Do našich národních parků, lesů a přírodních rezervací míří každoročně tisíce turistů. Ne všichni se ale v přírodních lokalitách umějí pohybovat bez problémů. Pro ostřílené turisty sice není naše desatero nic nového, ale svátečním výletníkům, kteří běžně "do lesa" nechodí by se pár pravidel hodit mohlo.
Pojďme se tedy do přírody vypravit tak, abychom nepokazili hezký zážitek z výletu sobě ani ostatním turistům a neplašili lesní zvířata, která mají také ráda svůj klid.
Jak se tedy chovat v přírodě ohleduplně k druhým a jak předcházet úrazům na horách?
1. Chovejte se tiše: ostatní turisté i volně žijící zvířata ocení, když budou mít v lese klid a ticho. Staré pravidlo o pohybu v lese říká: „Pohybuj se vždy tiše a nenápadně, abys sám neviděn viděl a sám neslyšen slyšel“. Navíc čím víc budete potichu, tím víc můžete vidět i slyšet. Les má spoustu skrytých krás, objevte je i vy.
2. Buďte přáteli živočichů a rostlin: naučte se přírodu skutečně vidět, nejen prohlížet. Zastavujte se, pozorujte, objevujte a sledujte ptáky či zvěř. Zkuste také poznávat stopy zvířat nebo si s sebou na výlet vezměte třeba atlas hub: čekají vás netušené objevy. A prosíme, netrhejte vzácné rostliny a nerozkopávejte houby, i ty mají právo žít. Chráněných a vzácných rostlin a bylin bývá v lese opravdu hodně, proto je nesbírejte a neničte.
3. Zdravte se: i když to pro někoho může být překvapující, turisté se na výletech do přírody zdraví. Samozřejmě občas se tohle hezké pravidlo dodržovat nedá, třeba na Sněžce, na Jizerce nebo na Lysé hoře, kde bývá lidí až moc. Ale když někoho potkáte někoho na opuštěném horském treku, pozdrav je na místě.
4. Odpadky s sebou: nikomu se nelíbí, když v lese narazí na obaly od konzerv, igelitové sáčky, PET lahve a další stopy lidské civilizace. Dodržujte staré pravidlo a co do lesa přinesete, to si z něj také odneste zpět. Opravdu není dobrý nápad cpát odpadky do dutin pařezů – nikdo je nevynese, navíc mohou ohrozit zvířata, která se o ně mohou zranit.
5. Táboření a nocleh v přírodě: tábořit můžete jen na vyhrazených místech, jinak riskujete vysokou pokutu. Totéž platí pro rozdělávání ohně, zvlášť nebezpečné při letošním suchu. V lese je zakázáno rozdělávat nebo udržovat oheň! Pro noclehy si vybírejte jen speciálně určená místa. Na Šumavě jsou skvělou volbou nouzová nocoviště, ale před odchodem po sobě vždy ukliďte. Totéž platí, když si někde cestou musíte odskočit – příroda není toaleta, takže i tady po sobě vždy ukliďte.
6. Pár rad pro horské túry: trasy si pečlivě naplánujte, při časovém rozvrhu cesty berte v úvahu nejen počet kilometrů, ale i převýšení a celkovou náročnost terénu. Túru přizpůsobte kondici nejslabšího člena skupiny. Včas si zjistěte předpověď počasí a seznamte se s aktuálními doporučeními horské služby. Nechoďte po horách sami, ideální jsou nejméně tříčlenné skupinky. Na delší výšlap si vezměte dobré boty, dostatek pití a jídla.
7. Zákaz pohybu mimo značené cesty platí v klidových
územích národních parků a v národních přírodních rezervacích.
Nechoďte mimo značené cesty: má to smysl: nezabloudíte a také se vyhnete nepříjemným setkáním třeba s lesními včelami a vosami, hady, divočáky nebo medvědy.
8. Horská služba: Když se dostanete do problémů, kontaktujte Horskou službu. Co nejpřesněji sdělte svou polohu, nikam neodcházejte a počkejte na záchranáře. Před výletem do hor si do navigace nahraje databázi stanic Horské služby s telefonickými kontakty (přístup k databázi je na internetových stránkách). Všimněte si také míst, označených v mapách červených křížkem: to jsou takzvané body záchrany s unikátním kódem, který záchranářům prozradí vaši přesnou lokalizaci. Doporučujeme také aplikaci
Záchranka.
9. Velké šelmy: všechny druhy našich velkých šelem (rys, vlk, medvěd) jsou velice plachá zvířata a člověku se snaží raději vyhnout. Nejenže lidi nepovažují za svou potravu, ale za posledních sto let není z Evropy známý žádný případ smrtelného napadení člověka vlkem ani rysem. Ani medvěd nevyhledává konflikty, ale pokud ho překvapíte, může reagovat podrážděně.. Přesto zejména v odlehlých částech hor nechoďte do neprozkoumaných jeskyní a do hustých houštin. Z pohádek si určitě pamatujete, že medvědi rádi mlsají: pozor si proto dávejte také tam, kde je hodně lesních plodů, u polí s ovsem a u mokřadů.
Pokud se přece jenom s medvědem setkáte, vyvarujte se přímého očního kontaktu, snažte se „udělat větší“ (pomalu mávejte rukama nad hlavou) a mluvte na něj pomalým hlubokým hlasem. Ustupujte zpět, ale buďte k medvědovi stále čelem a nedívejte se mu do očí. Medvěd není tvor, který by na vás číhal někde schovaný a připravoval se na útok, to není jeho styl. Navíc na našem území jich je opravdu velice málo.
Podobná pravidla platí pro setkání s vlkem: bývá velmi vzácné, šelma většinou hbitě odběhne. Může se ale stát, že vás bude chvíli pozorovat, zejména ve dne, kdy hůř vidí a má pomalejší reakce. Platí totéž, co pro setkání s medvědem: udržujte si odstup, nepřibližujte se, neotáčejte se zády a pomalu vycouvejte. Pozor dávejte i na pastvinách: chovatelé ovcí si svoje stáda zabezpečují pasteveckými psy a tudíž je potřeba, aby turisté nevstupovali do ohrad a nesnažili se pastevecké psy třeba pohladit a aby si drželi své psí miláčky na vodítku.
10. Nástrahy a pasti české přírody: i v našich horách a lesích žije dost nebezpečných zvířat a rostou
jedovaté rostliny. Naučte se je poznávat (třeba s atlasem a přímo v lese) a dávejte pozor zejména na děti, aby s jedovatými rostlinami nepřišly do styku. Mezi nejnebezpečnější rostliny totiž patří rulík zlomocný, jehož plody se podobají borůvkám. Není divu, že u nás mají na svědomí polovinu všech závažných otrav bylinami!
Také
houby umí zabíjet: nejnebezpečnější je muchomůrka zelená, kterou si lidé pletou se žampiony. Další místa ve statistikách drží muchomůrka panterová (plete se s jedlými růžovkami) a pavučinec plyšový, který se podobá liškám. Sbírejte jen takové houby, které dobře znáte, a ty neznámé neochutnávejte. Skutečně extrémně nebezpečné zvíře je tak malé, že téměř není vidět: klíště. Pokud se přisaje, platí, že čím dřív ho odstraníte, tím menší je riziko nakažení boreliózou nebo encefalitidou. Staří trempové radí: berte si s sebou fenykl, protože klíšťata jeho specifická vůně odpuzuje.
Vystrašit dokáže i zmije obecná: kriticky ohrožený had vyhledává slunná kamenitá stanoviště, kde se vyhřívá. Má dobrý sluch, vnímá otřesy způsobené lidskou chůzí a většinou včas uteče. Útočí, když se nestihne bránit jinak. Kousnutí obsahuje 5–10 mg jedu, smrtelná dávka pro člověka je 15 mg.
Nepříjemné je i setkání s prasetem divokým, zvlášť když má svině / bachyně malá selátka, která se snaží bránit. Neutíkejte, neotáčejte se k nim zády a couvejte: tak dáte najevo, že nestojíte o konflikt.
Poslední varování patří zápřednici jedovaté, novému druhu pavouka, který k nám přišel z jižní Evropy. Malý žlutý pavouk se vyskytuje hlavně ve vysoké trávě u vodních toků. Jeho kousnutí je bolestivé podobně jako včelí, ohroženi jsou zejména alergici a děti. Jestliže vás kousne, vyhledejte lékařskou pomoc.