Hrad Bezděz mimořídně vystaví
o Velikonocích vzácné dřevořezby z bezdězské Křížové cesty. Vidět je bude možné v gotické hradní kapli. Jedná se o tři zastavení:
III. Ježíš klesá pod křížem poprvé,
V. Šimon Kyrenský pomáhá Ježíši nést kříž a
XIV. Tělo Kristovo je kladeno do hrobu.
Dřevořezby se ztratily v druhé polovině 20. století z kapliček a později na hradě z Purkrabství. Tři vrácené výjevy z ukřížování Ježíše Krista byly nákladně
restaurovány a vloženy do původních rámů ze 17. století.
Přístupný bude také
královský palác s kaplí a množstvím gotických architektonických detailů, purkrabský palác a další části hradu. Návštěvníci mohou vyšplhat na
Velkou věž s rytířskou síní v nejvyšším podlaží s
jedinečným výhledem na široké okolí – z
Bezdězu lze spatřit nejen blízké
Máchovo jezero či nedaleký
Ještěd, ale při dobré viditelnosti i vrcholky
Krkonoš a s dalekohledem dokonce i věž
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě. V letech 1831–1836 se zde inspiroval k dílu Máj básník
Karel Hynek Mácha.
Křížová cesta na Bezděz a vzácné dřevořezby
Kapličky lemující
cestu na královský hrad nechala v roce 1686 postavit
hraběnka Marie Anna z Valdštejna. Kapliček je celkem patnáct a lemovaly cestu desetitisíců poutníků, kteří přicházeli na Bezděz, aby se poklonili
černé Madoně Montserracké, která sem byla přinesena v roce 1666 řádem montserratských benediktinů.
Kapličky byly vyzdobeny
nejprve malbami a později dřevořezbami s výjevy ukřižování Krista – Křížovou cestou od neznámého autora. Dřevořezeb bylo čtrnáct, v patnácté kapličce u brány hradu byla umístěna
soška Panny Marie.
Dřevořezby v kapličkách
přežily nejenom
celé 18. a 19. století, ale i
druhou světovou válku. V průběhu padesátých a šedesátých let 20. století se ale
začaly ztrácet a tak je tehdejší kastelán Bezdězu
postupně vynosil na hrad, kde byly
vystaveny v Purkrabském paláci, i zde se ale pravděpodobně některé ztratily a proto byly zbývající – celkem jedenáct – odvezeny do
Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Kastelán hradu pan Jurička objevil roku 2014 v prostorách hradu zastavení XIV. – výjev Kladení Krista do hrobu. Dřevořezba pochází z konce 17., či začátku 18. století a považovala se od cca 60. let minulého století za ztracenou.
Dochované reliéfní dřevěné desky jsou
vyrobeny z borového dřeva v tmavě hnědém tónu. Reliéfy jsou vsazeny do širokého, mohutného rámu, v jehož spodní části je vsazen pás světlejšího dřeva s textem – názvem výjevu.