Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro
ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická
rašeliniště, rozsáhlé
lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského
ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská. Unikátem je také například endemické společenstvo –
morušková kleč.
Jedinečnost
krkonošské přírody si uvědomovali i naši předchůdci. Jan Nepomuk
hrabě Harrach zřídil v roce 1904 první krkonošskou rezervaci na
Strmé stráni v závěru
Labského dolu. Aktivity dalších milovníků krkonošské přírody, mezi které lze zařadit například Josefa Šourka, Zdeňka Pilouse či Jindřicha Ambrože, vyvrcholily v roce 1963 právě vyhlášením
Krkonošského národního parku.
Skrz celý národní park vedou těmi nejzajímavějšími místy
vycházkové a naučné stezky, jako např.
Rýchory, na
Černohorském rašeliništi, v Čertově dole atd. Po celém parku jsou rovněž rozmístěny informační tabule, kde jsou představeny zajímavosti z okolí, z fauny i flory. Pro invalidy je pak určena vycházková stezka v
Janských Lázních. V
KRNAPu byla vybudována také
první cyklistická stezka. Projít se můžete také k
prameni Labe, vysvěceného v roce 1684 a hojně turisticky navštěvovaného po celý rok.
Kromě samotné přírody je také hojně navštěvováno
Krkonošské muzeum v Jilemnici, založené již v roce 1891. Pobočky muzea pak můžete vidět ve
Vrchlabí,
Harrachově či
Pasekách nad Jizerou. Muzeum představuje expozice zachycující historický vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš nebo
počátky českého lyžování. Kromě toho zde probíhají četné výstavy v návaznosti na stálé expoziční bloky.
Návrat velkých šelem a dalších zvířat do Krkonoš
I když nejsou krkonošské populace našich velkých šelem v
Krkonoších nijak početné, přesto se zde vyskytují buď
malé smečky nebo migrující jedinci. V krkonošských lesích je občas spatřen
rys ostrovid, hojněji zde byli zaznamenáni vlci. V severním pohraničí a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až
15 vlků. Kromě rysa a vlků se do Krkonošské přírody vrátila i další šelma –
vydra říční. Na východě
Krkonoš se nachází migrační trasa
losů evropských, občas jsou zde také spatřeni. Naopak kombinace negativní faktorů (mizející životní prostor, rušení návštěvníky, predace,…) dovedla ikonického
černého rytíře Krkonoš – tetřívka obecného, na hranici přežití. Není bez zajímavosti, že v roce 2018 zahlédl polský turista na polské straně hor medvědici se třemi medvíďaty, od té doby však medvědy na polské ani české straně Krkonoš nikdo neviděl.