Připomeňte si s námi
vynikajícího
architekta, malíře, návrháře a pedagoga Jaroslava Fragnera, letos den po Štědrém dni uplynulo
125 let od jeho narození. Narodil se v roce 1898 v Praze, architekturu studoval na ČVUT u
profesora Antonína Engela, ale pak studia pro neshody s vyučujícími přerušil. Studium zakončil až v sedmatřiceti letech v mistrovské třídě na Akademii výtvarných umění u
profesora Josefa Gočára.
Fragnerův záběr byl široký: projektoval
funkcionalistické vilky, továrny i městské paláce, po druhé světové válce se zaměřil na
rekonstrukce historických památek a také pedagogickou činnost. Působil jako profesor a rektor na Akademii výtvarných umění, v jeho ateliéru studovaly například
Věra Machoninová nebo
Eva Jiřičná.
Pražské galerie a obnovená Betlémská kaple
Josefa Fragnera připomínají v
Praze dvě galerie:
výstavní síň Spolku výtvarných umělců Mánes, kde byl dlouholetým předsedou skupiny architektů a posléze předsedou celé instituce, a
galerie Jaroslava Fragnera na
Betlémském náměstí. Galerie zaměřená na architekturu spolupracuje s řadou evropských architektonických galerií i s uměleckými a technickými vysokými školami. V těsném sousedství stojí
Betlémská kaple, původně zbořená v 18. století, kterou Jaroslav Fragner společně se sousedním domem pro kazatele obnovil jako
věrnou repliku podle dobových plánů a vyobrazení. Místo, kde kázal
Mistr Jan Hus, se v návaznosti na univerzitní tradice stalo
slavnostní aulou Českého vysokého učení technického.
Planetárium ve Stromovce
V
pražském Planetáriu aktuálně probíhá rekonstrukce. Planetárium je
uzavřeno a přechází na unikátní LED Dome technologii.
Obsah se mění, ale tvar a forma jsou stejné už přes šedesát let: Planetárium ve
Stromovce, postavené podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera, bylo
slavnostně otevřeno v listopadu 1960. Znovuotevření Planetária po rekonstrukci se plánuje na podzim roku 2024.
Karolinum
Rekonstrukce
areálu Karolina,
sídla Karlovy univerzity, se protáhla na několik desítek let. Konce stavebních úprav se Fragner nedožil, ale pro Prahu zachránil
skutečný poklad: komplex s gotickým jádrem, která univerzita využívala více než 600 let, je v kontinentální Evropě ojedinělý. Karolinum se sice dočkalo 20. století, ale jako ruina, které hrozilo zřícení. Rekonstrukce se plánovala už za první republiky, nakonec se jí až po druhé světové válce ujal Jaroslav Fragner.
Movila, Orvila a další vily v Posázaví
Za první republiky Fragner navrhl řadu funkcionalistických vil a vilek; několik jich dodnes můžete vidět v
Nespekách kousek od
Poříčí nad Sázavou. Architekt si klidnou vesnici v
Posázaví natolik oblíbil, že tu nakonec v roce 1940 postavil jednu vilku i pro sebe a na památku po něm pojmenovali i jednu z ulic. Z Fragnerovy ulice uvidíte ale jen vstupní části vilek, průčelí staveb směřují k řece – a tak je mnohem lepší vydat se na procházku po břehu
Sázavy. Pro svou ženu, tanečnici a choreografku
Milču Mayerovou, navrhl Fragner
vilku se soláriem. V sousedství stojí takzvaná
Movila, letní vila právníka J. Moráka a
vlastní architektův domek, čtyřlístek doplňuje
Orvila, rekreační vila továrníka Orlického z roku 1940. Ta za minulého režimu sloužila jako rekreační středisko ministerstva zahraničních věcí, nyní opět patří potomkům původních majitelů.
Paláce, školy a továrny
Protiváhou letních vilek byly Fragnerem navržené továrny a velké městské kancelářské, školní a průmyslové komplexy, například
továrna Léčiva v Dolních Měcholupech,
budova gymnázia v
Českém Těšíně,
palác pojišťovny Merkur v
pražské Revoluční ulici,
Loděnice ČKD v Praze-Libni anebo industriální areál
elektrárny Elektrárenského svazu středolabských okresů (ESSO) v Kolíně. Její dominantou byl tehdy
nejvyšší komín v Čechách.
V
Kolíně Fragner projektoval také
moderní vilu ředitele elektrárny ESSO Václava Budila, obytné domy a administrativní budovy, dále
Budilovu letní vilu v
Kostelci nad Černými lesy a další průmyslové objekty v
Uhlířských Janovicích.