Úvod > Aktuality > Jelen, medvěd, ježek i drak: znáte symboly našich měst?

Jelen, medvěd, ježek i drak: znáte symboly našich měst?

Vydáno 27. března 2020 Životní styl
Víte, které z našich měst má ve znaku medvěda a najdete v něm dokonce i medvědárium se živými medvědy? Která města mají na radnici draka, kde jsou doma ježci nebo koně, které město střeží dva obři a kde se dohadují kamzík s jelenem, který z nich je pro město důležitější?
Právě to se totiž odehrává v Karlových Varech. Legenda vzniku lázní sice vypráví o jelenovi štvaném lovci, který se vrhnul do horkých pramenů Vřídla, a dokonce můžete navštívit osamělou skálu nad městem nazvanou Jelení skok. Proč nad ní ale stojí socha kamzíka? Jedné noci v roce 1851 ji nechal na skálu tajně připevnit baron Lützow s tím, že jelen by z takové skály do propasti rozhodně neskočil a že pokud tady v minulosti něco skákalo, musel to být kamzík. Městská rada z toho sice radost neměla, ale neměla ani peníze na zamýšlenou bronzovou sochu jelena v nadživotní velikosti. V Karlových Varech tak jedno zvíře vystřídalo druhé a na Jelením skoku nakonec socha kamzíka a jméno po jelenovi spokojeně existují vedle sebe.
 

Medvědí města

Berouně se na mnoha místech setkáte s medvědem: stojí pod zlatou mříží na městském znaku, je na městské pečeti i na vlajce, najdete ho v názvu zdejšího piva a zdejší hokejový klub se jmenuje Berounští medvědi. Až někdy pojedete okolo, zastavte se na Městské hoře, kde ve velkém výběhu žijí skuteční medvědi, hrdinové Večerníčku o medvíďatech. Narodili se v lednu 2000 v Českém Krumlověmedvědinci v hradním příkopu – ostatně medvědi byli erbovními zvířaty posledních Rožmberků a na českokrumlovském hradě a zámku je chovají už dlouhá staletí.

Medvěd by ale mohl být maskotem řady dalších měst, ve znaku ho má třeba Rokytnice v Orlických horách, Jeseník, Benešov nad Ploučnicí, Bystré anebo Hodkovice nad Mohelkou.
 

Půlka koně v Pardubicích a druhá půlka v Miláně

Nemusíte být zrovna fanoušci heraldiky, abyste ze znaků českých měst dokázali vyčíst zajímavé a dobrodružné příběhy. Například v Pardubicích mají v městském znaku koně, což u dějiště Velké pardubické nikoho příliš nepřekvapí. Jenže se slavným dostihem nemá znak nic společného, pro vysvětlení se musíme vrátit až do roku 1158, kdy český kníže Vladislav II. pomáhal císaři s obléháním Milána. Když tehdy čeští rytíři utíkali z města s velkou kořistí, milánští obránci přesekli řetěz, který držel vytaženou mříž v městské bráně. Ta s rachotem dopadla dolů a pod posledním jezdcem přesekla koně vejpůl. V jeho sedle seděl Ješek z Pardubic, který nejenže vyvázl bez zranění, ale dokonce prý kořist i s koněm dovlekl až do tábora. Král žasl nad jeho sílou i odvahou a Ješka odměnil znakem s polovinou bílého koně. Erbovní pověst o původu znaku pánů z Pardubic ve městě zachycuje například reliéf na Zelené bráně, který podle kresby Mikoláše Alše vytvořil roku 1903 sochař Bohumil Vlček. Že se ke znaku s koněm posléze připojily dostihové tradice byla víceméně náhoda.
 

Dračí města

O slavném drakovi, zavěšeném na Staré radnici v historickém centru Brna, ví kdekdo. Do města ho prý darem přivezli měšťané z Trutnova jako dar knížeti Oldřichovi, za což byli odměněni velkou městskou pečetí se znakem. Na městském znaku Brna draka nenajdete, zato Trutnov je „dračí“ město jak se patří: kromě draka na městském znaku jeden z parků zdobí Dračí kašna, bývala tu Dračí ulička a každoročně se dvakrát pořádají dračí slavnosti. Jarní oslavy provází zavěšení obřího plechového draka na věž Staré radnice. Visí na ní až do září, kdy věž opouští při slavnosti Sundání draka. Do rodiny dračích měst patří také Kolín, který má ve znaku dva zlaté draky, nebo Vysoké Mýto, kde se k původně osamocenému drakovi v roce 1471 připojil sv. Jiří.
 

Jednorožci, bazilišek, harpyje a Pegas

Bájná zvířata patří k oblíbeným motivům heraldiky a draci patří dokonce k těm obyčejnějším. Porůznu se dají najít také jednorožci – ty má z českých měst ve znaku třeba Vamberk, Žirovnice nebo Radenice na Vysočině. Čejov u Humpolce má v městském znaku černou harpyji se zlatou korunou, Benátky nad Jizerou zlatého baziliška a Radešín u Nového Města na Moravě bílého Pegase, bájného okřídleného koně.

Ve výčtu neobvyklých zvířat se objevuje i černý kohout s lidskou hlavou, kterého má ve znaku Česká Třebová, ale ta existenci podivného tvora vysvětluje jinak. Příběh se točí kolem písaře, který ztratil pečetidlo a za trest mu hrozila smrt. Vzácný předmět naštěstí vyhrabal kohout na smetišti (…různé verze pověsti pak vysvětlují, jak se tam pečetidlo dostalo…), a od té doby má město v erbu kohouta s hlavou písaře, kterému chybělo jen málo, aby o ni přišel.
 

Obři a loket v Hostinném

O tom, jak se dva obři dostali na městský znak Hostinného, také vypráví několik pověstí. Obři v nich většinou vystupují jako škůdci a měšťané se jich zbavili dost krutým, byť kuriózním způsobem: ve věži nad městskou bránou uvařili kotel horké kaše, kterou na obry vyklopili, tím je oslepili a pak utloukli palicemi. Jiná verze ale tvrdí, že dva pětimetroví obři v římské zbroji, kteří dnes střeží renesanční radnici, jsou symboly tržního práva. Už ve středověku se v Hostinném totiž konaly velké trhy a zdejší plátno obchodníci vyváželi až do Orientu. V takových městech obvykle mívali někde v blízkosti trhů pevnou plátenickou míru; na ní se zakoupené zboží dalo rychle přeměřit a zkontrolovat, zda trhovci nepodvádějí. Železné pásky, které určovaly délku loktů, se dochovaly nejenom na radnici v Hostinném, ale i v řadě jiných měst, například v Mělníku, v Litomyšli anebo na Novoměstské radnici v Praze.
 

…a malý kvíz na závěr

  • Víte, které město má ve znaku zbrojnoše s půlkou orla, zlaté papežské klíče, chrtici a velblouda? (Plzeň; exotického velblouda prý Plzeňští sebrali husitům při neúspěšném obléhání města.)
  • Které město má ve znaku ježky? (Jihlava; němečtí obyvatelé odvozovali název města Iglau od slova Igel, německy ježek. Ježek se jmenuje také jihlavský pivovar.)
  • Které město má ve znaku zubra? (Přerov; dokonce tu působí hokejový klub Zubr a pivovar Zubr).
Muzeum Novojičínska na zámku Žerotínů v Novém Jičíně

Muzeum Novojičínska na zámku Žerotínů v Novém Jičíně

Muzeum Novojičínska má stálou expozici v žerotínském zámku zaměřenou na historii Nového Jičína a výrobu klobouků. Dále spravuje několik dalších muzeí a historických památek, pořádá výstavy i různé kulturní akce.

Prohlídky historického centra Plzně s průvodcem

Prohlídky historického centra Plzně s průvodcem

V centru Plzně se zorientujete snadno i díky tomu, že Plzeňská věž převyšuje kopce, jak se zpívá ve známé písničce. Pokud byste se ale chtěli o jednotlivých památkách a nádherných historických domech dozvědět víc, máte každou sobotu možnost se zúčastnit komentované prohlídky centra.

Socha dobrého vojáka Josefa Švejka v Putimi

Socha dobrého vojáka Josefa Švejka v Putimi

Sochu dobrého vojáka Josefa Švejka naleznete v Putimi, za kamenným mostem. Jedná se o dílo akademického sochaře Františka Svátka, které bylo vytvořeno u příležitosti stého výročí od vzniku první světové války.

Dračí ulička – obnovená cesta s pomníkem trutnovské sani

Dračí ulička – obnovená cesta s pomníkem trutnovské sani

Pověstmi opředené místo v těsné blízkosti hradebního obvodu a někdejší Dolní brány inspirovalo v roce 2004 město Trutnov k symbolickému obnovení Dračí uličky a vybudování pomníku legendární trutnovské sani.

Zámek Přerov - Muzeum Komenského

Zámek Přerov - Muzeum Komenského

Většinu sálů přerovského zámku, který se tyčí nad zbytky městských hradeb, využívá Muzeum Komenského pro své dlouhodobě instalované expozice už od roku 1906. Dnešní podobu vtiskl budově rod Žerotínů, kteří jej v 17. století několikrát přestavěli.

Stará radnice v Brně

Stará radnice v Brně

Nejstarší světskou stavbou v Brně je budova Staré radnice. Areál je v současnosti využíván ke kulturním a společenským účelům. Z věže s renesančním ochozem je možné shlédnout centrum města Brna.

Tajemné znojemské podzemí - největší systém podzemních chodeb a sklepů v ČR

Tajemné znojemské podzemí - největší systém podzemních chodeb a sklepů v ČR

Znojemské podzemí je labyrint proplétajících se podzemních chodeb, místy až čtyřmi patry nad sebou, o celkovém rozsahu cca 25 km. Podzemní síť chodeb dodnes udivuje důmyslně budovanými větracími šachtami, kouřovody a studnami. Do tajemna můžete nahlédnout na prohlídkové trase až s hororovým laděním.

Městské medvědárium v Berouně - navštivte medvědy z večerníčku

Městské medvědárium v Berouně - navštivte medvědy z večerníčku

Méďové ze stejnojmenného večerníčku od dob natáčení už vyrostli. Vidět je můžete kousek od centra Berouna, na zdejší Městské hoře, kde mají vybudováno volně přístupné medvědárium.

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary - Mayerův gloriet

Vyhlídka Jelení skok nad Karlovými Vary - Mayerův gloriet

Jelení skok je nejstarší vyhlídkovou stavbou v Karlových Varech. Dřevěný altánek na skalním ostrohu nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se stavba někdy také nazývá Mayerův gloriet.

Náměstí v Moravské Třebové s morovým sloupem a renesanční radnicí

Náměstí v Moravské Třebové s morovým sloupem a renesanční radnicí

V Moravské Třebové stojí zcela určitě za návštěvu místní zámek, ale chybu neuděláte, pokud zavítáte na náměstí T.G.Masaryka, kterému dominuje morový sloup a renesanční radnice. Jedná se o rozsáhlou renesanční stavbu s typickým renesančním prvkem - sgrafitovou omítkou z r. 1565 v zadním traktu.

Chebský Špalíček a další zajímavosti města Cheb

Chebský Špalíček a další zajímavosti města Cheb

Společenským, kulturním a hospodářským centrem západních Čech je město Cheb. Málokteré město se může chlubit tak vzácnými památkami, jako je Chebský hrad s Černou věží či symbol města Špalíček s ostatními dochovanými měšťanskými domy, který vytváří neopakovatelnou atmosféru chebského náměstí.

Zámecké návrší Litomyšl

Zámecké návrší Litomyšl

Zámecké návrší v Litomyšli tvoří jedinečný komplex historických budov, nádvoří, zahrad a parků. Jedná se o pivovar, jízdárnu, konírnu, kočárovnu, stáj, piaristickou kolej, piaristický kostel, I. nádvoří, horní nádvoří, park a předzámčí. Všechny objekty jsou součástí městské památkové rezervace.

Expozice dějin města Uherské Hradiště v Jezuitské koleji

Expozice dějin města Uherské Hradiště v Jezuitské koleji

Stálá expozice dějin města v Jezuitské koleji seznamuje s nejvýznamnějšími událostmi a dějinnými okamžiky z více než 750leté historie města. V souladu s prostorem, který je pro expozici určen, je obsahově rozdělena do tří základních tematických celků.