Jakmile po teplých dnech zaprší a les se nadechne vlhka, začíná v Česku jedna z nejoblíbenějších sezon roku.
Houbaření u nás není jen obyčejný koníček, ale téměř národní tradice, která spojuje generace. Někdo vyráží do lesa za tichým odpočinkem a vůní jehličí, jiný s vidinou plného košíku hřibů, lišek nebo bedel. Ať už patříte mezi zkušené houbaře, nebo si na svůj první letošní úlovek teprve brousíte nožík, jedno je jisté: úspěch závisí nejen na štěstí, ale také na správném načasování, počasí a výběru místa.
Houbaření na Brdech a Dobříšsku
Brdy, oblíbená houbařská destinace Středočechů, Pražáků i Plzeňáků, oplývají bohatstvím hřibovitých hub. K obvyklým úlovkům zde patří hřiby hnědé, smrkové a žlutomasé, klouzci, kozáci a křemenáči. Nejčastěji houbaři míří do okolí
Hostomic, do
přírodního parku Hřebeny (parkoviště a zastávka autobusu Na Hradci),
Skalku nad
Míškem pod Brdy či z druhé strany (od
Plzně) k
Trokavci,
Borovnu a Míšovu.
Také
Dobříšsko je vyhlášeným houbařským rájem. Hledat houby jezdí lidé k
Voznici, do okolí
Kozích Hor nebo do lesů v okolí
hájovny u Višňové.
Ráj houbařů na Vysočině

Dalším vyhlášeným regionem pro sběr hub je
Vysočina. Kromě hřibové klasiky (dubové, hnědé, smrkové a babky) zde vyrůstají také bedly a muchomůrky růžovky.
Houbaři rádi navštěvují přírodní park
Melechov, okolí
Dalešické přehrady nebo
Balinské údolí u
Velkého Meziříčí.
Nezklamou ani
Žďárské vrchy, kde je tradičním centrem sběračů hub okolí
rybníku Medlov,
Cikháj nebo
Herálec.
Lesy jižní Moravy a lanýže z Brna

Pokud bude počasí přát houbám na
jižní Moravě vyrazte na ně například do
Bukovinky,
Babic nad Svitavou,
Sentářova či k
Ostrovu u Macochy. Mezi místy, kde se daří houbám je i
Ždánický les mezi
Bučovicemi a
Kyjovem nebo okolí obce
Šumná, nedaleko
Vranova nad Dyjí.
Velmi zvláštní nález učinili pracovníci
Botanické zahradě brněnské Masarykovy univerzity v roce 2021. Při běžném rytí záhonů nalezli
pod bukem lesním extrémně vzácného
lanýže zimního! Houba ke svému růstu potřebuje výrazně vápenitou půdu a dubový les či jiné listnaté stromy – tyto podmínky v
botanické zahradě na Kotlářské ulici našla. Pracovníci se však diví, jak se do
Brna spóry této vzácné houby dostaly. Panuje názor, že pravděpodobně
spolu s osivem z nějaké středomořské nebo francouzské botanické zahrady. Nenechavcům připomínáme, že sběr lanýžů je v ČR zákonem zakázaný.
Houby ze Šumavy a jižních Čech

Ke klasickým houbařským rájům Česka patří
pohoří Šumava. Dají se tam najít hřibovité houby, ale také lišky, masáci a ryzce. V místech, kde rostou břízy nebo topoly osiky, můžete narazit na křemenáče a kozáky, a ve všech typech lesů se dají najít i jedlé druhy holubinek.
Úspěch, hlavně co se hřibů týče, budete mít v okolí
Horské Kvildy a
Kvildy (zejména ve vlhkých smrčinách s kobercem mechů), v lesích v okolí
Špičáku u
Železné Rudy nebo v lesích kolem
Lipna nad Vltavou.
Volarské lesy bývají plné lišek.
V
jižních Čechách si na své přijdou houbaři ve
Slepičích horách, kde rostou hříbky a lišky. Skvělým tipem jsou lesy v okolí
Vlkova u Drahotěšic, kde se dá najít spousta hub od hřibů po holubinky. V bukových lesích u
Milevska neodejdete s prázdnou stejně tak i v
přírodním parku Písecké hory. Také prozkoumejte hráze
jihočeských rybníků na
Třeboňsku,
Vodňansku a v okolí
Sudoměře.
Na houby do horských oblastí

V
Jizerských horách se dají najít hřiby kováři, muchomůrky růžovky (masáci), kozáci, křemenáči a holubinky. Největší šanci na úspěch je
v
okolí vodních nádrží – vyzkoušet to můžete v okolí
Bílé Desné,
Souše,
Josefova Dolu a
Bedřichova. Sázkou na jistotu je také oblast
Maliníku, kde jsou smíšené lesy a na své si zde přijdou i milovníci borůvek. V okolí
Ještědu najdete kozáky, křemenáče nebo klouzky. V okolí
Osečné rostou hlavně hřiby poddubáci, babky a holubinky. Dobrým tipem je také výprava na
Prosečský hřeben.
V
Krkonoších se dají houby obvykle najít v okolí
Benecka a podél lesních cest. Hřiby se také objevují v
lesních školkách a
velmi hustém porostu. Úspěchy mívají houbaři také z okolí
Rokytnice nad Jizerou.

Chystáte se do
Beskyd? Pak vězte, že zdejší lesy jsou bohaté na hřiby smrkové, pravé, koloděje, lišky a kozáky. Vyrazit na ně můžete například do okolí
přehrady Šance. Houby určitě potkáte na cestě ze
Starých Hamrů na
Gruň, v okolí
Bumbálky nebo v
Podolánkách. Dařit se bude i v
přírodním parku Palkovické Hůrky.
V
Jeseníkách je na houby bohaté okolí
Lázní Jeseník,
Rejvíz, lesy kolem
lesního hřbitova Rudohoří, lokalita V Mlýnkách u Adolfovic anebo
les Šumná v blízkosti Bělé pod Pradědem.
Přehled nejlepších houbařských lokalit v Česku
- Šumava patří dlouhodobě k nejvyhlášenějším houbařským oblastem v Česku. Rozlehlé smrkové a smíšené lesy kolem Kvildy, Modravy, Železné Rudy nebo Lipenska nabízejí ideální podmínky pro růst hřibů, lišek i suchohřibů. Po deštích se tu často daří i ve vyšších polohách, a právě proto sem míří houbaři z celé republiky.
- Vysočina je pro mnoho houbařů sázkou na jistotu. Díky členité krajině, vlhčím lesům a rozsáhlým porostům v okolí Žďárských vrchů, Jihlavska nebo Pelhřimovska tu bývá dobrá šance na plný košík i v obdobích, kdy se jinde lesy spíš jen procházejí. Daří se tu hřibům, kozákům, křemenáčům i bedlám.
- Brdy a střední Čechy lákají především snadnou dostupností a pestrou skladbou lesů. Oblíbené jsou zejména hlubší lesy v Brdech, Křivoklátsku nebo v okolí Sázavy, kde se objevují hřiby, klouzci, kozáci i křemenáče. Právě střední Čechy jsou dobrým tipem pro ty, kdo chtějí vyrazit na houby na jednodenní výlet.
- Jeseníky a Beskydy patří mezi tradiční houbařské ráje Moravy a Slezska. Ve vlhčích horských lesích se daří pravým hřibům, liškám, ryzcům i holubinkám a při příznivém počasí se odtud houbaři vracejí s opravdu bohatými úlovky. Výhodou je také rozmanitost terénu – od hlubokých lesů až po okraje horských luk a pasek.
- Jizerské hory, Krkonoše a Krušné hory bývají podle houbařských map úspěšné hlavně ve vlhčích obdobích a ve vyšších polohách. Smrkové lesy a chladnější klima přejí liškám, hřibům i různým druhům holubinek. Pokud zaprší a několik dní zůstane příznivá teplota, právě pohraniční hory umějí houbaře příjemně překvapit.
- Jižní Morava a Drahanská vrchovina dokazují, že za houbami se nemusí jen do pohraničních hor. Po vydatnějších deštích se daří bedlám, václavkám i hřibovitým druhům v lesích kolem Moravského krasu, Vyškovska, Znojemska nebo v některých částech Bílých Karpat. Úspěch tu ale bývá více závislý na aktuálním počasí než v tradičně vlhkých horských oblastech.
Při výběru lokality se vždy vyplatí sledovat nejen pověst konkrétního regionu, ale i aktuální počasí a množství srážek. I ten nejslavnější houbařský ráj může po delším suchu zklamat, zatímco méně známý les po několika deštích nabídne překvapivě bohatý úlovek. Nejlepší strategií proto bývá spojit osvědčené oblasti s aktuálními informacemi o růstu hub a vyrazit ve správný čas.
Víte, že Mezinárodní den hub připadá každoročně na 15. říjen?