Koně Převalští na Dívčích hradech

Téměř dvacetihektarová pláň na
Dívčích hradech v Praze je domovem menšího stáda koní Převalského. Koně pocházejí z chovné stanice
Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Jejich úkolem je
spásat travní porosty a přispět tak k tomu, aby se sem vrátila původní společenstva rostlin a živočichů. Smyslem projektu je nejenom oživit historickou lokalitu, ale také za pomoci divokých koní, kteří spásají travní porost, přispět k tomu, aby se na ni vrátila
původní společenstva rostlin a živočichů. Návštěvníci mohou koně
sledovat ze tří vyhlídek s bezbariérovým přístupem. Jedna z nich je vyvýšená, a poskytuje tedy nejen ojedinělý pohled na samotné koně, ale také na panorama Prahy.
Do Kolína na Bartolomějské návrší

Už jste navštívili
Bartolomějské návrší v Kolíně, unikátní areál, který se rozprostírá kolem
chrámu sv. Bartoloměje? Toto krásné místo bylo před nedávnem revitalizováno a některé zdejší expozice se tak vůbec poprvé otevřely návštěvníkům. Je to například kolínská
kostnice nebo
zvonice,
stará farní škola či hradby a zelené parkány.
Ve zvonici si prohlédnete
lapidárium s kamenickými prvky, které pochází přímo z
kostela svatého Bartoloměje. V prvním patře najdete vystavený
chrámový poklad, například kalichy nebo
ornáty a pod zvony je nainstalována
zvonkohra. Stará farní škola nabízí
interaktivní muzejní expozici věnovanou slavným kolínským rodákům.
Výlet nejkrásnějším místem středního Povltaví

Národní přírodní rezervace
Drbákov – Albertovy skály ochraňuje jedinečný soubor ekosystémů, typických pro střední Povltaví. Lokalita se nachází
na strmých skaliskách a slunných stráních lemujících
pravý Vltavský břeh naproti letoviska Smilovice. Trasa naučné stezky, která skalnatám územím prochází je dlouhá asi 7 km, z čehož minimálně polovina, vede skutečně
vysokohorským terénem. Stezka vás provede překrásnými přírodními partiemi s několika
úchvatnými skalními vyhlídkami na Vltavu. Po celé trase vás bude provázet 11 informačních tabulí se zajímavými informacemi o historii a současnosti této jedinečné lokality. K
Albertovým skalám se nejlépe dostanete
od Nalžovic přes Nalžovické Podhájí směrem k rekreační oblasti
Častoboř. Výchozím místem k výletu se může stát i obec Křepenice.
Industriální stezka v Plzni

V
Plzni a Plzeňském kraji najdete od letošního roku
industriální stezku Industry Open. Ta představuje soubor zajímavých míst a podniků, které dýchají industriální minulostí nebo průmyslem žijí dodnes. Mezi
nejnavštěvovanější turistické cíle patří prohlídkové trasy pivovarů
Plzeňský Prazdroj a
Gambrinus. K návštěvě láká i
vodní hamr v Dobřívi nebo bývalé
kaolinové doly v Nevřeni. Tištěnou
brožuru Industry Open: Průvodce industriálem Plzeňského kraje dostanete zdarma v
Turistickém informačním centru města Plzně, doplnit ji můžete podrobnou mapou technických památek v Plzeňském kraji.
Objevte tajemné Rudohoří

Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako
Krušné hory,
dříve nazývané Rudohoří. Vonící lesy lákají k procházkám a výletům pěšky i na kole. Pohraniční pohoří je lemováno turistickými stezkami a cyklotrasami, nespočtu turistických tras však dominuje
242 km dlouhá Krušnohorská magistrála, spojující
Cheb až s dalekým
Sněžníkem. Odedávna se zde
těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. st. také uran. Pozůstatky těžby naleznete v horách dodnes – navštívit můžete například
Vlčí a ledové jámy,
štolu sv. Martin v
Krupce,
štolu Lehnschafter v Mikulově či okolí
dolu Svornost v
Jáchymově. Mnoho míst této jedinečné kulturní krajiny bylo zařazeno na Seznam UNESCO jako
Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge.

Při návštěvě
Krušných hor by žádný milovník pěší turistiky neměl vynechat
Božídarské rašeliniště,
přírodní park Přebuz,
Novodomské rašeliniště,
Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu či daleké výhledy z mnoha rozhleden. Těmi nejkrásnějšími pohledy na Krušné hory vás potěší rozhledna
Komáří Vížka, rozhledna na
Blatenském vrchu,
Plešivec,
Pajndl na Tisovském vrchu či
Bleiberg u Bublavy. Krásný rozhled je také z
rozhledny na Klínovci. Mezi nejznámější střediska zimních rekreace patří
Klínovec,
Boží Dar,
Jáchymov, Kovářská,
Kraslice,
Pernink,
Abertamy,
Cínovec a mnoho dalších.
Koupání ve vřídelní vodě v hotelu Thermal

Vyzkoušejte
po dlouhé renovci znovu otevřené střešní bazény hotelu Thermal s nezapomenutelným výhledem na
Karlovy Vary! Původně jeden velký bazén byl nahrazen dvěma menšími. Ten
větší o rozměrech 39 krát 15 metrů je napuštěný
běžnou vodou. V tom druhém je
38°C vřídelní voda a s nádrží o rozměrech 15 krát 10 metrů, největší svého druhu v
Karlových Varech. Díky své teplotě je vhodný pro koupání i v podzimních a zimních měsících.
Vstupenky zakoupíte
u vstupu do bazénu, na
recepci hotelu Thermal nebo
online. Vstupenky do Thermal bazénu jsou platné i pro vřídelní bazén. Součástí areálu bazénu je i
saunový svět Thermal Saunia. Jeho nabídku si můžete užít za příplatek.
Fantastické skalní útvary Tiských stěn

Obdivuhodné až fantastické skalní útvary budete obdivovat na
severu Čech v
Tiských stěnách. Ukrývá se tu jedno z našich nejznámějších skalních měst, bohaté na atraktivní pískovcové útvary, dosahující výšky až 613 m. Skalní město se dělí na dvě velké části –
Velké a
Malé stěny, jimiž vedou prohlídkové trasy. Obě spojuje
naučná stezka značená bílým čtvercem s úhlopříčným zeleným pruhem, na které je 7 informativních zastávek.

Oba prohlídkové okruhy procházejí labyrintem skalních věží,
mohutných sloupů, úzkých soutěsek, převisů a roklí. Z roztodivných názvů jednotlivých útvarů můžeme jmenovat například Jeskyni Oblud, Kuří nožky, Tančícího medvěda, Herkulovy sloupy, Obrys Afriky, Přimáčknutého krejčíka, Kravín nebo Sťatého majora. „Maskotem“ Tiských stěn se stal
Hřib, jehož silueta se objevuje i ve znaku tohoto území. Nachází se nadohled od
Turistické chaty. Po hřebeni
Velkých stěn vede také
červeně značená turistická stezka, která je nejkratší spojnicí mezi vstupním areálem a východním koncem skalního města.
Projděte si vyhlídky nad Rokytnicí nad Jizerou
Vyhlídky nad Rokytnicí jsou umístěny v různých prostředích a nabízejí pestré výhledy do okolní krajiny, stromů, či borůvčí. Přibližují návštěvníkům nejen perspektivu vzdálených horských hřebenů, ale také intimitu lesního prostředí. Vytvořili je architekti ateliéru Mjölk. Inspirací pro
lehké stavby ze dřeva a oceli byly tvůrcům postavy z erbu města
Rokytnice. Na město dohlíží
na skalách Strážníku čtyři patroni, symbolizující čtyři vesnice, které se v dávných časech spojily v město Rokytnice – Liška, Medvěd, Ovce a Horník – Hlídka na Stráži. Vrch Strážník (Stráž), jak se mu také říká, byl jedním z míst, kde se při vpádu nepřátelských vojsk
posílali za pomoci ohně signály o nepříteli překračujícím hranici naší země. Kouřový signál pak přejímaly další hlídky na
Kozákově a hlouběji v Čechách. Koncept projektu se zrodil z
původního záměru obce postavit na vrcholu klasickou
rozhlednu. Morfologie kopce se ukázala
nevhodná na stavbu vyhlídkové věže a tak se v ateliéru Mjölk rozhodli pro koncepci několika zastavení na skalách, které vrchol kopce lemují.
Do ticha Modlivého dolu

Romantické skalnaté údolí
Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko
Nového Boru. Jedná se o tajemné poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti. Podle jedné z nich tu
dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s
dcerou sládka z Velenic, kteří se velmi milovali, ale rytířovi rodiče jim jejich lásku nepřáli. Jiná pověst vypráví, že tu jeden
selský chlapec zabil svého soka v lásce.
Své jméno získal důl díky
vyslyšeným modlitbám zbožných poutníků, kteří chodili na toto místo rozjímat. Poprvé sem v roce 1704 pověsil svatý obrázek pomocník ve svojkovském pivovaru Melzer, aby zaplašil duchy na tomto místě. Vrchnost pak nechala hustý les trochu prosvětlit a u obrázku se začali
zastavovat pocestní. Počet návštěvníků tohoto místa se zvětšoval a z okolí sem
mířila celá procesí a tak se místo stalo poutním místem. Koncem 18. století byla dřevěná kaplička zbourána a
hraběnka Alžběta Kinská nechala vytesat novou kapli do skalní stěny. Modlitby za navrácení zdraví zde byly údajně vyslyšeny i v letech 1832 a 1850 během
epidemií cholery.
Vyzkoušejte Singletracky u Zdobnice nebo Suchého vrchu

Ve Zdobnici, srdci
Orlických hor najdete
10 km singletracků, pumptrack a cvičný trail. Obec také pořídila nabíjecí stanici pro elektrokola, monitorovací stanici a stanici pro rychlou opravu kol svépomocí. To vše mohou návštěvníci využít zdarma, dobrovolný příspěvek na provoz je vítán.
Singletracky Zdobnice jsou součástí projektu Singletrack Glacensis, kdy ve spolupráci s partnery Regionem Orlicko – Třebovsko na
Pekláku v České Třebové a s Gminou Bystrzycí Klodzkou ve Spaloně a v Miedzygórze vzniklo celkem
60 km nových singletracků, tj. přírodních
stezek v lese pro horská kola. Ty se navíc stanou součástí mnohem širší sítě budovaných trailů v poslední době na české a polské straně pod jednotnou značkou
Singletrack Glacensis. Jde o celkovou délku přes 200 km, mezi nejnovější patří
Singletrack Orlicko – Kladsko u Suchého vrchu letos a
Bike resort Moravská Třebová, obě destinace byly otevřeny letos (2021).
S dětmi za postavičkami Michala Olšiaka
Hamerský vycházkový okruh v Hamrech nad Sázavou, to je skvělý tip na výlet s dětmi. Ty určitě zaujmou sochy žďárského rodáka
Michala Olšiaka, jehož plastiky jsou k vidění nejen u nás, ale i v Německu a Itálii. V okolních lesích je navíc ideální terén pro
houbaře! V Hamrech poblíž hlavní silnice ze
Žďáru na
Havlíčkův Brod se nachází
socha Koně vytahujícího povoz z bažin, pod Rozštípenou skálou na vás čeká 2,5 metrů vysoká
hlava Mamuta, u remízku za Klafarem na Hamerském vycházkovém okruhu najdete
Mamlase, který tu střeží krásný výhled na město Žďár nad Sázavou a nedaleko benzínové pumpy vítá návštěvníky obce
žabošnek Hamroň.
Za Muchou do Moravského Krumlova
Slovanská epopej, cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na
zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten. Restaurátoři i kurátoři připravovali výstavu tak, aby na sebe
jednotlivá plátna navazovala. Celá epopej začíná výjevem Slované v pravlasti
a přes zavední slovanské liturgie, bratrskou školu v Ivančicích a zrušení nevolnictví na Rusi pokračuje kázáním Jana Husa v
Betlémské kapli, Petrem Chelčickým a Janem Amosem Komenským až k bitvě na
Vítkově, Jiřímu z Poděbrad, caru Simeonomi a finálnímu obrazu
Apoteóza z dějin Slovanstva. Zámek je otevřen denně od 9:00 do 18:00 hodin, vstupné je za 250 Kč.
Karpatská krajina v rámečku pozorovatelny Durch
Pozorovatelna Durch je hold výhledu krajinou, někomu může připomínat "zarámovaný obraz". Má podnítit k pozastavení a uvědomění si
krásy krajiny Bílých Karpat. Slouží také jako
posezení pro kolemjdoucí, kteří zde mohou v klidu posvačit (to, co si přinesli v batohu) a
v nepřízni počasí se schovat do úkrytu. Navrhl ji architekt
Zdeněk Fránek jako „minimalistickou dřevěnou konstrukci s čistými detaily bez jakéhokoliv výrazného prvku". K realizaci došlo roku 2018. Za ideou a realizací pozorovatelny stojí
rodinná firma Janošík, která pod kopcem, kde je pozorovatelna Durch usazena, vyrábí okna.
Po krásách Bílých Karpat vás kromě značených tras KČT provede také
deset naučných stezek (
Naučná stezka Královec z
Valašských Klobouků, NS Javornický hřeben z obce Střelná nebo Lidečko, NS Moravské Kopanice z Žítkové, NS
Okolo Hrozenkova ze Starého Hrozenkova, NS
Lopeník od obecního úřadu Lopeník, NS Květná, NS
Javořinská z Nové Lhoty, NS Vrbecko-Kuželvská z Kuželova, NS Orchidejová z Lučiny u Tvarožné Lhoty a NS Oskerušová z Radějova).
Dalimilova rozhledna v Rychlebských horách

Na
Větrově (918 m) nedaleko
chaty Paprsek, na rozmezí mezi
Jeseníky a
Rychlebskými horami, vyrostla
Dalimilova rozhledna. Jde o
přesnou kopii rozhledny, která kdysi stávala na
Králickém Sněžníku. Jako hlavní stavební materiál byl použit kámen. První turisty rozhledna přivítala v červenci 2021. Stavba nabízí úchvatné rozhledy do okolí. Předobrazem nové rozhledny byla
vyhlídková věž, která kdysi stála na vrcholu
Králického Sněžníku. Její tvar nová stavba věrně napodobuje, použit byl také obdobný stavební materiál. K rozhledně se lidé dostanou například po
zelené turistické značce, která spojuje Staré Město s chatou Paprsek. Větrov je vysoký 918 metrů, samotná rozhledna měří čtyřiatřicet metrů.
Muzeum nákladních automobilů Tatra a Slovenská strela

Od roku
2021 je nově otevřeno
Muzeum nákladních automobilů Tatra. Najdete jej v hale bývalé slévárny na kraji továrního areálu Tatry Kopřivnice. Pokocháte se zde pohledem na 70 vozidel včetně legendární Lopraisovy Tatrovky, expedičního kamionu "Tatra kolem světa" a dalších vozů, včetně autobusů, motorek a legendární Slovenské strely. Nový domov v muzeu našel i
vlak Slovenská strela z roku 1936, která dlouhou dobu stála před
muzeem automobilů Tatra. Vůz prošel renovací, po níž je opět schopný provozu a při zvláštních příležitostech bude vyjíždět na koleje.
Vstup do depozitu je možný
po předchozí rezervaci na webu
Muzea Tatry Kopřivnice (tatramuseum.cz).