Dolňácké slavnosti písní a tanců pořádané v Hluku jednou za tři roky se sedmdesátiletou tradicí probíhají souběžně s každoročním
Slováckým festivalem dechových hudeb. Jsou neodmyslitelně spojeny nejen s
jízdou králů, ale rovněž s národními kroji. V době konání slavností žije celý
Hluk několikadenním programem komponovaným pro široký okruh milovníků zpěvu, tance, dechovky, dobrého jídla, pití. Je to překrásná oslava
slováckého živlu: folklóru a kultury.
Hluk je sice spíše mladším slováckým městem, ale jeho historie je i tak přebohatá a sahající nejméně do 13. století.
Program
Dolňáckých slavností zahájí ve
čtvrtek večer Škola dolňáckých tanců.
Páteční odpoledne nabídne
rodinný program, ve kterém se představí prarodiče, rodiče a děti z
Hluku. Večer vystoupí Vojenský umělecký soubor
Ondráš. V
sobotu se uskuteční
festival dechových hudeb s kapelami Šarovec, Túfaranka nebo Drietomanka. Odpoledne nabídne vystoupení
folklorních souborů z regionu, navečer bude následovat slavnostní
Královská mše svatá a hlavní program s účastí králů ze čtyř obcí, které tradici
Jízdy králů na
jihovýchodě Moravy udržují.
Nedělní program vyvrcholí tradiční
Jízdou králů. Začne ráno u
tvrze v Hluku. Na koních by letos mělo vyrazit 18 jezdců doprovázejících mladého krále. Na koně v
Hluku nasedají synové i vnuci někdejších jezdců a například výroba ozdobných srdcí pro koně se už několik generací drží v jedné rodině. Odpoledne ozdobí ulice města slavnostní
krojový průvod. Návštěvníci se v neděli můžou těšit také na vystoupení
folklorních souborů a přehlídku verbířů, tedy tanečníků mužského lidového tance
verbuňku.
Jízda králů na Slovácku – kdy a jak vznikla?
Naprosto
unikátní jízdu zdobného, barvami překypujícího průvodu, v němž maskován v
ženském kroji jede i mladičký
mlčící král, těžko s jakýmkoli zvykem či obřadem srovnávat. Tato nádherná podívaná reflektuje jednu z historických událostí, kdy skutečný král musel v převleku vyváznout z nebezpečné situace. Otázkou je, který. V této souvislosti se jako o předobrazu mluví o tajemném zmizení
Svatopluka II. po tristní bitvě u Bratislavy v roce 907, o nenápadném návratu krále Václava z braniborského zajetí roku 1283 či krajově nejbližší a snad nejpravděpodobnější inspiraci: útěku krále
Matyáše Korvína po prohrané bitvě u
Uherského Brodu léta Páně 1469. Výklady odborníků se však různí.
Jako první je v kalendáři
vlčnovská, ta již se uskutečnila na konci května. Druhá v pořadí je
hlucká konaná v rámci Dolňáckých slavností, a konečně
kunovská je v plánu (z důvodu opravy silnice) až v srpnu. Jízda králů byla vděčným tématem obrazů
Joži Úprky.
Galerie jeho děl se nachází v Jezuitské koleji na centrálním Masarykově náměstí v
Uherském Hradišti.
Jízda králů patří k
nejznámějším folklorním zvykům v České republice, její tradici v současnosti udržují v pěti obcích či městech na Uherskohradišťsku a Hodonínsku. Psané záznamy se datují až do roku 1808, obyčej je ale podle všeho ještě starší. Hlavní postavou jízdy je král, kterým bývá
chlapec ve věku deseti až dvanácti let. Kromě
ženského oděvu je pro něj
typická růže v ústech (aby nemohl mluvit) a pentle, které zakrývají jeho obličej. Doprovází jej družina mladíků zvaných "
legrůti", kteří krále ochraňují a také vybírají výslužku.