Krkonošskému národnímu parku je 62 let

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská. Unikátem je také například endemické společenstvo – morušková kleč.
 
Jedinečnost krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na Strmé stráni v závěru Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením Krkonošského národního parku.

Skrz celý národní park vedou těmi nejzajímavějšími místy vycházkové a naučné stezky, jako např. Rýchory, na Černohorském rašeliništi, v Čertově dole atd. Po celém parku jsou rovněž rozmístěny informační tabule, kde jsou představeny zajímavosti z okolí, z fauny i flory. Pro invalidy je pak určena vycházková stezka v Janských Lázních. V KRNAPu byla vybudována také první cyklistická stezka. Projít se můžete také k prameni Labe, vysvěceného v roce 1684 a hojně turisticky navštěvovaného po celý rok.

Kromě samotné přírody je také hojně navštěvováno Krkonošské muzeum v Jilemnici, založené již v roce 1891 a také nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku alias Krkonošské muzeum ve Vrchlabí. Další pobočky muzea pak můžete vidět v Harrachově či Pasekách nad Jizerou. Muzeum představuje expozice zachycující historický vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš nebo počátky českého lyžování. Kromě toho zde probíhají četné výstavy v návaznosti na stálé expoziční bloky.
 

Návrat velkých šelem a dalších zvířat do Krkonoš