Ledová výzdoba Jeskyně víl
Jeskyně víl v
Kyjovském údolí nedaleko
Krásné Lípy představuje pískovcový skalní převis a podzemní prostory, kde každoročně v zimě vzniká
unikátní ledová výzdoba. Ze stropu a
ze dna jeskyně vyrůstají ledové rampouchy různých velikostí, objevují se i tzv. ledové záclony a mnohé další útvary. Jeskyně víl se nachází ve stráni na
pravém břehu řeky Křinice v
národním parku České Švýcarsko, přibližně 2 km od Kyjova.
Jeskyně víl je pro návštěvníky celoročně volně přístupná a v zimě nabízí atraktivní podívanou. Z vnějšku se nám bude zdát
skalní převis nenápadný, až teprve když sestoupáte několik schůdků po nízkém žebříku dolů, upoutá vás "
jeskyňka" svojí velikostí. Na délku může mít přes 20 m a od vstupu hluboký asi 10 m. V nejvyšším místě se dospělý člověk postaví a do těch nejnižších míst se už musí doplazit.
Na rozhlednu Velká Deštná v Orlických horách
Velká Deštná je plochým hřbetem cca 3 km východně od
Deštného v Orlických horách a zároveň je nejvyšší horou
Orlických hor (1115 m n.m.). Rozhledna byla podle ankety Klubu přátel rozhleden vyhodnocena jako nejkrásnější rozhlednou minulého roku. Návštěvníkům poskytuje
dechberoucí výhled na Rychnovsko, polské Stolové a Bystřické hory,
Králický Sněžník,
Krkonoše a
Ještěd. Jak samotný název hory napovídá, zásadním klimatickým jevem, který se zde hojně vyskytuje, je
déšť. Druhou zásadní veličinou, která neodmyslitelně patří k místním podmínkám, je vítr.
Déšť unášený větrem se proto stal hlavním vizuálním a výtvarně-estetickým motivem návrhu rozhledny, která byla na vrcholu hory postavena roku 2019. Proudy deště byly transformovány do tyčových prvků konstrukce rozhledny. Vrcholová plošina je zcela otevřená, bez jakýchkoliv překážek, které by narušily
výjimečný panoramatický výhled.
Mumlavský vodopád u Harrachova
Dravá řeka
Mumlava vytváří poblíž
Harrachova, v
Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi
10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra města, v západní části Mumlavského dolu. Zajímavostí jsou
obří hrnce a kotle, zavné čertova oka, které dravý proud Mumlavy vymlel
v žulových stupních. Po většinu roku voda padá bystře z 10metrové výšky dolů, ale jakmile přijde zima, mráz promění vodu v led a vykouzlí tak
mohutný ledopád, originální dílo přírody. Při sestupu od Mumlavské boudy si dejte při náledí pozor, velmi snadno tu lze upadnout.
Barevné brtnické ledopády
Mezi Mikulášovicemi a
Vlčí horou nedaleko obce Brtníky leží
brtnické ledopády – útvary které už za první republiky jezdili obdivovat na saních bohatí Němci. Ledopády nevznikají tradičně, jako zmrzlé vodopády, ale
tvoří je voda z tajícího sněhu. Obyčejně se voda do pískovcových skal vsákne, jako třeba ve skalních městech
Českého ráje, nebo v
Adršpašsko-teplických skalách, zde ale stéká po hraně skal, kde tvoří obrovské rampouchy. Ledopády
nemusí narůst každý rok, důležitá je totiž
souhra mrazu a tání sněhu – mráz nesmí přijít najednou, ale postupně, aby vždy část sněhu stihla odtát a zásobit ledopád vodou. Když voda stéká ze skal, splavuje zeminu, železité a křemičité písky a tím ledopády
nádherně zbarvuje od žlutých tónů přes zelenou do hnědé a dokonce i černé barvy.
Na vrch Boreč nejlépe v mrazech
Z vrcholu
kopce Boreč stoupá i v krutých mrazech teplá pára.
Teplotní rozdíl mezi unikajícím vzduchem a okolím bývá
až 16 stupňů, takže se poblíž puklin s unikajícím vzduchem neudrží sníh. Teplé mikroklima vyhovuje teplomilným rostlinám které nesnášejí teploty pod nulou. Záhadu, k čemu vlastně uvnitř kopce dochází, vysvětlil roku 1881 pražský univerzitní profesor Jan Krejčí –
Boreč je vlastně
dutá hora, protkaná složitým puklinovým labyrintem. V zimě ve své spodní části nasává studený vzduch, který stoupá vzhůru, cestou se ohřívá a nahoře se
vyfukuje s teplotou 9 až 10°C. A v létě naopak – studený vzduch proudí dolů.
Do labyrintu hruboskalského skalního města
Hruboskalsko patří mezi nejznámější skalní města a je charakteristické
impozantními věžemi dosahujícími výšky až
55 metrů a strmými kaňony. Po hřebenové cestě vede červeně značená
Zlatá stezka Českého ráje s řadou vyhlídkových míst, jako je
vyhlídka Na Kapelu, vyhlídka U Lvíčka, rozhledna Hlavatice. Pod Mariánskou vyhlídkou, která leží při žlutě značené turistické trase, se nachází symbolický hřbitov zahynulých horolezců.
Pěší okruh ze Sedmihorek Myší dírou k zámku
Hrubá Skála a dále
Zlatou stezkou Českého ráje k hradu
Valdštejnu se skvělými vyhlídkami na
skalní skupiny Kapelník, Maják a Dračí skály a zpět do Sedmihorek představuje klasiku české turistiky. Milují ho celé generace turistů. Ve skalách se neplatí žádné poplatky, zmíněný okruh lze zvládnout za 3 hodiny.
Do Pulčínských skal nejen za barevnými ledopády
Na
úbočí vrcholu Hradisko (773 m) nad valašskou obcí
Pulčín leží ojedinělé
skalní městečko Pulčínské skály. Jedná se o největší pískovcové skalní město v
moravských Karpatech. Oblast byla v roce 1989 vyhlášena národní přírodní rezervací. V zimě se zde tvoří nádherné
barevné ledopády. Skalní labyrint
tvoří
obrovské balvany, které místy tvoří řady a stěny. Jejich výška je i 20 m a délka až 250 m. Nejznámějšími částmi skalního města jsou
skály Zámčisko,
Pět kostelů a
Izby. Ve středověku stával na vrcholu skal hrad Pulčiny, dnes jej připomínají pouze schody vytesané do skály.
Romantická Židova strouha
Kaňonovité údolí potoka s názvem
Židova strouha nedaleko
Bechyně patří k nejromantičtějším místům v Čechách. Při ústí do
Lužnice lemují Židovu strouhu mohutné skalní masivy. Své
jméno získal kaňon po Židech, kteří se v nepřístupných stráních schovávali, když byli vypovězeni z Čech za vlády českého krále Vratislava II. Pod
Bechyní vytváří potok Židova strouha
romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi a vlévá se do
Lužnice. Právě jeho poslední úsek je nejkrásnější a má neopakovatelnou atmosféru. Vede jím žlutá turistická značka, která od soutoku pokračuje dál, až do
Bechyně.
V zimě můžete v Jeskyni víl obdivovat unikátní ledové výzdoby, jako jsou ledové rampouchy různých velikostí, ledové záclony a další útvary.
Jeskyně víl se nachází ve stráni na pravém břehu řeky Křinice v národním parku České Švýcarsko, přibližně 2 km od Kyjova. Je volně přístupná pro návštěvníky celoročně.
Rozhledna Velká Deštná poskytuje návštěvníkům dechberoucí výhled na Rychnovsko, polské Stolové a Bystřické hory, Králický Sněžník, Krkonoše a Ještěd.
Mumlavský vodopád vytváří dravá řeka Mumlava a je tvořen stupňovitými žulovými bloky. V zimě mráz promění vodu v led a vytváří mohutný ledopád.
Barevné brtnické ledopády nevznikají tradičně jako zmrzlé vodopády, ale tvoří je voda z tajícího sněhu, která stéká po hraně pískovcových skal a způsobuje vznik obrovských rampouchů různých barev.
Na vrchu Boreč se i v krutých mrazech vytváří teplá pára díky unikajícímu teplému vzduchu z puklin, což má za následek, že se v okolí nepozoruje sníh.
Hruboskalsko umožňuje návštěvníkům projít řadu vyhlídkových míst jako je vyhlídka Na Kapelu, U Lvíčka, rozhlednu Hlavatice a nabízí tak fascinující výhledy na skalní formace.
V Pulčínských skalách lze vidět obrovské balvany tvořící skalní labyrint s délkou až 250 m a výškou až 20 m, a v zimě se zde tvoří nádherné barevné ledopády.
Židova strouha je známá svým romantickým kaňonem s rozeklanými skalami a jeskyněmi, kde se potok vlévá do Lužnice, což vytváří jedinečnou atmosféru.
Název Židova strouha pochází od Židů, kteří se ve stráních kaňonu skrývali, když byli vypovězeni z Čech za vlády krále Vratislava II.