V Kersku se chystá otevření Hrabalovy chaty

Kersko je část obce Hradištko poblíž Nymburka v Polabí. Bohumil Hrabal tu míval chatu, kde léta žil a tvořil ve vzájemné pospolitosti s desítkami koček, spoustu míst pak jistě znáte z Menzelova filmu Slavnosti sněženek. Sobota 18. května bude pro všechny obdivovatele Hrabalova díla velkým dnem, neboť se jeho zrekonstruovaná chata i s novou spisovatelovou expozicí otevře široké veřejnosti.

Polabské muzeum získalo chatu v roce 2022 a během dvou let ji navrátilo vzhled z přelomu 80. a 90. let 20. století, kdy v ní spisovatel pobýval. V chatě vznikla také expozice připomínající Hrabalův život, tvorbu i vztah k rekreační osadě Kersko. Mezi vystavovanými exponáty v expozici návštěvníci uvidí například Hrabalovy psací stroje, křeslo nebo jízdní kolo. Hrabalova chata bude v sobotu 18. května 2024 přístupná od 10:00 do 16:00 hodin. V dalších dnech se do ní zájemci podívají od úterý do neděle, ale vždy pouze po předchozí rezervaci.
 

Jestliže se do Kerska vypravíte, pak určitě nevynechejte návštěvu slavné Hájenky, kde se můžete zastavit na oběd anebo svačinku. Vaří tu opravdu výborně a objednat si můžete třeba kančí se šípkovou či se zelím. Přímo od Hájenky vede také dlouhá Hrabalova stezka do Nymburka – po 15 kilometrech končí u vrat slavného pivovaru. Během soboty 18. května bude v chatové osadě navíc probíhat oblíbená akce Hrabalovo Kersko!

Komu by taková procházka ale byla příliš dlouhá může se vydat na Naučnou Hrabalovu stezku. Měří asi 7 km, začíná v Kersku na hlavní silnici od Velenky na Sadskou u prodejny a poslední ze třinácti zastavení je na Panenské cestě u Třebestovic. Napojit se na ní můžete také u Hájenky. Zeleně značená odbočka z NS Bohumila Hrabala vede ke dvěma nejstarším a nejkrásnějším borovicím v Kersku. Vlastně už jen k jedné, protože Švarnou Tonku, podle tabulky sázenou v roce 1620, vyvrátil v roce 2007 orkán Kyrill. Její torzo leží asi 50 metrů od Krásné Pepiny, o níž Hrabal v povídce Slavnosti sněženek píše: „…To bych prosil, to je krasavice, to je taková nádhera, když se díváte zespoda do její koruny a svítí slunce, tak se ta koruna podobá oknu Svatovítského chrámu, tak přesné jsou loukotě jejích větví, tak přesně se otáčí do kruhu v jednom rytmu…“.