V sobotu
18. října 2025 se na
Svatém Hostýně uskuteční XXVII.
svatohubertská pouť. V 9:15 hodin zazní
lovecká hudba a signály před bazilikou Nanebevzetí Panny Marie v podání trubačů OMS Přerov. Vystoupí společně se svými hosty, kterými je letos soubor Trubači SLŠ Hranice. V 10:00 hodin vyjde
průvod k obrázku sv. Huberta a v 10:15 hodin se uskuteční svatohubertská mše svatá. Při mši svaté zazní tóny i texty
Hubertské troubené mše B-dur od skladatelů Petra Vacka a Josef Selementa v podání Trubačů OMS Přerov a komorního sboru Chorus Odry.
Po mši svaté budou k vidění v prostoru venkovního pódia
komentované ukázky výcviku loveckých dravců a ukázky
vábení různých druhů zvěře. V rámci dalšího doprovodného programu bude možné si vyzkoušet své lukostřelecké dovednosti, spolu s dětmi se vydat na "malou pouť" za svatým Hubertem, zhlédnout
obrázky a fotografie přírody od umělců z řad myslivců, nakoupit drobnosti do své myslivecké výbavy nebo ochutnat myslivecké speciality v některé z hostýnských restaurací.
Svatý Hostýn a Hostýnské vrchy
Hostýnské vrchy pojmenované podle památné hory Hostýn jsou výběžkem Moravskoslovenských Karpat a tedy i západní částí
Vsetínských vrchů. Horu
Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736 m),
poutní chrám a řeholní dům leží na západním vrcholu (718 m). Četné archeologické průzkumy prokázaly osídlení Hostýna již ve starší době kamenné.
Dominantním objektem celého
Hostýna je poutní
bazilika Nanebevzetí Panny Marie (dostavěna r. 1748) se sochou Panny Marie. Bazilika je obklopena ambity s kaplemi. Na počátku schodiště, které vede až k bazilice, je
Vodní kaple s vývěrem zázračné vody. Velice cenná je
Jurkovičova křížová cesta s Kohlerovými mozaikami. Poslední zastavení cesty (kruhová kaplička Božího hrobu) je v blízkosti lesního hřbitova. Zde jsou na věčném odpočinku osobnosti, jejichž život byl spojen se Svatým Hostýnem. Na vyšším vrcholu je 15 m vysoká
rozhledna s 59 železnými schody. Vedle rozhledny stojí větrná elektrárna.
Hostýnská Matka Boží a Ježíšek vrhající blesky
Mezi stovkami poutních míst v Evropě i jinde ve světě stěží najdeme obraz podobný hostýnskému – nad hlavním oltářem v
poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie stojí
socha Panny Marie v životní velikosti s
Ježíškem, který metá blesky, určené Tatarům zobrazeným dole. Tito krutí nájezdníci na počátku 13. století ohrožovali Evropu a
v roce 1241 vpadli také
na Moravu, kde vraždili a drancovali. Lidé hledali pro sebe a svůj nejskromnější majetek útočiště v lesích a na horách. Podle starobylého podání byli ti, kdo se uchýlili na
Hostýn,
zachráněni přímluvou Panny Marie, která bleskem zapálila ležení divokých nájezdníků. Záchrana byla připisována Matce Boží, jejíž úctu šířili na Moravě sv. Cyril a Metoděj.
Hostýnský zázrak zaznamenal poprvé
Bohuslav Balbín v Dodatcích k dílu Diva Montis Sancti z roku
1665. V díle Jiřího Crugeria Sacri pulveres z roku 1669 čteme, že lidé zachráněni při tatarském vpádu postavili z vděčnosti na hostýnském vrchu sochu Panny Marie Ochranitelky.