Dosavadní
tři číslované zóny KRNAP, lišící se svojí přírodovědnou hodnotou a kombinující pravidla péče o přírodu s nejrůznějšími regulacemi, se
mění na zcela jinak pojatou zonaci managementovou. Ta stanoví pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na cíl té které zóny. Omezení pro výkon aktivit a činnosti v
Národním parku Krkonoše už neřeší zonace, ale pravidla stanovená zákonem – jednak pro
celé území národního parku a speciálně pro
území národního parku mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí. Nová zonace neobsahuje žádná omezení pohybu osob na území
národního parku – ten je nově regulován
vymezením tzv. klidových území, která mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností.
K 1. červenci Správa
KRNAP v terénu vyznačuje první tři klidová území (z celkového počtu osmi klidových území) stanovená na území národního parku opatřeními ministerstva životního prostředí. Jedná se o dvě největší
klidová území v hřebenových partiích Krkonoš a jedno na vrcholu Světlé a
Černé hory. V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem –
červeným pásovým značením na stojících stromech (horní pruh kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční – přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze
jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit) a
smaltovými cedulemi na sloupcích na cestách procházejících daným územím. Nejzásadnějším omezením pro návštěvníky v klidových územích je přísný zákaz vstupu do volného terénu mimo značené trasy, stejně jako tomu bylo v dosavadní I. zóně
KRNAP. S novou zonací a klidovými územími se můžete seznámit na oficiálních stránkách
Správy KRNAP.
Nové zóny: přírodní, přírodě blízké, soustředěná péče o přírodu a kulturní krajina
Nová managementová zonace neboli zonace péče, je přímo podřízená cílům jednotlivých zón. Nejlépe je definují přímo jejich názvy. Cílem
přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je tyto ekosystémy ponechat jejich samovolnému vývoji bez rušivých zásahů. Nová
přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoci přírodě dosáhnout stavu jako v zóně přírodní. V budoucnu, po dosažení odpovídajícího stavu, pak mohou být části této zóny převedeny do zóny přírodní.
Zóna soustředěné péče o přírodu má cíle dva. Sem jsou zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy – především nestabilní, na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy a obnovit tak jejich přírodě blízký stav. Součástí této zóny jsou ale i
květnaté krkonošské louky, kterou vznikly historicky na místě odlesněných enkláv a které jsou závislé na trvalé péči, bez níž by mnoho rostlinných a živočišných druhů na ně vázaných zaniklo. Cílem této zóny je tyto předměty ochrany zachovat či zlepšit jejich stav, a proto zde bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu.
Konečně poslední
zóna kulturní krajiny je vymezena na území krkonošských obcí či v jejich sousedství, je určena k trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí. Tato zóna je v Krkonoších poměrně malá, protože většina obcí není už od roku 1991 součástí území národního parku, ale nalézá se v ochranném pásmu.
Nová zonace počítá s tím, že zóna
přírodní bude mít 7 328,5 ha (
20,2 % území KRNAP), zóna
přírodě blízká bude mít 8 097,3 ha (
22,3 % území KRNAP), zóna
soustředěné péče 20 730,3 ha (
57,0 % území KRNAP) a zóna
kulturní krajiny bude mít 196,1 ha (
0,5 % území KRNAP).
Změny v KRNAP pro cyklisty
Poslední novinkou je
změna značení cyklotras v
Krkonošském národním parku. Cyklistické značení bylo od roku 1996 tvořeno dřevěnými gravírovanými značkami s piktogramem cyklisty jedoucího do kopce, doplněným číslem trasy. Značky se připevňovaly na masivní dřevěné kůly vedle cest. Nově budou
cyklisté jezdit podle barevného pásového značení (červené, modré, zelené či bílé) mezi dvěma žlutými pruhy. Na rozcestích pak budou cyklisty orientovat žluté kovové
směrovky s barevnými hroty. Symbolika se poněkud přiblíží terénnímu značení Klubu českých turistů. Čtyřiačtyřicet dnes vyznačených tras čítá přes
400 km cest vyhrazených pro jízdu na kolech. Na plochu
KRNAP s ochranným pásmem (550 km²) je to velké množství a spolu s
Českým rájem se síť cyklotras
KRNAP řadí mezi nejhustější cyklistické sítě v republice. Přestože se dřevěné gravírované cykloznačení vžilo a stalo se neodmyslitelným prvkem na každém rozcestí v horách, mělo i své technické limity. Jedním byla životnost cedulí a druhým nemožnost takto označit úseky ve městech a obcích, kde mnohdy jednoduše nešlo dřevěné sloupky zabudovat nebo značky jinak uchytit. Správa
KRNAP proto využila změny Návštěvního řádu
KRNAP a provedla i
technologickou změnu značení cyklotras.
Jistou novinkou je i změna kategorie některých komunikací v
KRNAP. Zejména se jedná o dřívější
silnici vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovu boudu, která se stala komunikací v kategorii „místní“ a je nyní ve vlastnictví města
Špindlerův Mlýn. V důsledku této změny zmizí na konci města značka zákazu vjezdu, a pokud město neučiní vlastní opatření,
bude možné vjíždět vozidly až ke Špindlerově boudě. Zákaz vjezdu Správy
KRNAP však bude i nadále platit na všech odbočkách z této místní komunikace.
Další důležitou komunikací, kde došlo ke změně, je příjezdová
komunikace na Zlaté návrší, která již není silnicí II. třídy, ale
stala se účelovou komunikací. Tato změna však pro návštěvníky hor nebude mít zásadní význam, stávající zákaz vjezdu zde bude platit i nadále.