Za purkrabím na slavnosti
Středověk na vlastní kůži a atmosféru starých časů, okořeněnou rytířským turnajem na koních, dobovými
řemesly, starodávnou
kuchyní anebo vařením piva, to jsou hlavní body programu
Středověkých slavnosti purkrabího Půty v
Lokti.
Protože se
slavnosti neodehrávají jen na
hradě Loket, ale v celém
městě, čeká vás i
historický průvod (v sobotu ve 13:00 hodin), na kolbišti pod hradem ukázky sokolnictví a lovu,
divadelní a šermířské taškařice, taneční kousky a dobová hudba. Program bude probíhat také na
náměstí a v nově otevřeném
Kulturním středisku Dovrana. Na
hradě Lokti bude
středověké zábavě s dobovou hudbou, šermíři a tanečnicemi věnováno nádvoří, kde nebudou chybět ukázky dobových řemesel. Hlavní hradní scéna nabídne
výcvik templářských rytířů, praporečníky i ukázku vycviku
dravců. Samozřejmě nemůže chybět dobré jídlo a pití. A kolik to všechno bude stát? Jak říkají na hradě Loket, vlezné pro dospělé jest
150 Kč, pro seniory a děti 100 Kč. Rodinné vstupné vyjde na 400 Kč.
Mimochodem, podle pověsti nebyl pan
Půta rozhodně laskavý pán, a když s ním pohár trpělivosti v pekle přetekl, udeřil do něj blesk a muž za trest zkameněl. Stalo se v srpnu 1422 a v místech, kde tehdy purkrabí stál, zůstala hluboká jáma a na jejím dně žhavý kámen. Povídačka pro batolata? Kdepak, moderní věda odhalila, že
podivný kámen přezdívaný zakletý purkrabí na hrad opravdu dopadl a jde patrně o nejstarší známý
meteorit na světě. Z původního 107 kg vážícího kousku zůstal v
Lokti jen kousek, protože v 19. století se o kámen podělila nejrůznější muzea a vědecké instituce. Ve vitríně Hejtmanského domu ale uvidíte jeho kopii.
Zkamenělá svatba s trpaslíky
Pokud vás neudolá horké srpnové počasí, můžete se do
Lokte vypravit pěšky. Nejkrásnější cesta sem vede z
Doubí, západního okraje Karlových Varů, odkud to na
hrad máte necelých deset kilometrů. Cestou nemůžete minout překrásné
Svatošské skály, bizarní
žulové skalní město v romantickém údolí
řeky Ohře. Porůznu se sice píše, že hluboký kaňon v žulovém masivu prorval právě říční proud, ale podle místních pověstí to bylo jinak. Nad
Svatošskými skalami se totiž vznáší legenda o svatebním průvodu hrdiny řady místních příběhů Jana Svatoše, který za trest nechala zkamenět žárlivá a
podvedená víla. V jednotlivých skalních věžích prý s trochou fantazie rozeznáte
svatební procesí s Ženichem, Nevěstou, Muzikanty, Svědky, Kočárem, Tchýní a dalšími hrdiny. A protože jste v kraji, kde prý kdysi žili
skřítkové a trpaslíci, ve skalních oknech najdete i je, samozřejmě rovněž zkamenělé.
Romantické údolí je přístupné pouze pro pěší, cyklisty a
vodáky; vede jím cyklostezka i turistická značka.
Víte, že…?
Hluboký kaňon mezi Loktem a Doubím a věže Svatošských skal si už před staletími zamilovali karlovarští lázeňští hosté. K malému výletnímu hostinci proti skalám jezdívaly z města fiakry, nejodvážnější průkopníci lázeňské turistiky se dokonce vydávali na lodičkách na hladinu Ohře.- Žulové skalní město inspirovalo podobně jako jiná romantická přírodní zákoutí umělce: Svatošských skal si všiml například Johann Wolfgang Goethe, pověst o Janu Svatošovi se objevila i v knize pohádek bratří Grimmů.
- Národní přírodní památkou byly Svatošské skály vyhlášeny v roce 2007, vedle skal jsou cenné zejména zbytky původních borů s řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin.
Oblastí prochází deset kilometrů dlouhá naučná stezka Doubí – Svatošské skály s dvanácti zastávkami a s informacemi z geologie, archeologie, historie a botaniky. Cestou sice objevíte několik zajímavých vyhlídek nebo prastarý smírčí kříž u Vildenavy, ale těm nejhezčím místům, tedy samotným Svatošským skalám, se trasa vyhýbá; nezapomeňte k nim včas odbočit.- Zajímá vás, kde bydleli místní trpaslíci? Vypravte se z Karlových Varů směrem ke Kyselce a v obci Dubina odbočte po žluté turistické značce do kopce. Ve svazích vysoko nad údolím Ohře objevíte takzvané Skalky skřítků, dutiny s podlouhlým oválným tvarem, široké až 150 cm. Jde o jedinou lokalitu svého druhu v Česku!