Státní hrad a zámek Český Krumlov získal zvýšenou ochranu UNESCO podle Haagské úmluvy

Jedná se o významný odborný a diplomatický úspěch České republiky a Národního památkového ústavu, který koordinoval přípravu nominační dokumentace. Zvýšená ochrana podle Druhého protokolu byla dosud udělena pouze vybraným kulturním statkům v několika zemích světa.

Státní hrad a zámek Český Krumlov patří mezi nejrozsáhlejší a nejstarší hradní komplexy v České republice. Od roku 1992 je součástí světového dědictví UNESCO – Historické centrum Českého Krumlova. O udělení statusu zvýšené ochrany pro Státní hrad a zámek Český Krumlov usilovala Česká republika od roku 2023.

Přípravou nominačních podkladů, která probíhala několik let napříč rezorty kultury, obrany a zahraničí, byl pověřen Národní památkový ústav coby odborná organizace státní památkové péče v České republice.

Rozhodnutí o udělení zvýšené ochrany Českému Krumlovu oznámil Výbor Druhého protokolu pro ochranu kulturních statků 4. 12. 2025 během svého zasedání v pařížském sídle UNESCO.

Udělení tzv. zvýšené ochrany se váže na tři hlavní podmínky. Musí se jednat o kulturní dědictví „největšího významu pro lidstvo“. Památka dále musí být chráněna odpovídajícími vnitrostátními právními a administrativními opatřeními, která uznávají její výjimečnou kulturní a historickou hodnotu a zajišťují nejvyšší úroveň ochrany. Třetí podmínkou je, že objekt není a nebude využíván pro vojenské účely. Pokud se stát vzdá jakéhokoli vojenského využití památky, stávají se tyto objekty během válečného konfliktu nedotknutelnými a jejich napadení se považuje za válečný zločin. Pro výběr k nominaci právě této památky byla zásadní i připravenost hradozámeckého areálu, kde se v minulosti uskutečnila taktická cvičení složek Integrovaného záchranného systému. Během nich se nacvičoval postup a zvládnutí situace například při výbuchu nástražného výbušného systému a zneškodnění ozbrojeného pachatele.

Pro návštěvníky druhé nejnavštěvovanější památky ve správě NPÚ se nic nemění.  Státní hrad a zámek Český Krumlov bude označen štítem zvýšené ochrany, tzn. modrým štítem s červeným okrajem v bílém poli.
 

V roce 2024 ho navštívilo celkem 225 tisíc návštěvníků, v době před covidem to bylo až 380 tisíc. Památka je otevřena celoročně. V hlavní návštěvnické sezoně nabízí celkem sedm návštěvnických okruhů – dva představují autenticky zařízené interiéry ze 16., 18. a 19. století, další pak unikátní barokní divadlo – na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století s původními dekoracemi a mašinerií, to českokrumlovské je však nejstarší. Další prohlídkové trasy představují Hradní muzeum a zámeckou věž, Konírnu a sedlárnu a od roku 2024 se veřejnosti otevřel po obnově Letohrádek Bellarie – vzácně dochovaná a velmi hodnotná rokoková zahradní stavba, jediná svého druhu v České republice. Sedmým návštěvnickým okruhem je Zámecká zahrada, která je nejrozsáhlejší částí zámeckého areálu. Nabídku od roku 2026 rozšíří nově budovaná prohlídková trasa v Horské zahradě. Procházka po téměř kilometr dlouhé vyhlídkově-naučné stezce se zastaveními a nevšedními výhledy na historické jádro města vyvrcholí návštěvou objektu zvaného „Paraplíčko“ s expozicí zahradnického muzea.
 

Haagská úmluva byla přijata roku 1954 v reakci na masivní a systematické ničení a rabování kulturních statků, ke kterým došlo za druhé světové války. Druhý protokol reagoval zejména na ničení kulturních památek v souvislosti s ozbrojeným konfliktem v bývalé Jugoslávii. Zpřesnil některá ustanovení Haagské úmluvy a rozšířil pravidla ochrany kulturních statků i na vnitrostátní ozbrojené konflikty. Haagská úmluva a její dva protokoly jsou součástí mezinárodního humanitárního práva a zároveň jsou první ze šesti kulturních úmluv pod záštitou UNESCO.

Haagská úmluva i její protokoly státům uložily dva základní závazky – závazek kulturní statky zabezpečit a závazek kulturní statky šetřit. Zabezpečení se děje již v době míru a zahrnuje přijetí takových opatření, která minimalizují rizika hrozící kulturním statkům v případě vypuknutí ozbrojeného konfliktu (např. označení nemovitých památek viditelnými štíty, provedení soupisu movitých kulturních statků či zpracování depozitářů). „Šetření“ probíhá za ozbrojeného konfliktu a spočívá v tom, že bojující strany nesmějí používat kulturní statky pro vojenské účely (např. nemohou umístit na věž historického kostela či minaretu ostřelovače) ani na ně nesmějí útočit. Mluví se o tzv. imunitě kulturních statků.