
Již tradičně na
zámku Nižbor, ležícím naproti
stradonickému oppidu oppidu, které bývalo jedním ze slavných keltských sídel, započne
v sobotu 17. 10. 2026 ve 12:00 slavnost Samhain. Při této příležitosti si připomenete vyspělou keltskou
kulturu a řemesla i práci archeologů, díky nimž dnes život Keltů poznáváme. Na zámeckém nádvoří se můžete těšit na
hudební vystoupení, ukázky a výuku irského tance a stepu i
bojovou stezku s válečníky z Vousova kmene. K vidění budou vybraná keltská řemesla, například
ražba mincí, kovářství, tkaní, výroba šperků a nástrojů denní potřeby. Pro malé návštěvníky bude připraveno mnoho zajímavých her a dovedností. Chybět nebude ani každoročně oblíbená
archeodílna vedená zkušenými archeology. Občerstvení
U Dělostřelce nabídne jídla a nápoje.
Po celou dobu konání akce bude otevřeno
Informační centrum keltské kultury a přilehlá výstava
Mincovnictví Keltů v Evropě. Oslava Samhainu zároveň uzavře letošní návštěvnickou sezonu na
zámku Nižbor. Vstupné činí 150 Kč pro dospělé a 80 Kč pro děti od šesti let, mladší děti mají vstup zdarma. Zvýhodněné rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti stojí 300 Kč. Pořadatelé doporučují platbu v hotovosti.
Čas, kdy se přeruší hranice mezi světy živých a mrtvých

Stejně jako jarní svátek Beltain patřil i
Samhain k významným keltským svátkům, které zanechaly své stopy i v naší kultuře. Keltové věřili, že se v tuto tajemnou noc
přeruší hranice mezi světy živých a mrtvých a zemřelí se pak přicházejí ohřát k malým
ohňům, které jim živí zapalovali. Podobně dnes na přelomu října a listopadu zapalujeme svíčky, abychom během
Dušiček uctili památku zemřelých. Pro Kelty byl však Samhain ještě něčím víc. Představoval počátek nového roku, ale také období nejistoty. S přicházející zimou bylo potřeba
připravit se na nepřízeň bohů, s čímž se pojily symbolické obětiny a očistné ohně. Byla to však také společenská událost!
Na východ, na jih, na západ…všude na vás čeká hrad!
Nižbor je ideálním výchozím bodem pro všechny obdivovatele hradů. Vydejte se na původně lovecký hrad
Křivoklát, který se později stal reprezentačním sídlem českých králů a nyní patří mezi nejstarší a nejvýznamnější
královské hrady v České republice. Nebo byste raději navštívili gotické sídlo českého krále a římského císaře
Karla IV.? Prozkoumejte krásy
Karlštejna a původní nástěnnou výzdobu ze 14. století, která je tvořena souborem 129 deskových obrazů
Mistra Theodorika, v přilehlé
kapli sv. Kříže. Pokud dáváte přednost poznávání přírodních krás, zastavte se u
vápencového lomu Malá Amerika. V minulosti se zde natáčel například
film Limonádový Joe či
Malá mořská víla.