Právě to se totiž odehrává v
Karlových Varech. Legenda vzniku lázní sice vypráví o
jelenovi štvaném lovci, který se vrhnul do horkých pramenů
Vřídla, a dokonce můžete navštívit
osamělou skálu nad městem nazvanou Jelení skok. Proč nad ní ale stojí
socha kamzíka? Jedné noci v roce 1851 ji nechal na skálu tajně připevnit baron Lützow s tím, že jelen by z takové skály do propasti rozhodně neskočil a že pokud tady v minulosti něco skákalo, musel to být kamzík. Městská rada z toho sice radost neměla, ale neměla ani peníze na zamýšlenou bronzovou sochu jelena v nadživotní velikosti. V
Karlových Varech tak jedno zvíře vystřídalo druhé a na
Jelením skoku nakonec socha kamzíka a jméno po jelenovi spokojeně existují vedle sebe.
Medvědí města
V
Berouně se na mnoha místech setkáte s medvědem: stojí pod zlatou mříží na městském znaku, je na městské pečeti i na vlajce, najdete ho v názvu zdejšího piva a zdejší hokejový klub se jmenuje
Berounští medvědi. Až někdy pojedete okolo, zastavte se na
Městské hoře, kde ve velkém výběhu žije skutečný medvěd, hrdina Večerníčku o medvíďatech. Narodil se v lednu 2000 v
Českém Krumlově v
medvědinci v hradním příkopu – ostatně medvědi byli erbovními zvířaty posledních Rožmberků a na
českokrumlovském hradě a zámku je chovají už dlouhá staletí. Medvěd by ale mohl být maskotem řady dalších měst, ve znaku ho má třeba
Rokytnice v Orlických horách,
Jeseník,
Benešov nad Ploučnicí,
Bystré anebo
Hodkovice nad Mohelkou.
Půlka koně v Pardubicích a druhá půlka v Miláně
Nemusíte být zrovna fanoušci
heraldiky, abyste ze znaků českých měst dokázali vyčíst zajímavé a dobrodružné příběhy. Například v
Pardubicích mají v městském znaku koně, což u dějiště
Velké pardubické nikoho příliš nepřekvapí. Jenže se slavným dostihem nemá znak nic společného, pro vysvětlení se musíme vrátit až do roku
1158, kdy český
kníže Vladislav II. pomáhal císaři s
obléháním Milána. Když tehdy čeští rytíři utíkali z města s velkou kořistí, milánští obránci přesekli řetěz, který držel vytaženou mříž v městské bráně. Ta s rachotem dopadla dolů a pod posledním jezdcem
přesekla koně vejpůl. V jeho sedle seděl
Ješek z Pardubic, který nejenže vyvázl bez zranění, ale dokonce prý kořist i s koněm dovlekl až do tábora. Král žasl nad jeho sílou i odvahou a Ješka odměnil znakem s polovinou bílého koně. Erbovní pověst o původu znaku pánů z
Pardubic ve městě zachycuje například reliéf na
Zelené bráně, který podle
kresby Mikoláše Alše vytvořil roku 1903 sochař Bohumil Vlček. Že se ke znaku s koněm posléze připojily
dostihové tradice byla víceméně náhoda.
Dračí města v Česku
O slavném
drakovi, zavěšeném na
Staré radnici v historickém centru
Brna, ví kdekdo. Do města ho prý darem přivezli měšťané z
Trutnova jako dar knížeti Oldřichovi, za což byli odměněni velkou městskou pečetí se znakem. Na městském znaku
Brna draka nenajdete, zato
Trutnov je „dračí“ město jak se patří: kromě draka na městském znaku jeden z parků zdobí
Dračí kašna, bývala tu Dračí ulička a každoročně se dvakrát pořádají
dračí slavnosti. Jarní oslavy provází zavěšení obřího plechového draka na věž Staré radnice. Visí na ní až do září, kdy věž opouští při slavnosti Sundání draka. Do rodiny dračích měst patří také
Kolín, který má ve znaku dva zlaté draky, nebo
Vysoké Mýto, kde se k původně osamocenému drakovi v roce 1471 připojil sv. Jiří.
Jednorožci, bazilišek, harpyje a Pegas
Bájná zvířata patří k oblíbeným motivům heraldiky a draci patří dokonce k těm obyčejnějším. Porůznu se dají najít také
jednorožci – ty má z českých měst ve znaku třeba
Vamberk,
Žirovnice nebo
Radenice na
Vysočině.
Čejov u
Humpolce má v městském znaku
černou harpyji se zlatou korunou,
Benátky nad Jizerou zlatého
baziliška a
Radešín u
Nového Města na Moravě bílého
Pegase, bájného okřídleného koně. Ve výčtu neobvyklých zvířat se objevuje i
černý kohout s lidskou hlavou, kterého má ve znaku
Česká Třebová, ale ta existenci podivného tvora vysvětluje jinak. Příběh se točí kolem písaře, který ztratil pečetidlo a za trest mu hrozila smrt. Vzácný předmět naštěstí vyhrabal kohout na smetišti (…různé verze pověsti pak vysvětlují, jak se tam pečetidlo dostalo…), a od té doby má město v erbu kohouta s hlavou písaře, kterému chybělo jen málo, aby o ni přišel.
Obři a loket v Hostinném
O tom, jak se dva obři dostali na městský znak
Hostinného, také vypráví několik pověstí. Obři v nich většinou vystupují jako škůdci a měšťané se jich zbavili dost krutým, byť kuriózním způsobem: ve věži nad městskou bránou uvařili
kotel horké kaše, kterou na obry vyklopili, tím je oslepili a pak utloukli palicemi. Jiná verze ale tvrdí, že
dva pětimetroví obři v římské zbroji, kteří dnes střeží renesanční radnici, jsou symboly tržního práva. Už ve středověku se v
Hostinném totiž konaly velké trhy a zdejší plátno obchodníci vyváželi až do dalekého Orientu. V takových městech obvykle mívali někde v blízkosti trhů
pevnou plátenickou míru; na ní se zakoupené zboží dalo rychle přeměřit a zkontrolovat, zda trhovci nepodvádějí. Železné pásky, které určovaly délku loktů, se dochovaly nejenom na radnici v
Hostinném, ale i v řadě jiných měst, například v
Mělníku, v
Litomyšli anebo na
Novoměstské radnici v Praze.
Proč mají města své symboly? …a malý kvíz na závěr
Městské symboly nejsou jen ozdobou. Vznikaly často z historické potřeby odlišit se od jiných měst, představovat hrdost obyvatel a připomínat důležité události či legendy spojené s daným místem.
Víte, které město má ve znaku zbrojnoše s půlkou orla, zlaté papežské klíče, chrtici a velblouda? (Plzeň; exotického velblouda prý Plzeňští sebrali husitům při neúspěšném obléhání města.)- Které město má ve znaku ježky? (Jihlava; němečtí obyvatelé odvozovali název města Iglau od slova Igel, německy ježek. Ježek se jmenuje také jihlavský pivovar.)
- Které město má ve znaku zubra? (Přerov; dokonce tu působí hokejový klub Zubr a pivovar Zubr).