Úvod > Aktuality > Krkonošskému národnímu parku je 59 let
Krkonošskému národnímu parku je 59 let
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Krkonošskému národnímu parku je 59 let

  • Vydáno21. května 2022
Krkonošský národní park letos slaví 59 let od svého vyhlášení. Dne 17. května 1963 byla završena snaha generací odborníků a vědeckých institucí o vyhlášení Krkonoš národním parkem. Tenko krok logicky navazoval na vyhlášení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor, které nastalo o čtyři roky dříve (1959).
Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská. Unikátem je také například endemické společenstvo – morušková kleč.
 
Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

Skrz celý národní park vedou těmi nejzajímavějšími místy vycházkové a naučné stezky, jako např. Rýchory, na Černohorském rašeliništi, v Čertově dole atd. Po celém parku jsou rovněž rozmístěny informační tabule, kde jsou představeny zajímavosti z okolí, z fauny i flory. Pro invalidy je pak určena vycházková stezka v Janských Lázních. V KRNAPu byla vybudována také první cyklistická stezka. Projít se můžete také k prameni Labe, vysvěceného v roce 1684 a hojně turisticky navštěvovaného po celý rok.

Kromě samotné přírody je také hojně navštěvováno Krkonošské muzeum v Jilemnici, založené již v roce 1891. Pobočky muzea pak můžete vidět ve Vrchlabí, Harrachově či Pasekách nad Jizerou. Muzeum představuje expozice zachycující historický vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš nebo počátky českého lyžování. Kromě toho zde probíhají četné výstavy v návaznosti na stálé expoziční bloky.
 

Návrat velkých šelem a dalších zvířat do Krkonoš

losI když nejsou krkonošské populace našich velkých šelem v Krkonoších nijak početné, přesto se zde vyskytují buď malé smečky nebo migrující jedinci. V krkonošských lesích je občas spatřen rys ostrovid, hojněji zde byli zaznamenáni vlci. V severním pohraničí a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až 15 vlků. Kromě rysa a vlků se do Krkonošské přírody vrátila i další šelma – vydra říční. Na východě Krkonoš se nachází migrační trasa losů evropských, občas jsou zde také spatřeni. Naopak kombinace negativní faktorů (mizející životní prostor, rušení návštěvníky, predace,…) dovedla ikonického černého rytíře Krkonoš – tetřívka obecného, na hranici přežití. Není bez zajímavosti, že v roce 2018 zahlédl polský turista na polské straně hor medvědici se třemi medvíďaty, od té doby však medvědy na polské ani české straně Krkonoš nikdo neviděl.
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí

Krkonošské muzeum Správy KRNAP projde v příštích letech proměnou. Současné expozice Kámen a život a Člověk a hory nahradí Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Muzeum, které uzavřelo veřejnosti v říjnu 2017, zůstane nepřístupné až do roku 2023.

Labská stezka – z Českého Švýcarska až k prameni Labe

Labská stezka – z Českého Švýcarska až k prameni Labe

Labská stezka patří k nejoblíbenějším dálkovým cyklotrasám v Evropě a je součástí sítě evropských cyklotras EuroVelo. Od pramene Labe v Krkonoších (s možnou odbočkou do Prahy) až k Severnímu moři nabízí cca 1300 km přírodních a kulturních zážitků a to už je pěkná porce i pro dlouhou cyklodovolenou.

Pramen Labe na Labské louce

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Harrachovy kameny v Krkonoších

Harrachovy kameny v Krkonoších

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Černohorské vodopády

Černohorské vodopády

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Pančavský vodopád v Krkonoších

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených v Česku. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.