Jak se žilo v zaniklém pražském Podskalí zjistíte v Podskalské celnici

Expozice v Podskalské celnici na Výtoni seznámí zájemce mimo jiné s původním účelem stavby – místem vybírání cla z dřeva připlaveného do Prahy. Clo se v časech středověku vybíralo v naturální formě, tj. z vorů se "vytínala" část klád, později bylo převedeno na peněžní podobu a poplatek náležel Novému Městu pražskému, což dodnes připomíná i štukový novoměstský znak nad vchodem do celnice. Vytínání klád dodnes připomíná místní název Výtoň.

Podskalská celnice zároveň představuje poslední připomínku starého Podskalí, dnes zcela přeměněné pražské čtvrti na břehu Vltavy, jejíž domky, charakteristické dřevařské ohrady i vorové přístavy musely ustoupit moderní výstavbě na konci 19. a počátkem 20. století. Podskalí se rozkládalo na pravém břehu Vltavy, mezi dnešním Jiráskovým a Železničním mostem. Její existence byla úzce spjata s plavením dřeva a životem na řece a starými řemesly "lidí od vody". Život plavců, obchodníků s dřívím, dřevařů, pískařů, ledařů dalších dělníků a řemeslníků je naštěstí plasticky zachycen na nemalém množství fotografií, případně kreseb, s nimiž se návštěvník může v celnici seznámit, stejně tak jako s nástroji používanými podskalskými řemeslníky.
 

Po stopách zaniklého Podskalí

Podskalí je oblast na břehu Vltavy. Kdysi vesnice, později součást Nového Města pražského. Název Podskalí pochází od skály, na níž dnes stojí Emauzský klášter, zvaný též Na Slovanech. Další verze se přiklání k názoru, že šlo o skálu vyšehradskou. Podskalí sahá zhruba od železničního mostu až po někdejší Šítkovské mlýny (dnes Mánes). Tradičním zaměstnáním obyvatel Podskalí bylo plavení dřeva a obchod se dřevem i další práce, které s řekou souvisely, jako ledování a pískaření, rybaření a prodej ryb. Podskalí mělo dvě dlouhé ulice souběžné s řekou a příčné krátké uličky, které se postupně vyvinuly z cestiček mezi domy, zahradami a ohradami s dřívím. Platilo pravidlo, že pouze ten obyvatel Podskalí, k jehož domu náležel současně kus břehu, mohl provozovat plaveckou živnost. Plavecké domy byly v Podskalí největší a nejvýstavnější a nejvíce jich bylo postaveno v asi 900 m dlouhé Podskalské ulici, která měla vlastně jen jednu stranu, neboť druhou tvořil břeh řeky. Za jejich zadním průčelím se zahradou a dvorem, stávaly drobné domy řemeslníků a dělníků. Přes ulici směrem k řece ještě patřily k plaveckým domům ohrady s rampou pro vytahování klád z vody.

Po staletí byl zdejší život spjat s řekou, avšak počátkem 20. století se Podskalí začalo proměňovat v důsledku rušení dřevařských ohrad, výstavby nábřeží a boření staré zástavby v rámci tzv. asanace (“ozdravění“ města). Nejprve zanikla část Podskalí v okolí Moráně (1876-1878), když se stavěl Palackého most. Asanace pokračovala o mezi lety 1904 až 1914. Poslední ranou byla megalomanská úprava prostoru pod Emauzy (1924), při níž byla zbořena poslední skupinka domů původní Podskalské třídy. Dodnes z celého Podskalí zbyl jen kostelík sv. Trojice v ulici Trojické a budova bývalé celnice na Výtoni.

Udělejte si procházku po stopách dnes zaniklého Podskalí – trasa vás provede po stopách historie i života v této zajímavé části Prahy 2. Začít můžete u Podskalské celnice a poté se projdete ulicemi bývalého Podskalí, až na Palackého náměstí. Od celnice se vydejte k Vyšehradskému mlýnu – bývalý vodní Kapitulní mlýn stával na potoce Botič. Jeho pozůstatky se dochovaly v domě č.p. 254 a spolu s ním jsou chráněny jako nemovitá kulturní památka České republiky. Dům U tří božích bojovníků v Plavecké ulici má základy v 18. století, průčelí je ale výsledkem úprav mezi světovými válkami. Své označení dům získal podle trojice bust historických osobností, umístěných na fasádě. Jak vypadal pravý Podskalák uvidíte v Ladově ulici, kde stojí na nároží dvou domů socha Podskaláka. Nárožní dům Trojická 4 ukrývá na své fasádě reliéf přibližující práci plavců. Spatříte dvojici mužů se sekerou, pilou a lanem, jak odcházejí od své rodiny za prací. V nedaleké Trojické ulici se nachází jeden z podskalských reliktů – kostelík sv. Trojice, původně gotický, poté barokně přestavěný. V ulici Vyšehradská půjdete okolo fary u sv. Jana Nepomuckého na Skalce a odbočit můžete i k Emauzům, do ulice Na Slovanech. Zpět k řece se dostanete z ulice Na Moráni, která vás dovede k Palackému náměstí. K Podskalské celnici se pak vraťte po Rašínově nábřeží, kde funguje nejen přívoz Podskalí-Smíchov, ale také unikátní památka, tzv. limnigraf, který měří průtok vody v řece.