové turistické sezóny 2024 se slavnostně otevřela tachovská národní kulturní památka – jízdárna Světce, která bude sloužit jako turistický cíl i dějiště kulturních a společenských akcí. Její záchrana stála přibližně 100 milionů korun a trvala celkem 23 let. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě. Turisté si ji budou moci prohlédnout v rámci pravidelných, komentovaných prohlídek.
Plzeňský kraj | Kultura

Kalendář 2024: Vodácké sjezdy řek, závody pro veřejnost a další vodácké akce

Milovníci vodní turistiky se každoročně těší na řadu vodáckých akcí, které se pravidelně objevují ve vodáckém kalendáři a přinášejí bohaté zážitky. Jedná se o nejrůznější sjezdy divoké vody při vypouštění přehrad, závody pro širokou vodáckou veřejnost, jimž vévodí seriál otevřených klání nazvaný Český pohár vodáků anebo ekologické aktivity, které spojují příjemné s užitečným, jako je jarní čištění řek. Slavnostní chvíle zažijí vodáci při odemykání či naopak zamykání řek. Počítáte-li se do řad vodáckého národa, tyhle akce prostě nemůžete vynechat!
Plzeňský kraj | Letní sporty