Kde objevíte málo známé řopíky, sruby a muzea čs. opevnění?

Tvrz Dobrošov u Náchoda

Rozestavěná dělostřelecká tvrz Dobrošov nedaleko Náchoda ve východních Čechách byla součástí Československého pohraničního opevnění z let 1935-1938. Měla palbou krýt náchodské údolí. Stavebně dokončeny byly 3 ze 7 plánovaných srubů tvrze, jsou to dva objekty pěchotní a jeden dělostřelecký. Mezi lety 2019 až 2022 prošla pevnost velkou rekonstrukcí. V objektu vznikly nové interaktivní expozice a přistavěno bylo i také moderní návštěvnické centrum. Historii pevnosti poznáte na třech trasách – první z nich se věnuje historii v návštěvnickém centru; druhý prohlídkový okruh vás zavede kromě návštěvnického centra také do srubů Můstek a Zelený a podzemních chodeb mezi těmito objekty; třetí prohlídkový okruh vede do pěchotního srubu Jeřáb a přilehlé části podzemí. Otevřeno je zde v letní sezóně od úterý do neděle 10:00 až 18:00 hodin, v dubnu, květnu, září a říjnu od čtvrtka do neděle 10:00 až 17:00 hodin. Vstupné na základní okruh (sruby Můstek a Zelený, podzemní chodby mezi těmito objekty a návštěvnické centrum) je za 180 Kč. Pro zájemce o vojenskou historii je k k dispozici také volně přístupná naučná stezka, která je volně přístupná celoročně a spojuje Dobrošov s vojenskými pěchotními sruby Lom a Březinka.
 

Běloveský skanzen

Poměrně rozsáhlým Běloveským skanzenem kolem několika objektů československého opevnění z let 1935–38 vás provede naučná stezka. Začíná v Náchodě-Bělovsi u bezbariérového pěchotního srubu N-S 84 Voda, kde je vystavena unikátní sbírka mapující historii československé armády první republiky i boj za svobodu během první a druhé světové války. Srdcem skanzenu je objekt těžkého opevnění N-S 82 Březinka, nejdůležitější prvek pevností linie, zrekonstruovaný do původní podoby z roku 1938 včetně veškerého vybavení a zbraní, prohlídku doplňuje třetí přístupný objekt N-S 81 Lom. Naučná stezka vás dovede téměř až k pevnosti Dobrošov; ta sice bude zavřená kvůli rekonstrukci, ale sruby Polsko, Hrobka, Jirásek a další součásti opevnění vám alespoň zvenčí představí naučná stezka Pevnost Dobrošov. Všechny objekty Běloveského skanzenu jsou v sezoně otevřené každou sobotu, v červenci a srpnu denně včetně pondělí. Občas bývá otevřeno i v neděli, aktuální situaci si ověřte telefonicky, hlavně o víkendech máte velkou šanci uspět.
 

Pevnostní areál u Slavonic

Naučná stezka doplněná informačními tabulemi vás provede také Pevnostním areálem u Slavonic; část obranné pevnostní linie tvoří systém pozorovacích a palebných průseků, protipěchotní a protitankové překážky a hlavně devět řopíků aneb objektů lehkého opevnění vz. 37, rekonstruovaných do stavu z období mobilizace v září 1938. Areál je volně přístupný celý rok, s průvodcem se od května do září podíváte do dvou plně vybavených a vyzbrojených bunkrů. V současné době bývá areál přístupný v měsících květen, červen, září o víkendech, v červenci a srpnu denně, vždy od 10:00 do 17:00 hodin. Součástí areálu je Muzeum 20. století v přízemí barokní sýpky v ulici Jana Žižky ve Slavonicích; dozvíte se, jak bunkry na Slavonicku vznikaly a prohlédnete si i maketu plně vybaveného a vyzbrojeného bunkru vz. 37 typ C ve skutečné velikosti, kterou jinde v Česku neuvidíte.

Krkonošská tvrz Stachelberg

Dělostřelecká tvrz Stachelberg z let 1935-1938 na Babí u Trutnova měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Pevnost s expozicí a zajímavým podzemím je přístupná pro návštěvníky v pěchotním srubu T-S 73, jediném vybetonovaném objektu na pevnosti. Jedná se o unikátní bunkr – svojí kubaturou betonu (3 177m³) představuje jeden ze tří největších pěchotních srubů československé pevnostní výstavby. Podzemí Stachelbergu představuje svým rozsahem naprosto unikátní systém – jedná se celkem o 3,5 km podzemních chodeb a sálů v hloubce 25 až 60 m pod povrchem. Za 11 měsíců výstavby tvrze se podařilo toto podzemí vylámat a z menší části vybetonovat. Tady mělo být umístěno veškeré týlové zabezpečení pro 800 mužů posádky – kasárna, velitelství pevnosti, sklady munice a materiálu, elektrárna atd. Otevřeno je zde od čtvrtka do neděle 10:00 – 17:00 hodin, v červenci a srpnu pak denně.
 

Velká trojka Orlických hor – Hanička, Bouda a Hůrka

Dělostřelecká tvrz Hůrka je unikátní vojensko-historická památka. Jedna z pěti dělostřeleckých tvrzí, které byly do září roku 1938 po stavební stránce dokončeny. Hůrka je komplexem pěti objektů, tzv. srubů (v nejvyšším stupni odolnosti), které propojuje hluboko pod zemským povrchem velmi rozsáhlý systém chodeb a sálů (celková délka 1,75 km). Bojové objekty tvrze byly naprosto bezpečné proti účinkům všech tehdy známých zbraní. Tvrz Hůrka je nejlépe dostupnou velkou moderní pevností v České republice (přístupná celoročně). Otevřeno je od úterý do neděle 10:00 – 14:00 hodin (garantované vstupy jsou v 11, 13 a 15 hodin).

Tvrz Bouda je největším muzeem čs. opevnění na území České republiky. Dělostřelecká tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených čs. tvrzí a jako jediná z nich je dnes ve své původní podobě a celém rozsahu přístupná veřejnosti. Tvrz byla vybudována na stejnojmenném kopci (kóta 845), v lesním masivu nad obcemi Těchonín, Lichkov a Dolní Boříkovice, cca 5 km jihozápadně od města Králíky a 6 km severovýchodně od Jablonného nad Orlicí. Tvoří ji pět objektů (srubů), postavených v nejvyšším stupni odolnosti (tzv. IV. římské odolnosti) a rozsáhlý systém podzemních chodeb a sálů (cca 1,5 km délka). Během turistické sezóny Boudu můžete navštívit v měsících květnu až září každý den, v říjnu pak o víkendech a v den státního svátku. Garantované vstupy do podzemí tvrze začínají v 11:00, 13:00 a v 15:00, o víkendech každou hodinu od 10 do 16:00. V červenci a srpnu mohou být vstupy do podzemí zařazovány častěji.

Dělostřelecká pevnost Hanička se skládala ze šesti bojových objektů v podzemí propojených stovkami metrů chodeb a sálů. Mohutné sály mohly pojmout značné množství zásob, což mělo umožnit posádce bojovat i v případě obklíčení po dobu několika měsíců. V expozici je možné zhlédnout zbraně používané naší armádou v roce 1938 i po druhé světové válce. Součástí je i malá sbírka munice a uniforem z obou období našich dějin, energetický velín, kasárenské sály, úpravna vody nebo ošetřovna a sál jídelny. Do podzemí v hloubce od 20 do 36 metrů pod úrovní terénu se sejde po 98 schodech. Všechny chodby, šachty a sály jsou původní, jen vybavení pochází z novodobé přestavby. Otevřeno je zde od úterý do neděle 9:30 až 14:00, v červencia srpnu až do 17:00 hodin.
 

Další menší pevnostní muzea

• V sezoně denně je otevřený řopík Honzík – objekt lehkého opevnění vzor 37 v kempu Soumarský most v tábořišti B u Volar.
• V hlavní sezoně o víkendech můžete navštívit Pěchotní srub MJ–S 29 Svah; leží západně od Mikulova u silnice 414 směrem na Březí. Podobně mívá otevřeno Muzeum Československého opevnění aneb dva řopíky v těsné blízkosti kláštera v Kladrubech a Pevnostní muzeum ve Vranově nad Dyjí, které tvoří dva objekty lehkého opevnění a navazující naučná stezka vedoucí kolem třetí pevnůstky. K prohlídce v létě každou sobotu zve i Muzeum československého opevnění Na Kočičáku kousek za Chomutovem.
• Klub vojenské historie ROTO Chvalovice pečuje o pěchotní srub MJ – S 4 Zatáčka; letos bude otevřený 29. června až 4. srpna, 21. a 22. září 2024 vždy od rána do večera. Ve vybraných dnech několikrát do roka vítá návštěvníky Muzeum lehkého opevnění vz. 36 v Ústí nad Labem-Hostovicích, Minimuzeum československého opevnění u Moravského Krumlova, Muzeum lehkého opevnění Chotěbuz, Vojenský skanzen ve Smečně či lehký objekt ŘOP vz. 37 číslo 45 s ochranným přístavkem u Dyjákovic.
• Po objednávce můžete navštívit pěchotní srub MJ – S 15 Závora u Dyjákovic anebo Muzeum čs. opevnění v Branné.