Úvod > Aktuality > Kolik kroků uděláš, tolikrát jsi člověkem

Kolik kroků uděláš, tolikrát jsi člověkem

Vydáno 3. dubna 2010
Víte, co my všichni původem jsme? Ať se vám to líbí nebo ne, kdysi jsme byli lovci a sběrači. Kdo seděl doma u počítače, neulovil vůbec nic a posbíral tak maximálně skoliózu. Aby se člověk uživil, musel chodit. Bez chůze to nešlo a naše tělo je k ní skvěle uzpůsobeno.
Kolik mám denně ujít?
Aby se člověk ve svých prvopočátcích uživil, musel toho nachodit skutečně hodně. To byla támhle jahoda, tady šnek… Zkrátka a dobře denní optimum, abychom úplně nezakrněli, je asi 10 000 kroků.
 
Proč bych měl chodit?
Nejjednodušší odpověď zní: Protože je to zdravé. Pokud to chcete rozvést, tak vězte, že chůze je prevence proti kardiovaskulárním onemocněním a pochopitelně obezitě. Pěší chůze zvyšuje energetický výdej, snižuje hladinu glykémie, cholesterolu, snižuje tlak krve… Je toho spousta.
 
Co na chůzi moje tělo?
Pokud vás zajímá, jak se chůze projeví na vaší tělesné schránce, tak vězte, že také velmi pozitivně. Zapojíte při ní totiž celé velké svalové skupiny vašeho těla a pomáhá, zejména někde v kopcích, posilovat stabilizační svalstvo. Přitom je tak přirozená, že nepoškozuje klouby a vazy, což se děje u mnoha sportů. Pokud máte dost přeplněných posiloven a tělocvičen, vyrazte pěšky od někudy někam. Neprohloupíte!
 
Ještě nějaká pozitiva?
Ale pochopitelně. Krom toho, že při chůzi ušetříte za dopravu, je vědecky dokázané, že zvyšuje odolnost proti stresu. Jen si vzpomeňte, jak se vám uleví, když vás někdo naštve a vy si to můžete štrádovat dlouhými kroky a nemyslet na nic jiného než na to, že někam jdete. Kdybyste si v tu chvíli uvědomili, že ještě navíc hubnete, šlo by se vám ještě o poznání lépe.
 
Jak poznám, že už mám nachozeno 10 000 kroků?
Jednoduše. Kupte si jeden z mnoha desítek krokoměrů, které jsou na trhu. Ten nejčastěji funguje na principu ložiskové kuličky, která při každém kroku změní polohu a dotkne se čidla. Krokoměrů je mnoho druhů a ten svůj si určitě najdete. Po koupi jej nakalibrujete na svou váhu, výšku a délku kroku, hned ráno připnete třeba k opasku a sundáte jej až večer (pokud nebudete měřit, odkud kam je to kolik kroků). Tak se velmi snadno dozvíte, jestli „máte splněno“, nebo zda je potřeba přidat. Chůzi zdar!

Tipy redakce Kudy z nudy na nejlepší pěší výlety:

Cinibulkova stezka - to nejlepší z Kokořínska
 
Jinde v celé České republice byste těžko hledali tak harmonické propojení architektury s krajinou. Rozmanité útvary pískovcových skal, které se vytvářely na úbočí dolů, jsou nejlépe vyvinuty právě v okolí hradu Kokořín. Patří mezi ně přírodní útvary – např. selektivním zvětráváním vzniklé Pokličky, uměle dotvořená skalní obydlí Nedamy a Staráky, nebo sochařsky zpracované Čertovy hlavy a jeskyně v okolí vesnice Želízy. A samozřejmě hrad Kokořín.

Drábské světničky
 
Bývalá skalní pevnost Drábské světničky se vypínala na okraji plošiny skalního masivu u čedičového vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Drábské světničky patří mezi nejvyhledávanější místa Českého ráje, a to především kvůli dalekému výhledu do okolní krajiny.
 

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.



Nejvyšší vodopád v České republice, v několika stupních se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu.


Lednicko-valtický areál na jižní Moravě zpřístupňuje turistům kromě rozlehlého parku několik památek, které zde zanechal slavný rod Lichtenštejnů. Kromě zámků v Lednici a ve Valticích najdete v parkově upravené krajině řadu drobných staveb, například kaple, kolonády, umělou zříceninu či vítězný oblouk.



Cesta Aloise Jiráska – zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor, dá se projít pěšky i projet na kole. Začíná v Broumově, vede přes Hronov a Náchod do údolí Metuje; přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich a poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde vstupuje do Žamberských lesů.



Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz). Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa.