Hrady kolem Berounky: vyberete si výlet po souši nebo po vodě?

Podobně jako Divokou Orlici a Vltavu i Berounku lemuje bezpočet starých hradišť, starých tvrzí a důstojných hradů. Jen na horním toku z Plzně do Roztok u Křivoklátu čeká takových míst pět – a k tomu jako bonus nádherná místa z knížek Oty Pavla, od hospody U Rozvědčíka přes přívoz strýce Proška a spisovatelovu pamětní síň v Luhu pod Branovem.

Záleží jen na vás, zda zvolíte cesty autem, na kole či pěšky po souši anebo plavbu řekou Berounkou na kanoi či kajaku. Tomu, kdo se rozhodne pro vodní cestu, je určena vodácká naučná stezka Berounka. Tu totiž tvoří samotná řeka Berounka a je primárně určena vodákům. Začíná na západní hranici CHKO Křivoklátsko a končí na východní hranici CHKO Český kras.
 

Zapomenutý hrad Věžka

Hezké vodácké putování po Berounce pro mnohé nezačíná v Plzni, ale u mostu v Dolanech. Tak ale přijdete o půvabný říční úsek v přírodním parku Horní Berounka (anebo o průjezd průmyslovou částí západočeské metropole, což je hlavní důvod, proč se lodě na vodu spouštějí až za Plzní) a zároveň o první z hradů, Věžku. Každopádně od dolanského mostu to k ní není nijak daleko: jde o volně přístupnou zříceninu malého středověkého hrádku u Druztové.

Název napovídá, že jeho dominantou bývala zdaleka viditelná obytná věž, ovšem jinak to byl hrádek malý a nijak významný. Už v 15. století Věžka zpustla, dnes tu najdete jen zbytky zdí, gotickou branku či tesané schodiště, vesměs s pěknými výhledy do okolí. Rozhodně by ale byla škoda Věžku minout, zvlášť když sem pohodlně vede žlutá turistická značka.
 

Dvojice hradů Libšten a Krašov

Než mírná Berounka dorazí k soutoku s divočejší řekou Střelou, která se sem řítí z kraje rozeklaných kaňonů od severozápadu, kousek za Kaceřovem mine hranolovou věž zříceniny hradu Libštejna na strmém pahorku nad pravým břehem. Měl podobné osudy jako Věžka, opuštěný byl zhruba o sto let později a dnes je rovněž volně přístupný. Vodáci mohou přistát na louce pod hradem, cyklisty a pěší k němu dovede červená značka z Liblína; cestou navíc půjdete přes pěknou vyhlídku na Havlově skále.

Romantická zřícenina hradu Krašov je obestřená krvavou pověstí o sporu dvou znepřátelených rodin, pánů z Krašova a pánů z Libštejna, když se hádali o statek na hranici svých panství. Krašov vydržel z dosud navštívených sídel nejdéle, dokonce byl přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera, ovšem po jeho zrušení rychle zchátral. Vodáci snadno „zakotví“ pod hradem, ostatní výletníci mohou využít modrou značku z obce Bohy.
 

Na Týřov nebo na Křivoklát?

Po několika dalších oblých zátočinách se na ostrohu nad Berounkou vynoří zříceniny hradu Týřova. Patřil mezi nejstarší české hrady, první zmínka o něm pochází již z roku 1249 a jeho devět okrouhlých věží vzbuzovalo úctu tehdy, v čase jeho největší slávy a návštěvníky určitě zaujme i nyní, když z hradních zdí a kdysi pyšných věží zbyly jen rozvaliny. Hrad patří k oblíbeným výletním místům, je volně přístupný a vede k němu žlutá turistická značka ze Skryjí. Týřov leží v zeleném moři chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, podobně jako další hrad, který nepochybně znáte: své jméno získal podle křivých základů nebo nízkých křivých stromů, tzv. klátů.

Dnešní podobu Křivoklátu dali Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929. Prohlédnete si tu nádhernou hradní kapli, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovnu, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárnu, proslulé vězení a mučírny s mučicími nástroji i velkou věž s loveckými sbírkami. Pokud se po relaxu na minimálně osídleném horním toku odhodláte k plavbě do Berouna (kousek za ním můžete během teplého počasí přespat na tábořišti v lomu Alkazar) a dál, třeba až k místu, kde Berounka ústí do Vltavy, můžete připočítat a navštívit ještě zámek Nižbor, zříceninu hradu Tetín, hrad Karlštejn a Kazín, pozůstatky středověké tvrze nad Černošicemi, kam legendy umístily sídlo kněžny Libuše.
 

Berounka pro trampy a vodáky

Na bucket listu každého vodáka nemůže chybět řeka Berounka. Nabízí se například dvoudenní plavba z Nižboru přes Hýskov do Zadní Třebaně. Na konci Hýskova vystupte z lodi a zajděte se podívat do rodného domku spisovatele Františka Nepila. Druhý den si naplánujte zastávku na Karlštejně. Cílem dvoudenního putování bude kemp Ostrov. Kdo chce strávit na vodě více času, vyzkouší čtyřdenní plavbu ze Zvíkovce do Zadní Třebaně. Cestou odkryjete příběhy v kraji spisovatele Oty Pavla, královský hrad Křivoklát nebo poutní místo Tetín.
 

Víte, že...?

• Berounka vzniká soutokem čtyř řek, Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy.
• Lehká a bezpečná řeka je ideální pro vodácké rodiny, seniory i juniory. Na splutí z Plzně do Prahy je potřeba zhruba pět dnů.
• Většinou nemá problémy s vodou, ovšem čeká vás časté přenášení lodí přes jezy a přetahování přes mělčiny pod nimi; kvůli nim se řece občas hanlivě říká Spojené rybníky Berounské.
• Řeka má množství přívozů, funguje například přívoz Nadryby, Darová, Branov (přívoz Oty Pavla) nebo Kazín – Mokropsy (dlouhodobě mimo provoz).
• Původní název řeky byl Mže (je jednou z řek, z níž Berounka vzniká). Název Berounka je doložen od 17. století, kdy byl úsek řeky na berounském panství nazýván tehdy obvyklým způsobem jako "řeka berounských". K rozšíření pojmenování Berounka přispěla známá Müllerova mapa z roku 1720. Název byl až v 60. letech 20. století úředně zakotven ve vodohospodářské dokumentaci i místopisném názvosloví pro řeku začínající již soutokem Mže a Radbuzy.