O
graffiti se nejčastěji říká, že vzniklo v ulicích dnešních metropolí v 70. a 80. letech 20. století a během pár let se rozšířilo do celého světa. Není to ale tak docela pravda, anebo alespoň ne celá. Graffiti je staré jako lidstvo samo – vůbec
nejstarší kresbu v České republice najdete v
Kateřinské jeskyni v
Moravském krasu a její stáří se odhaduje na sedm tisíc let.
Moderní graffiti a street art je krásný výtvarný styl, a pokud se dělá umělecky, s láskou a na správných místech, vůbec na něj nemusíme pohlížet jako na vandalismus. Podívejte se na nejznámější a
nejhezčí malované zdi, mural art a street art u nás s
Kudy z nudy! Možná s překvapením zjistíte, že street art otevírá cestu k umění a inspiraci, oživuje nezajímavá zákoutí měst a prázdné štíty domů, a nabízí zajímavý prostor pro sdílení myšlenek, emocí a příběhů.
Zajímavosti o graffiti a jeho tvůrcích
- Slovo graffiti se občas plete s termínem sgrafito. Oba vychází z italských slov graffiare (škrábat, rýpat, drápat), graffiato (poškrábaný) a graffio (škrábanec).
- Sgrafito je umělecká technika, která nabízí charakteristický kontrast mezi světlejším a tmavším povrchem. Spočívá v prorývání a odškrabávání bílých vápenných nátěrů na omítce.
- Graffiti je výrazně ovlivněno místem a kulturou, ve kterém vzniká. Existuje několik hlavních stylů, jako jsou tagy (podpisy), throw-ups (jednoduché, rychle proveditelné malby), piece (složitější a detailnější díla) nebo muralismus (velkoformátové malby). Graffiťáci využívají různé techniky, od sprejování přes šablony až po použití štětců nebo fixů.
- Řada měst se snaží začlenit graffiti do svého prostoru legálně, nejčastěji formou speciálních zón pro sprejery, při revitalizaci zchátralých čtvrtí nebo organizováním festivalů pouličního umění.
- Kvalitní graffiti dokáže vytvořit neopakovatelný genius loci. Vsadila na to řada firem, které nechávají graffiti umělce pomalovat fasády svých budov.
- Oblíbený graffiti styl či street art se objevuje i na designu batohů, triček a dalších předmětů.
- Někteří lidé považují graffiti za formu umění a vyjádření svobody, jiní za vandalismus a znečišťování veřejného prostoru. Bohužel spousty méně schopných až neschopných graffiťáků kolem sebe opravdu jen trousí nicneříkající tagy, poškozují jimi památky a fasády domů. Nelegální činnost navíc tomuto „umění“ propůjčuje příchuť dobrodružství.
Nejstarší graffiti světa
Graffiti se ve skutečnosti nezrodilo v New Yorku před pár desítkami let: patří do něj i pravěké jeskynní malby. Podobné umělecké výtvory najdete na celém světě, ať už zamíříte k několik tisíc let starým
malbám na skále v North Shore v australském Sydney, do tureckého města
Aphrodisias, kde se na starověkém městském stadionu našly
obrázky gladiátorských soubojů, anebo třeba do
Egypta či
Pompejí. Vyškrabávané a malované nápisy na omítkách tamních domů se od těch dnešních zas tolik nelišily. Najdou se mezi nimi podpisy a iniciály (tedy tagy ve smyslu „byl jsem tady“), nadávky, vyznání lásky i posměšné veršovánky.
Graffiti tam, kde je nečekáte
Dobové podpisy dávných návštěvníků najdete na spoustě hradů a zámků. Například na
zámku Litomyšl se kromě unikátní sgrafitové výzdoby dochovala kresba prasátka se zatočenou oháňkou a letopočtem 1797, a na
zámku v Prostějově byla objevena kresba, která patrně zobrazuje bývalý zámek. Kresba zámecké budovy pocházející patrně z 16. století se objevila také v interiérech
hradu Kunětická hora. Historikové dokonce odhadují, že se jedná o schematickou kresbu
zámku v Pardubicích, který je z okna přímo viditelný. Legendární je rovněž středověká veršovánka vyškrábaná v interiérech
hradu Pernštejna zhruba ve znění „kdo jest toto hovno sral, já dím, aby je též sežral“. Dobové podpisy najdete také v
kapli Božího hrobu v
Mikulově, ty pocházejí z roku 1544.
To, že
jeskyně Na Špičáku v
Jeseníkách byla známá přinejmenším od 15. století, prozrazuje řada epigrafických záznamů, nápisů kreseb a maleb na stěnách podzemních prostor. Patrně z 15. století pocházejí náboženské motivy
Adorace krucifixu (malba je k vidění v centrální části jeskyně) a také Slunce, kříž a půlměsíc či kresba zkřížených kordů. Nejstarší zjištěný letopočet vytesaný v jeskyni je z roku 1519, bohužel graffiti se většinou skrývá v nepřístupných částech podzemních prostor.
Graffiti v kostelech a kaplích
Dominantou a chloubou
Loun je gotický
chrám sv. Mikuláše. Trojlodní chrám neproslavilo jen umění královského stavitele
Benedikta Rejta, ale také neobvyklé množství
historických graffiti, které do zdí vyryli anebo na ně nakreslili návštěvníci, kolemjdoucí či stavitelé památky. Nápisy, které z dnešního pohledu považujeme za vandalství (a ruku na srdce, které byly vandalstvím už v době před 500 lety) jsou zajímavým dobovým doplňkem pro běžné umělecké nápisy na zvonu, křtitelnici, náhrobních deskách a podobně, které najdete v každém kostele. Právě množstvím dochovaných spontánních nápisů kostel sv. Mikuláše vyniká nad jinými církevními památkami: alespoň to tvrdí
Jan Mávr, který se epigrafikou, konkrétně historickými graffiti, zabývá ve volném čase a do zkoumání těch v lounském kostele se pustil v rámci diplomové práce. Z diplomky se nakonec stala
publikace Tři století epigrafiky v kostele sv. Mikuláše v Lounech.
Nápisy provedené hlinkou nebo vyryté do omítek najdete například na portálech, dveřních rámech, kovovém umyvadle, sloupech, na kruchtě i na stropě točitého schodiště, vedoucího na kůr a dál na půdu. Další graffiti je viditelné přímo z ulice, a to na opěrných pilířích asi tři až čtyři metry vysoko nad úrovní terénu. Přestože jsou už prakticky půl tisíciletí vystaveny povětrnostním i všem dalším vlivům, jsou stále do jisté míry čitelné.