Když je horko nebo prší, schovejte se do jeskyní

Krásy Moravského krasu

Moravský kras severně od Brna patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Dominantou střední části Moravského krasu je Rudické propadání, kde pod zem mizí vody Jedovnického potoka.

Pro veřejnost jsou zpřístupněny Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity a prastarými kresbami, jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou, Sloupsko-šošůvské jeskyně, tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi a jeskyně Výpustek, která v minulosti sloužila k vojenským účelům.

K novějším jeskynním trasám patří Za tajemstvím jeskyně v jeskyni Výpustek, která má poněkud dobrodružnější charakter. Zavede vás do krápníkové nízké chodby, budete muset lézt místy po čtyřech či v podřepu. Přístupná je pouze s čelovkou a baterkami. Na stěnách jeskyně uvidíte duté krápníky zvané brčka, historické podpisy dobových návštěvníků a přes zábradlí nahlédnete do jedné z devíti propastí v jeskyni. Pro děti od čtyř do deseti let letos nabízí Výpustek speciální interaktivně-dobrodružnou hru Medvěd Bruno a stroj času. Prohlídky se konají každé pondělí a čtvrtek odpoledne, ovšem nutná je rezervace předem.

Mezi jeskyně zpřístupněné v nedávné době patří například jeskyně Horizont v lomu Velká Dohoda a za návštěvu také určitě stojí Dům přírody Moravského krasu na Sklaním mlýně.
 

Jeskyně střední Moravy a Jeseníků

Pozoruhodné a tajuplné podzemní prostory přitahují turisty i geology. Množstvím přístupných jeskyní patří Střední Morava a Jeseníky k výjimečným regionům. Unikátem je také nejhlubší propast ve střední Evropě, která se nachází nedaleko města Hranice. Mezi nejkrásnější jeskyně patří Javoříčské jeskyně, které jsou unikátní svojí bohatou, zachovalou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. V chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví se nachází složitý labyrint puklinových chodeb a dómů Mladečských jeskyní. Ty sloužily jako rituální pohřebiště kromaňonskkého člověka před více než 31 000 lety. Zároveň je nejsevernějším sídlištěm moderních lidí rodu Homo sapiens sapiens v Evropě. Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v údolí řeky v lázních Teplice nad Bečvou, nedaleko již zmíněné Hranické propasti. Jedná se o jedinečný jeskynní systém vzniklý působením atmosférických a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu v jeskyních tvoří minerál aragonit, gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy.

Jeden z nejvýznamějších jeskynních útvarů v Jeseníkách – jeskyně Na Špičáku ukrývají labyrint chodeb a puklin, který již v dávných dobách sloužil často jako úkryt. Patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě, první zmínka o ní pochází již z roku 1430. Chodby mají charakteristický srdcový profil, který jim vdechly tavné vody ledovce. Jeskyně Na Pomezí, v Rychlebských horách, jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy.
 

Český kras, chýnovský kras a další jeskyně v Čechách

Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá pestrá a mnohotvárná krajina Českého krasu, která zahrnuje téměř 700 jeskyní s nejdelším jeskynním systémem v Čechách, významná naleziště zkamenělin a cennou teplomilnou květenu i zvířenu. Pro veřejnost jsou otevřeny Koněpruské jeskyně, kde lze obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou patrech. Nejstarší a zcela unikátní výzdobu jsou krápníkové útvary připomínající růžičkovou kapustu. Jeskyně jsou jedinečné také nálezy až 1,5 milionu let starých kosterních pozůstatků zvířat. Stálou expozici o přírodě Českého krasu si prohlédnete v Domě přírody Českého krasu, který zároveň tvoří vstupní prostor do jeskyní.

Na hladině v jedinečném Jezerním dómu se zrcadlí krásy celé jeskyně. Zcela jiným zážitkem je návštěva Chýnovské jeskyně na jihu Čech, u Tábora. byla objevena roku 1863 při práci v lomu a stala se první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. U jeskyně najdete také zajímavé návštěvnické centrum, které vás seznámí se zatopenou částí jeskyně, životem netopýrů i tajemstvím geologie.

Na severu Čech, v bývalém okrese Semily, objevíte Bozkovské dolomitové jeskyně s největším podzemním jezerem v Čechách. Strašínská jeskyně s jezírkem a pozoruhodnými mísovitými a hrncovitými prohlubněmi ve stropu je jediná větší krasová jeskyně v systému Sušicko-Strakonických vápenců na Šumavě. Přístupná je po předchozí domluvě. A po předchozí domluvě se speleology je možné nahlédnout i do Týnčanské jeskyně na Sedlčansku. Jeskyně je v přírodním „syrovém“ stavu bez umělých chodníčků a pohyb v ní je tudíž docela dobrodružný a nevhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí.
 

Dobrodružství v podzemí s průvodcem i bez

Spousta zajímavých jeskyní se však nedá zařadit do předchozích "škatulek". Takovým příkladem je například jeskyně Na Turoldu u krásného Mikulova. Jedná se o jediné zpřístupněné jeskyně v jurském vápenci v ČR; místo krápníků jeskyni zdobí unikátní "turoldská výzdoba" – korozní tvary, podobné korálovým útesům, které evokují procházku po dně jurského moře. Víte, kde byste našli největší ledovou jeskyni u nás? Pseudokrasová jeskyně na severní straně Suchého vrchu v CHKO Lužické hory je jedinou svého druhu v České republice, v níž led vydrží po celý rok. Kvůli nenechavým návštěvníkům, kteří ledovou výzdobu ničili byl sice vchod uzavřen mříží, ale klíč si lze zapůjčit po dohodě na Správě CHKO Lužické hory v Jablonném v Podještědí.

Jeskyně mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem, které vytvořila voda při zařezávání řeky Ohře do okolního terénu, najdete po obou březích. Prozkoumat je můžete jen s běžným vybavením – baterkou nebo čelovkou. Stejné "nástroje" budete potřebovat, vydáte-li se do Českého ráje. V Zeleném dole, uprostřed přírodní rezervace Klokočských skal, najdete jeskyni Postojna. Dovnitř se budete muset protáhnout úzkým otvorem, ale výsledek stojí za to. Těsný vchod ústí v rozlehlý dóm – Velkou síň, o rozměrech 16 x 18 m. Z něho vedou další chodby, které se postupně zužují a jedinou možností jak pokračovat dále je plazení dírou, u které možná budete pochybovat, zda se do ní vejdete. A potom vás opět překvapí prostory, do nichž jste se tak pracně dostali.