Bitva u Kresčaku a bitva na Moravském poli: smrt českých králů na bitevním poli

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Desátý český král, lucemburský hrabě a v letech 1310–1335 také polský král Jan Lucemburský (10. srpna 1296 – 26. srpna 1346, Kresčak) je důkazem, že české dějiny se neodehrávaly jen doma, ale byly pevnou součástí evropského příběhu. Jeho životní osudy dodnes připomínají místa u nás i v zahraničí – od Pražského hradu až po francouzský Kresčak. V kronikách i legendách vystupuje jako rytíř, diplomat, světoběžník i král, který v Čechách často chyběl.

V údolí pod ranně středověkým hradištěm v Libušíně u Kladna se koná 18. 4. 2026 již 33. ročník největšího středověkého festivalu svého druhu v Evropě. Více než 1000 účinkujících z ČR i zahraničí postaví středověký tábor a střetne se ve strhující bitvě, u které nemůžete chybět.

Cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let v roce 2021 vrátil na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

Nedaleko obce Kokašice leží výrazný čedičový kopec Stříbrské pahorkatiny nazývaný Ovčí vrch. Na jeho jižním úbočí stojí krásně opravená novorománská rotunda z roku 1906, která byla postavena na místě již zřícené starší kaple.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Prostor nikdy nedokončeného chrámu pravděpodobně ze 14. století už staletí přitahuje nejrůznější psychotroniky, léčitele, duchovní i umělce. Není úplně jasné kdo a kdy ho založil, je však zřejmě dílem pánů ze Žerotína a stavěl se řadu let.

Věž pravděpodobně vybudoval český stavitel německého původu Benedikt Rejt v rámci výstavby severní části opevnění Pražského hradu po roce 1486.

Málokterá událost poznamenala české dějiny tak jako objevení několika středověkých rukopisů v čele s Rukopisem královédvorským a Rukopisem zelenohorským. Podivných nálezů ale bylo víc, dodnes zaměstnávají historiky a další vědce, a hlavně i po více než 200 letech rozdělují společnost na jejich zastánce a odpůrce. Pojďme si starý spor a historii rukopisů zmapovat s Kudy z nudy.

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Podobně jako místa nepříjemná a temná existují i místa pozitivní, nabitá léčivou energií. Do druhé kategorie prý patří Panenský Týnec, městys při cestě ze Slaného do Loun. Překvapí vás nikdy nedostavěným klášterním areálem s gotickým chrámem a zvonicí.

V Chlístovicích si návštěvníci mohou prohlédnout zmenšenou kopii šibenice, na které byl roku 1437 v Praze oběšen husitský hejtman Jan Roháč z Dubé.

Války přemyslovských panovníků, husitské války, třicetiletá válka, napoleonská tažení i prusko-rakouské války zanechaly v naší zemi spousty stop a šrámů. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na deset bojišť, kde se odehrály významné bitvy českých dějin. Připomeneme vám i střety, které sice rozhodly o osudu českých zemí, ale odehrály se za našimi hranicemi, a takové, které ovlivnily dějiny celé Evropy.

Řád německých rytířů sice vznikl ve Svaté zemi před obleženým Akkonem, ale výraznou stopu zanechal i v českých zemích. Na kterých hradech a zámcích se s nimi dodnes můžete potkat? A jaké legendy a pikantnosti se vážou k jejich příběhům? Vydejte se s Kudy z nudy po stopách jednoho z nejslavnějších rytířských řádů historie – a připravte se na pořádnou dávku historie, tajemství i překvapení.

Pokud hledáte nevšední zážitky, navštivte Historický areál, který se nachází v těsné blízkosti pohádkového hradu Bouzova. Specialitou tohoto ojedinělého kulturního zařízení jsou historicky laděné, zábavně naučné programy, které jsou svým obsahem zaměřeny pro všechny věkové kategorie návštěvníků.

Hrad Rožmberk dominuje okolí nad meandry řeky Vltavy v nadmořské výšce 540 metrů. Původně šlo o dva rožmberské hrady – Dolní a Horní hrad. Z Horního hradu se dochovala kamenná hláska Jakobínka.

Nemnohé pozůstatky hradu Rýzmburka ze 13. století se ukrývají na skále nad Babiččiným údolím. Na konci 17. století byl kámen z hradu použit jako stavební materiál pro altán i pro Ratibořický zámek. Do dneška se dochovaly jen zbytky zdí, brána a historická sklepení.

Zalesněnému hřebeni nad Jinolickými rybníky vévodí Přivýšina – 463 m a nedaleko, východně pod tímto vrcholem, stával raně gotický hrad Brada. Dnes jsou na vrcholu na památku prusko-rakouské bitvy umístěny sochy sv. Petra a Pavla s dřevěným křížem.

Nad levým břehem řeky Jizery nedaleko města Turnova stojí zřícenina hradu Zbirohy. Z původního hradu se dochovaly obytné místnosti pod severní zdí ve vnitřním hradu, sklepení a základy obranné věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Pozůstatky hradu Skály objevíte nedaleko Teplic nad Metují. Hrad byl založen na konci 14. století, později byl pobořen a opět obnoven a využíván až do poloviny 16. století. Dnes zde uvidíte zbytkové části zdiva, které byly účelně vsazeno do okolních skal, zbytky studny a tesané místnosti do skal.

Na českém trůnu se postupně vystřídalo několik rodů. V roce 1471 si po smrti Jiřího z Poděbrad zvolil český sněm králem Vladislava II. Jagellonského. Vláda dynastie Jagellonců ale skončila už roku 1526 smrtí jeho syna Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče. Po Jagelloncích nastoupili na český trůn Habsburkové.

Po bitvě u Moháče, kde zemřel Ludvík Jagellonský, nastoupil na český trůn Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503, Alcalá de Henares, Španělsko – 25. července 1564, Vídeň). Jeho manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská (1503–1547). Měli spolu patnáct dětí včetně Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.

Přemysl Otakar II. (1233 ? – 26. srpna 1278, Moravské pole, Rakousko) je považován za jednoho z největších českých králů z dynastie Přemyslovců. Za jeho panování sahaly hranice říše až k Jaderskému moři, založil řadu měst, hradů a klášterů. V několka našich městech jej připomínají sochy a jména náměstí.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

S rodem Valdštejnů se při toulkách Českem setkáte leckde: na hradě Valdštejně a při Valdštejnských slavnostech, ve Valdštejnském paláci, ve Valdštejnské zahradě, v lesích Valdštejnska anebo u Valdštejnské lodžie. Některá místa jsou známá, jiná utajená – ostatně podobně jako sami Valdštejnové. Co o nich vlastně víme?

Přestože nejkrvavější masakry v dějinách lidstva se českým zemím vyhnuly, bitev se u nás přesto odehrálo víc než dost. Které se zapsaly do dějin tím, že v nich došlo k největším ztrátám na životech? Možná vás překvapí, že to nebyla ani bitva u Sudoměře, ani bitva na Vítkově, ani ta na Bílé hoře.