Kam na podzim v Česku? Nejlepší tipy pro říjnové výlety

Koně Převalští na Dívčích hradech

Téměř dvacetihektarová pláň na Dívčích hradech v Praze je domovem menšího stáda koní Převalského. Koně pocházejí z chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Jejich úkolem je spásat travní porosty a přispět tak k tomu, aby se sem vrátila původní společenstva rostlin a živočichů.

Smyslem projektu je nejenom oživit historickou lokalitu, ale také za pomoci divokých koní, kteří spásají travní porost, přispět k tomu, aby se na ni vrátila původní společenstva rostlin a živočichů. Návštěvníci mohou koně sledovat ze tří vyhlídek s bezbariérovým přístupem. Jedna z nich je vyvýšená, a poskytuje tedy nejen ojedinělý pohled na samotné koně, ale také na panorama Prahy.
 

Do Kolína na Bartolomějské návrší

Už jste navštívili Bartolomějské návrší v Kolíně, unikátní areál, který se rozprostírá kolem chrámu sv. Bartoloměje? Toto krásné místo bylo před nedávnem revitalizováno a některé zdejší expozice se tak vůbec poprvé otevřely návštěvníkům. Je to například kolínská kostnice nebo zvonice, stará farní škola či hradby a zelené parkány.
 
Ve zvonici si prohlédnete lapidárium s kamenickými prvky, které pochází přímo z kostela svatého Bartoloměje. V prvním patře najdete vystavený chrámový poklad, například kalichy nebo ornáty a pod zvony je nainstalována zvonkohra. Stará farní škola nabízí interaktivní muzejní expozici věnovanou slavným kolínským rodákům.
 

Výlet nejkrásnějším místem středního Povltaví

Národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály ochraňuje jedinečný soubor ekosystémů, typických pro střední Povltaví. Lokalita se nachází na strmých skaliskách a slunných stráních lemujících pravý Vltavský břeh naproti letoviska Smilovice. Trasa naučné stezky, která skalnatám územím prochází je dlouhá asi 7 km, z čehož minimálně polovina, vede skutečně vysokohorským terénem.
 
Stezka vás provede překrásnými přírodními partiemi s několika úchvatnými skalními vyhlídkami na Vltavu. Po celé trase vás bude provázet 11 informačních tabulí se zajímavými informacemi o historii a současnosti této jedinečné lokality. K Albertovým skalám se nejlépe dostanete od Nalžovic přes Nalžovické Podhájí směrem k rekreační oblasti Častoboř. Výchozím místem k výletu se může stát i obec Křepenice.
 

Industriální stezka v Plzni

V Plzni a Plzeňském kraji najdete od letošního roku industriální stezku Industry Open. Ta představuje soubor zajímavých míst a podniků, které dýchají industriální minulostí nebo průmyslem žijí dodnes. Mezi nejnavštěvovanější turistické cíle patří prohlídkové trasy pivovarů Plzeňský Prazdroj a Gambrinus. K návštěvě láká i vodní hamr v Dobřívi nebo bývalé kaolinové doly v Nevřeni.

Tištěnou brožuru Industry Open: Průvodce industriálem Plzeňského kraje dostanete zdarma v Turistickém informačním centru města Plzně, doplnit ji můžete podrobnou mapou technických památek v Plzeňském kraji.
 

Objevte tajemné Rudohoří

Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako Krušné hory, dříve nazývané Rudohoří. Vonící lesy lákají k procházkám a výletům pěšky i na kole. Pohraniční pohoří je lemováno turistickými stezkami a cyklotrasami, nespočtu turistických tras však dominuje 242 km dlouhá Krušnohorská magistrála, spojující Cheb až s dalekým Sněžníkem. Odedávna se zde těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. st. také uran. Pozůstatky těžby naleznete v horách dodnes – navštívit můžete například Vlčí a ledové jámy, štolu sv. Martin v Krupce, štolu Lehnschafter v Mikulově či okolí dolu Svornost v Jáchymově. Mnoho míst této jedinečné kulturní krajiny bylo zařazeno na Seznam UNESCO jako Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge.
 
Při návštěvě Krušných hor by žádný milovník pěší turistiky neměl vynechat Božídarské rašeliniště, přírodní park Přebuz, Novodomské rašeliniště, Rašeliniště na Cínoveckém hřbetu či daleké výhledy z mnoha rozhleden. Těmi nejkrásnějšími pohledy na Krušné hory vás potěší rozhledna Komáří Vížka, rozhledna na Blatenském vrchu, Plešivec, Pajndl na Tisovském vrchu či Bleiberg u Bublavy. Krásný rozhled je také z rozhledny na Klínovci. Mezi nejznámější střediska zimních rekreace patří Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy, Cínovec a mnoho dalších.
 

Koupání ve vřídelní vodě v hotelu Thermal

Vyzkoušejte po dlouhé renovci znovu otevřené střešní bazény hotelu Thermal s nezapomenutelným výhledem na Karlovy Vary!  Původně jeden velký bazén byl nahrazen dvěma menšími. Ten větší o rozměrech 39 krát 15 metrů je napuštěný běžnou vodou. V tom druhém je 38°C vřídelní voda a s nádrží o rozměrech 15 krát 10 metrů, největší svého druhu v Karlových Varech. Díky své teplotě je vhodný pro koupání i v podzimních a zimních měsících.

Vstupenky zakoupíte u vstupu do bazénu, na recepci hotelu Thermal nebo online. Vstupenky do Thermal bazénu jsou platné i pro vřídelní bazén. Součástí areálu bazénu je i saunový svět Thermal Saunia. Jeho nabídku si můžete užít za příplatek.
 

Fantastické skalní útvary Tiských stěn

Obdivuhodné až fantastické skalní útvary budete obdivovat na severu Čech v Tiských stěnách. Ukrývá se tu jedno z našich nejznámějších skalních měst, bohaté na atraktivní pískovcové útvary, dosahující výšky až 613 m. Skalní město se dělí na dvě velké části – Velké a Malé stěny, jimiž vedou prohlídkové trasy. Obě spojuje naučná stezka značená bílým čtvercem s úhlopříčným zeleným pruhem, na které je 7 informativních zastávek.

Oba prohlídkové okruhy procházejí labyrintem skalních věží, mohutných sloupů, úzkých soutěsek, převisů a roklí. Z roztodivných názvů jednotlivých útvarů můžeme jmenovat například Jeskyni Oblud, Kuří nožky, Tančícího medvěda, Herkulovy sloupy, Obrys Afriky, Přimáčknutého krejčíka, Kravín nebo Sťatého majora. „Maskotem“ Tiských stěn se stal Hřib, jehož silueta se objevuje i ve znaku tohoto území. Nachází se nadohled od Turistické chaty. Po hřebeni Velkých stěn vede také červeně značená turistická stezka, která je nejkratší spojnicí mezi vstupním areálem a východním koncem skalního města.
 

Projděte si vyhlídky nad Rokytnicí nad Jizerou

Vyhlídky nad Rokytnicí jsou umístěny v různých prostředích a nabízejí pestré výhledy do okolní krajiny, stromů, či borůvčí. Přibližují návštěvníkům nejen perspektivu vzdálených horských hřebenů, ale také intimitu lesního prostředí. Vytvořili je architekti ateliéru Mjölk. Inspirací pro lehké stavby ze dřeva a oceli byly tvůrcům postavy z erbu města Rokytnice. Na město dohlíží na skalách Strážníku čtyři patroni, symbolizující čtyři vesnice, které se v dávných časech spojily v město Rokytnice – Liška, Medvěd, Ovce a Horník – Hlídka na Stráži.

Vrch Strážník (Stráž), jak se mu také říká, byl jedním z míst, kde se při vpádu nepřátelských vojsk posílali za pomoci ohně signály o nepříteli překračujícím hranici naší země. Kouřový signál pak přejímaly další hlídky na Kozákově a hlouběji v Čechách. Koncept projektu se zrodil z původního záměru obce postavit na vrcholu klasickou rozhlednu. Morfologie kopce se ukázala nevhodná na stavbu vyhlídkové věže a tak se v ateliéru Mjölk rozhodli pro koncepci několika zastavení na skalách, které vrchol kopce lemují.
 

Do ticha Modlivého dolu

Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru. Jedná se o tajemné poutní místo, o jehož původu se vyprávěly různé pověsti. Podle jedné z nich tu dobrovolně zemřeli rytíř Jaroslav ze Svojkova s dcerou sládka z Velenic, kteří se velmi milovali, ale rytířovi rodiče jim jejich lásku nepřáli. Jiná pověst vypráví, že tu jeden selský chlapec zabil svého soka v lásce.

Své jméno získal důl díky vyslyšeným modlitbám zbožných poutníků, kteří chodili na toto místo rozjímat. Poprvé sem v roce 1704 pověsil svatý obrázek pomocník ve svojkovském pivovaru Melzer, aby zaplašil duchy na tomto místě. Vrchnost pak nechala hustý les trochu prosvětlit a u obrázku se začali zastavovat pocestní. Počet návštěvníků tohoto místa se zvětšoval a z okolí sem mířila celá procesí a tak se místo stalo poutním místem. Koncem 18. století byla dřevěná kaplička zbourána a hraběnka Alžběta Kinská nechala vytesat novou kapli do skalní stěny. Modlitby za navrácení zdraví zde byly údajně vyslyšeny i v letech 1832 a 1850 během epidemií cholery.
 

Vyzkoušejte Singletracky u Zdobnice nebo Suchého vrchu

Ve Zdobnici, srdci Orlických hor najdete 10 km  singletracků, pumptrack a cvičný trail. Obec také pořídila nabíjecí stanici pro elektrokola, monitorovací stanici a stanici pro rychlou opravu kol svépomocí. To vše mohou návštěvníci využít zdarma, dobrovolný příspěvek na provoz je vítán.

Singletracky Zdobnice jsou součástí projektu Singletrack Glacensis, kdy ve spolupráci s partnery Regionem Orlicko – Třebovsko na Pekláku v České Třebové  a s Gminou Bystrzycí Klodzkou ve Spaloně a v Miedzygórze vzniklo celkem 60 km nových singletracků, tj. přírodních stezek v lese pro horská kola. Ty se navíc stanou součástí mnohem širší sítě budovaných trailů v poslední době na české a polské straně pod jednotnou značkou Singletrack Glacensis. Jde o celkovou délku přes 200 km, mezi nejnovější patří Singletrack Orlicko – Kladsko u Suchého vrchu letos a Bike resort Moravská Třebová, obě destinace byly otevřeny letos (2021).
 

S dětmi za postavičkami Michala Olšiaka

Hamerský vycházkový okruh v Hamrech nad Sázavou, to je skvělý tip na výlet s dětmi. Ty určitě zaujmou sochy žďárského rodáka Michala Olšiaka, jehož plastiky jsou k vidění nejen u nás, ale i v Německu a Itálii. V okolních lesích je navíc ideální terén pro houbaře!
 
V Hamrech poblíž hlavní silnice ze Žďáru na Havlíčkův Brod se nachází socha Koně vytahujícího povoz z bažin, pod Rozštípenou skálou na vás čeká 2,5 metrů vysoká hlava Mamuta, u remízku za Klafarem na Hamerském vycházkovém okruhu najdete Mamlase, který tu střeží krásný výhled na město Žďár nad Sázavou a nedaleko benzínové pumpy vítá návštěvníky obce žabošnek Hamroň.
 

Za Muchou opět do Moravského Krumlova

Slovanská epopej, cyklus 20 monumentálních obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů, Moravanů a Slezanů se během let 2021-2026 vrací na zámek Moravský Krumlov. Opravené prostory zámku splňují nejpřísnější kritéria vyžadující pro vystavení pláten.

Restaurátoři i kurátoři připravovali výstavu tak, aby na sebe jednotlivá plátna navazovala. Celá epopej začíná výjevem Slované v pravlasti a přes zavední slovanské liturgie, bratrskou školu v Ivančicích a zrušení nevolnictví na Rusi pokračuje kázáním Jana Husa v Betlémské kapli, Petrem Chelčickým a Janem Amosem Komenským až k bitvě na Vítkově, Jiřímu z Poděbrad, caru Simeonomi a finálnímu obrazu Apoteóza z dějin Slovanstva. Zámek je otevřen denně od 9:00 do 18:00 hodin, vstupné je za 250 Kč.
 

Karpatská krajina v rámečku pozorovatelny Durch

Pozorovatelna Durch je hold výhledu krajinou, někomu může připomínat "zarámovaný obraz". Má podnítit k pozastavení a uvědomění si krásy krajiny Bílých Karpat. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí, kteří zde mohou v klidu posvačit (to, co si přinesli v batohu) a v nepřízni počasí se schovat do úkrytu.

Navrhl ji architekt Zdeněk Fránek jako „minimalistickou dřevěnou konstrukci s čistými detaily bez jakéhokoliv výrazného prvku". K realizaci došlo roku 2018. Za ideou a realizací pozorovatelny stojí rodinná firma Janošík, která pod kopcem, kde je pozorovatelna Durch usazena, vyrábí okna. Po krásách Bílých Karpat vás kromě značených tras KČT provede také deset naučných stezek (Naučná stezka Královec z Valašských Klobouků, NS Javornický hřeben z obce Střelná nebo Lidečko, NS Moravské Kopanice z Žítkové, NS Okolo Hrozenkova ze Starého Hrozenkova, NS Lopeník od obecního úřadu Lopeník, NS Květná, NS Javořinská z Nové Lhoty, NS Vrbecko-Kuželvská z Kuželova, NS Orchidejová z Lučiny u Tvarožné Lhoty a NS Oskerušová z Radějova).
 

Dalimilova rozhledna v Rychlebských horách

Na Větrově (918 m) nedaleko chaty Paprsek, na rozmezí mezi Jeseníky a Rychlebskými horami, vyrostla Dalimilova rozhledna. Jde o přesnou kopii rozhledny, která kdysi stávala na Králickém Sněžníku. Jako hlavní stavební materiál byl použit kámen. První turisty rozhledna přivítala v červenci 2021.

Stavba nabízí úchvatné rozhledy do okolí. Předobrazem nové rozhledny byla vyhlídková věž, která kdysi stála na vrcholu Králického Sněžníku. Její tvar nová stavba věrně napodobuje, použit byl také obdobný stavební materiál. K rozhledně se lidé dostanou například po zelené turistické značce, která spojuje Staré Město s chatou Paprsek. Větrov je vysoký 918 metrů, samotná rozhledna měří čtyřiatřicet metrů.
 

Muzeum nákladních automobilů Tatra a Slovenská strela

Od středy 17. listopadu 2021 bude otevřeno nové Muzeum nákladních automobilů Tatra. Najdete jej v hale bývalé slévárny na kraji továrního areálu Tatry Kopřivnice. Pokocháte se zde pohledem na 70 vozidel včetně legendární Lopraisovy Tatrovky, expedičního kamionu "Tatra kolem světa" a dalších vozů, včetně autobusů, motorek a legendární Slovenské strely.

Nový domov v muzeu našel i vlak Slovenská strela z roku 1936, která dlouhou dobu stála před muzeem automobilů Tatra. Vůz prošel renovací, po níž je opět schopný provozu a při zvláštních příležitostech bude vyjíždět na koleje. Vstup do depozitu je možný po předchozí rezervaci na webu Muzea Tatry Kopřivnice.