Geopark Český ráj se rozšiřuje o nová území

Rada globálních geoparků UNESCO na svém prosincovém online jednání schválila rozšíření Geoparku UNESCO Český ráj. Území Geoparku bylo tak obohaceno o významné geologické lokality na Mnichovohradišťsku, Železnobrodsku a Novopacku. Nová rozloha Geoparku UNESCO Český ráj tak nyní činí 833 km².

Toto území bylo v průběhu stovek miliónů let trvající historie Země opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Oblast se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře usazovaly písky a štěrky. Ve třetihorách byly pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozžhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuželů. Na zemský povrch působily přírodní síly – vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. Působením vody pod zemským povrchem se vytvořily unikátní Bozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy.
 

Jaké zajímavosti přináší nová území geoparku?

Na Mnichovohradišťsku se jedná především o takzvané skalní sruby, paleokoryto řeky Jizery a vrch Káčov – skalní útvar vulkanického původu s kontaktními metamorfovanými horninami. Na Železnobrodsku jde zejména o fylitové lomy s výskytem ichnofosílií a fosílií. V minulosti se v lomech těžila pokrývačská břidlice. V místech kontaktu metamorfovaných hornin a žuly se zde vyskytuje metadiabas, který byl již v mladší době kamenné těžen pro výrobu kamenných seker. Archeologové nacházejí tyto sekery až do vzdálenosti 500 km. Další oblastí je Novopacko. V okolí potoka Zlatnice bylo oblastí těžby zlata, která zde probíhala minimálně od 16. do 19. století.

Pro své mimořádně cenné přírodní, geologické a krajinné hodnoty byl Geopark Český ráj v roce 2005 zařazen do Evropské sítě geoparků a o 10 let později se jako jediný v ČR stal členem Globální sítě geoparků UNESCO.