!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Desatero rad a tipů pro výlety do přírody: tiše, ohleduplně a s pokorou
Desatero rad a tipů pro výlety do přírody: tiše, ohleduplně a s pokorou
"> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Desatero rad a tipů pro výlety do přírody: tiše, ohleduplně a s pokorou

Vydáno 17. června 2020
Chystáte se do přírody? Svou trasu si najdou jak nároční turisté, tak pohodáři nebo rodiny s dětmi. Přinášíme vám přehled základních pravidel, jak se na takových výletech chovat – nejenom v přírodě a k přírodě, ale také k druhým lidem a k divokým zvířatům.

Lesní pedagogika - Jak se chovat v lese s Malým Pánem, Pavlem Liškou a Sašou Rašilovem.

 

 

horyLetos do našich národních parků, lesů a přírodních rezervací zamíří víc lidí než v jiných letech. Pro ostřílené turisty není naše desatero nic nového, ale svátečním výletníkům by se pár pravidel hodit mohlo. Pojďme se tedy do přírody vypravit tak, abychom nepokazili hezký zážitek z výletu sobě ani ostatním turistům a neplašili lesní zvířata, která mají ráda svůj klid.
 

Jak se tedy chovat v přírodě ohleduplně k druhým a jak předcházet úrazům  na horách?


túra v lese1. Chovejte se tiše: ostatní turisté i volně žijící zvířata ocení, když budou mít v lese klid a ticho. Staré pravidlo o pohybu v lese říká: „Pohybuj se vždy tiše a nenápadně, abys sám neviděn viděl a sám neslyšen slyšel“. Navíc čím víc budete potichu, tím víc můžete vidět i slyšet. Les má spoustu skrytých krás, objevte je i vy.

mochomůrka2. Buďte přáteli živočichů a rostlin: naučte se přírodu skutečně vidět, nejen prohlížet. Zastavujte se, pozorujte, objevujte a sledujte ptáky či zvěř. Zkuste také poznávat stopy zvířat nebo si s sebou na výlet vezměte třeba atlas hub: čekají vás netušené objevy. A prosíme, netrhejte vzácné rostliny a nerozkopávejte houby, i ty mají právo žít. Chráněných a vzácných rostlin a bylin bývá v lese opravdu hodně, proto je nesbírejte a neničte.

3. Zdravte se: i když to pro někoho může být překvapující, turisté se na výletech do přírody zdraví. Samozřejmě občas se tohle hezké pravidlo dodržovat nedá, třeba na Sněžce, na Jizerce nebo na Lysé hoře, kde bývá lidí až moc. Ale když někoho potkáte někoho na opuštěném horském treku, pozdrav je na místě.

flaška4. Odpadky s sebou: nikomu se nelíbí, když v lese narazí na obaly od konzerv, igelitové sáčky, PET lahve a další stopy lidské civilizace. Dodržujte staré pravidlo a co do lesa přinesete, to si z něj také odneste zpět. Opravdu není dobrý nápad cpát odpadky do dutin pařezů – nikdo je nevynese, navíc mohou ohrozit zvířata, která se o ně mohou zranit. Aktuální výzvou je kampaň #nejsemprase, osvětová iniciativa, jejímž cílem je apelovat na chování lidí v přírodě.

kemping5. Táboření a nocleh v přírodě: tábořit můžete jen na vyhrazených místech, jinak riskujete vysokou pokutu. Totéž platí pro rozdělávání ohně, zvlášť nebezpečné při letošním suchu. Pro noclehy i ohně si vybírejte jen speciálně určená místa. Na Šumavě jsou skvělou volbou nouzová nocoviště, ale před odchodem po sobě vždy ukliďte. Totéž platí, když si někde cestou musíte odskočit – příroda není toaleta, takže i tady po sobě vždy ukliďte.

turisté6. Pár rad pro horské túry: trasy si pečlivě naplánujte, při časovém rozvrhu cesty berte v úvahu nejen počet kilometrů, ale i převýšení a celkovou náročnost terénu. Túru přizpůsobte kondici nejslabšího člena skupiny. Včas si zjistěte předpověď počasí a seznamte se s aktuálními doporučeními horské služby. Nechoďte po horách sami, ideální jsou nejméně tříčlenné skupinky. Na delší výšlap si vezměte dobré boty, dostatek pití a jídla.

7. Nechoďte mimo značené cesty: v národních parcích, chráněných územích a přírodních rezervacích platí zákaz pohybu mimo vyznačené cesty. Má to smysl: nezabloudíte a také se vyhnete nepříjemným setkáním třeba s lesními včelami a vosami, hady, divočáky nebo medvědy.

horská služba8. Horská služba: Když se dostanete do problémů, kontaktujte Horskou službu. Co nejpřesněji sdělte svou polohu, nikam neodcházejte a počkejte na záchranáře. Před výletem do hor si do navigace nahraje databázi stanic Horské služby s telefonickými kontakty (přístup k databázi je na internetových stránkách). Všimněte si také míst, označených v mapách červených křížkem: to jsou takzvané body záchrany s unikátním kódem, který záchranářům prozradí vaši přesnou lokalizaci. Doporučujeme také aplikaci Záchranka.

medvěd9. Velké šelmy: všechny druhy našich velkých šelem (rys, vlk, medvěd) jsou velice plachá zvířata a člověku se snaží raději vyhnout. Nejenže lidi nepovažují za svou potravu, ale za posledních sto let není z Evropy známý žádný případ smrtelného napadení člověka vlkem ani rysem. Ani medvěd nevyhledává konflikty, ale pokud ho překvapíte, může reagovat podrážděně.. Přesto zejména v odlehlých částech hor nechoďte do neprozkoumaných jeskyní a do hustých houštin. Z pohádek si určitě pamatujete, že medvědi rádi mlsají: pozor si proto dávejte také tam, kde je hodně lesních plodů, u polí s ovsem a u mokřadů.

vlkPokud se přece jenom s medvědem setkáte, vyvarujte se přímého očního kontaktu, snažte se „udělat větší“ (pomalu mávejte rukama nad hlavou) a mluvte na něj pomalým hlubokým hlasem. Ustupujte zpět, ale buďte k medvědovi stále čelem a nedívejte se mu do očí. Medvěd není tvor, který by na vás číhal někde schovaný a připravoval se na útok, to není jeho styl. Navíc na našem území jich je opravdu velice málo.

Podobná pravidla platí pro setkání s vlkem: bývá velmi vzácné, šelma většinou hbitě odběhne. Může se ale stát, že vás bude chvíli pozorovat, zejména ve dne, kdy hůř vidí a má pomalejší reakce. Platí totéž, co pro setkání s medvědem: udržujte si odstup, nepřibližujte se, neotáčejte se zády a pomalu vycouvejte.

rulík10. Nástrahy a pasti české přírody: i v našich horách a lesích žije dost nebezpečných zvířat a rostou jedovaté rostliny. Naučte se je poznávat (třeba s atlasem a přímo v lese) a dávejte pozor zejména na děti, aby s jedovatými rostlinami nepřišly do styku. Mezi nejnebezpečnější rostliny totiž patří rulík zlomocný, jehož plody se podobají borůvkám. Není divu, že u nás mají na svědomí polovinu všech závažných otrav bylinami!

Také houby umí zabíjet: nejnebezpečnější je muchomůrka zelená, kterou si lidé pletou se žampiony. Další místa ve statistikách drží muchomůrka panterová (plete se s jedlými růžovkami) a pavučinec plyšový, který se podobá liškám. Sbírejte jen takové houby, které dobře znáte, a ty neznámé neochutnávejte. Skutečně extrémně nebezpečné zvíře je tak malé, že téměř není vidět: klíště. Pokud se přisaje, platí, že čím dřív ho odstraníte, tím menší je riziko nakažení boreliózou nebo encefalitidou. Staří trempové radí: berte si s sebou fenykl, protože klíšťata jeho specifická vůně odpuzuje.

zmijeVystrašit dokáže i zmije obecná: kriticky ohrožený had vyhledává slunná kamenitá stanoviště, kde se vyhřívá. Má dobrý sluch, vnímá otřesy způsobené lidskou chůzí a většinou včas uteče. Útočí, když se nestihne bránit jinak. Kousnutí obsahuje 5–10 mg jedu, smrtelná dávka pro člověka je 15 mg.

Nepříjemné je i setkání s prasetem divokým, zvlášť když má svině / bachyně malá selátka, která se snaží bránit. Neutíkejte, neotáčejte se k nim zády a couvejte: tak dáte najevo, že nestojíte o konflikt.

zápřednice jedovatáPoslední varování patří zápřednici jedovaté, novému druhu pavouka, který k nám přišel z jižní Evropy. Malý žlutý pavouk se vyskytuje hlavně ve vysoké trávě u vodních toků. Jeho kousnutí je bolestivé podobně jako včelí, ohroženi jsou zejména alergici a děti. Jestliže vás kousne, vyhledejte lékařskou pomoc.
Rychlebské hory - neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory - neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonošský národní park - kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Rysí výběh nedaleko Kvildy

Do výběhu u Kvildy byl umístěn rys, kterého srazil automobil a po mimořádně náročné léčbě zůstal v péči člověka. Samotný výběh má rozlohu 0,5 ha a návštěvníci mohou rysa pozorovat přímo z vyvýšené a zastřešené pozorovatelny.

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Javoří hory tvoří výrazný tektonický hřbet ohraničující severní část Broumovského výběžku. Chrání ze severu Broumovskou kotlinu a tvoří malebnou kulisu krajině, kterou protéká řeka Stěnava. Pokud hledáte klid v lůně lesů a hor, tady budete na tom pravém místě.

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Smrčiny – nejzápadnější hory Česka

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

CHKO Bílé Karpaty - louky plné orchidejí

CHKO Bílé Karpaty - louky plné orchidejí

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Národní park Šumava – zelené srdce Evropy

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky – hory, které si zamilujete

Jeseníky s podhůřím jsou horským rájem s mnoha přírodními, historickými i technickými poklady. V létě zde najdete stovky dobře značených tras jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Nejen vyhlášená střediska zimních sportů, ale i lázně, památky a kulturní akce jsou důvodem, proč je navštívit i v zimě.

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Národní park České Švýcarsko - patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Naučný okruh ve výběhu s jeleny u Kvildy

Výběhem jelenů nedaleko Kvildy prochází naučný okruh a jsou zde vyvýšené pozorovací přístřešky. Mimo výběh se seznámíte se stopami jelenovitých, prasete divokého a některými místními stromy a rostlinami.

Návštěvnické centrum Kvilda - za poznáním života jelenů

Návštěvnické centrum Kvilda - za poznáním života jelenů

Poznat život jelenů, vidět je na vlastní oči v jejich přirozeném prostředí nabízí zbrusu nové Návštěvnické centrum nedaleko Kvildy. Od února 2020 bude zpřístupněna také nová pozorovací vyhlídková věž.

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd

Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd

Pohoří Javorníky jsou na českém území součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Na západě tvoří hranici s Vizovickými vrchy údolí Senice, na severu Vsetínská Bečva je odděluje od Vsetínských Beskyd a na jihu Lysský průsmyk od Kyčerské hornatiny, kde se rozprostírá CHKO Bílé Karpaty.

Vraní hory – malebné kopce ve stínu Krkonoš

Vraní hory – malebné kopce ve stínu Krkonoš

Pokud byste chtěli hledat Popelku mezi českými pohořími, pak jsou to nepochybně Vraní hory, které se vypínají východně od známých Krkonoš. Osmikilometrové pohoří s nejvyšším vrcholem Špičákem (887 m n. m.) se rozkládá na východ od Žacléře.

CHKO Slavkovský les – ostrov zeleně v lázeňském trojúhelníku

CHKO Slavkovský les – ostrov zeleně v lázeňském trojúhelníku

Chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les je možné přirovnat k hornatému ostrovu zeleně, klidu a dosud málo narušené přírody v geografickém trojúhelníku Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní.

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Návštěvnické centrum Srní věnované šelmám - výběh s vlky

Centrum prezentuje původní druhy volně žijících zvířat v jejich přirozeném biotopu, reintrodukované a nebo dříve vyhynulé druhy. Bezpochyby největším lákadlem je výběh s vlky na rozloze 3 hektary, napříč kterým vede visutá pozorovací stezka.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Chráněná krajinná oblast Český kras

Chráněná krajinná oblast Český kras

Od Prahy jihozápadním směrem k Berounu se rozkládá pestrá a mnohotvárná krajina, která zahrnuje téměř 700 jeskyní s nejdelším jeskynním systémem v Čechách, významná naleziště zkamenělin a cennou teplomilnou květenu i zvířenu.

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří v České republice

Brdy - nejvyšší ryze české pohoří u nás, které na vlastní kůži poznalo pronikání člověka do krajiny, období romantické turistiky i období, kdy bylo využito k výcviku vojsk, čímž byly hvozdy zakonzervovány do dnešních dnů. Od ledna 2016 se oblast otevřela veřejnosti.

Chráněná krajinná oblast Poodří

Chráněná krajinná oblast Poodří

CHKO Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence.

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory

Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory - tajemné Rudohoří

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

CHKO Žďárské vrchy - zelené srdce Česka

CHKO Žďárské vrchy - zelené srdce Česka

Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a rybničných soustav bylo území vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Nouzová nocoviště v Národním parku Šumava

Slunce už se dávno sklonilo k západu a vy už byste rádi někde složili batoh, rozdělali stan a natáhli nohy k odpočinku. Jenže jste v Národním parku Šumava, kde lze legálně stanovat pouze na několika tábořištích, která jsou pro vás na kilometry vzdálená…

Národní park Podyjí - pestrá mozaika skalních stěn

Národní park Podyjí - pestrá mozaika skalních stěn

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Chráněná krajinná oblast Český ráj

Chráněná krajinná oblast Český ráj

Českým rájem byla v druhé polovině devatenáctého století nazvána krajina, kde jsou přírodní hodnoty umocněny historickými památkami. O jedinečnosti a neopakovatelnosti přírody Českého ráje svědčí i fakt, že se ve 20. století stala první chráněnou krajinnou oblastí Československa (v roce 1955).

CHKO Český les

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Chráněná krajinná oblast Lužické hory

Chráněná krajinná oblast Lužické hory

Nevelké pohraniční pohoří je zhruba vymezeno městy Česká Kamenice, Nový bor a Liberec. Až do 13. století zde bylo území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes zde však již najdete kulturní krajinu formovanou v průběhu staletí člověkem. Na mnoha místech se zachovala malebná lužická architektura.

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj

Malebná přírodní oblast skal, překrásných jezírek a vesniček s lidovou architekturou. Kokořínsko je proslulé romantickými roklemi a unikátními pískovcovými věžemi, branami, okny a dalšími útvary, které se v takové formě a rozsahu nevyskytují v žádné jiné oblasti České republiky.

CHKO Litovelské Pomoraví

CHKO Litovelské Pomoraví

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je území podél neregulovaného horního toku řeky Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice. Oblast tvoří komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Jestřebí hory

Jestřebí hory

Jestřebí hory, součást Žacléřské vrchoviny, jsou většinou zalesněný asi 19 km dlouhý hřeben. Probíhá ve směru od východu k západu mezi údolím Metuje u Hronova a údolím Petříkovického potoka. Nejvyšší vrchol Žaltman se stejnojmennou rozhlednou nabízí nádherný pohled do širokého okolí.