Skladatelské dílo
Ilji Hurníka překlenulo dlouhá desetiletí od druhé světové války až do počátku 21. století. Zahrnuje jak drobné klavírní skladbičky pro děti, písně, sbory, komorní skladby a pohádkové melodramy, tak kantáty, balety, opery a symfonie. Narodil se 25. listopadu 1922 v
Porubě, nyní části města
Ostravy. Jeho talent se projevil už v dětství: první písničky s vlastními texty složil v šesti letech, v jedenácti letech mu vyšly první klavírní skladbičky tiskem a ve dvanácti letech absolvoval coby mladý pianista své první rozhlasové vystoupení. V roce 1938 se rodina Hurníkových musela před záborem Sudet přestěhovat do
Prahy. Ilja Hurník studoval kompozici u hudebního skladatele
Vítězslava Nováka a hru na klavír u neméně legendárního pedagoga
Viléma Kurze.
Hurníkova hudba, škola a čtyřruční hra na klavír
Ve světě se proslavil jako interpret hudby
Leoše Janáčka a
Clauda Debussyho; Hurníkovu nahrávku Preludií Clauda Debussyho zařadila v 60. letech minulého století americká kritika mezi nejlepší soudobé debussyovské kousky.
Patřil rovněž k našim nejvýznamnějším
průkopníkům čtyřruční hry: v klavírním duu vystupoval nejprve s
Pavlem Štěpánem, později se svou manželkou
Janou. Podle
Základní umělecké školy Ilji Hurníka v
Praze jeho
Škola čtyřruční hry nemá ve světě obdoby, a byla dokonce přeložena do japonštiny.
Hurník byl také uznávaným pedagogem, který se rád věnoval dětem. Se známým skladatelem a svým švagrem
Petrem Ebenem vytvořili a zkomponovali písničky a instrumentální skladbičky do čtyřdílné české verze
Orffovy školy pro nejmenší. Ta se stala vzorem pro další země a sám
Carl Orff tuto adaptaci svých principů považoval za nejlepší na světě.
Opera Dáma a lupiči
Vrcholem Hurníkovy kompoziční tvorby jsou opery dle vlastních libret
Mudrci a bloudi, Oldřich a Boženka, a zejména
Dáma a lupiči, humoreska inspirovaná starým anglickým filmem
Williama Rose Pět lupičů a stará dáma. Světová premiéra Hurníkova díla se konala v roce 1966 v
Plzni, v roce 1992 uvedlo Dámu a lupiče
Národní divadlo v Praze, opera se inscenovala také v německém
Kielu a
Halberstadtu.
V letech 1958–1978 byl Ilja Hurník sólistou
Janáčkovy filharmonie v
Ostravě a profesorem skladby. Řadu let působil na
Vysoké škole múzických umění v
Bratislavě a na
konzervatoři v Praze, kde vyučoval hru na klavír, komorní hru a kompozici. Velký úspěch měl jeho cyklus osmi desek nazvaný
Umění poslouchat hudbu; první uvedení v tehdejším
Divadle hudby se setkalo s nevídaným úspěchem a představení bývala beznadějně vyprodaná.
Mistr tónů i mistr slova
„Když mi hudba jaksi nejde, vezmu pero a píši povídky. Když mě už žádná nenapadne, vracím se k hudbě,“ říkával Hurník o svých knížkách. Napsal necelé tři desítky povídkových knih a řadu rozhlasových her, libret, filmových scénářů i kratších próz.
K nejznámějším literárním dílům patří
Kapitolské husy, drobné a laskavé příběhy, v nichž se inspirace antikou, Biblí a historií prolíná s hudbou, a soubor povídek o hudebnících, nazvaný
Trubači z Jericha. V ní Hurník píše, že všichni hudebníci jsou takoví „trubači z Jericha“, co chtějí svým uměním bořit hradby. Těm nejlepším, jako byl třeba Bach, se to i podařilo, nenechali však podle něj zprávu, jak toho dosáhli, a tak to musejí noví a noví muzikanti zkoušet zase znovu a znovu.
Populární je i
Trojhlas, kniha, v níž ve vzájemné korespondenci vyslovují společně s Iljou Hurníkem své názory na umění, postřehy o lidech a věcech herec
Miroslav Horníček a sochař
Vladimír Preclík.
Poznejte oblíbená místa Ilji Hurníka
Pokud máte rádi
Ostravsko a
Opavsko, patrně se vám bude líbit knížka
Dětství ve Slezsku, v níž Hurník vzpomíná na své umělecké kompoziční začátky, první úspěchy a zklamání, i časy dětství v Porubě a Svinově.
Oblíbeným místem Ilji Hurníka ale nebyl jen rodný
Moravskoslezský kraj, ale také
Krásná Lípa. V kouzelné krajině
Českého Švýcarska měl skladatel, klavírista a spisovatel chalupu, kde často a rád tvořil. Byl jmenován čestným občanem Krásné Lípy i Ostravy.
Vedle desítek čestných titulů a ocenění se oblíbený skladatel a pedagog dočkal i několika výjimečných poct. V roce 2007 jej prezident
Václav Klaus vyznamenal
medailí Za zásluhy, získal rovněž
Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby. Hurníkovo jméno nesou školy v
Praze a
Opavě, a dokonce i asteroid, kroužící kolem Slunce.
Život
Ilji Hurníka se uzavřel v září 2013 ve věku nedožitých 91 let. Je pochován na
Vyšehradském hřbitově v
Praze v hrobě s
Petrem Ebenem.