!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Aktuality > Fašankové obchůzky ve Strání, prohlídky sklárny a další fašankové oslavy na Moravě

Fašankové obchůzky ve Strání, prohlídky sklárny a další fašankové oslavy na Moravě

Vydáno 17. února 2020 Památky
Masopust, fašank, fašinek, ostatky, končiny, bláznivé dny nebo voračky – to všechno jsou jména pro stejný svátek, jehož čas přichází během února. A pokud chcete vidět oslavy jako za starých časů, doporučíme vám akci, která se od těch ostatních v lecčems liší: Fašankový festival ve Strání a další fašankové oslavy na Slovácku a Východní Moravě.
Kde Strání najdete? V kouzelné krajině Bílých Karpat, v kraji žítkovských bohyní a divokých orchidejí. Tady na Slovácku se folklorním zvykům daří víc než jinde, a tak není divu, že právě tady se odehrává Fašank, prý největší festival masopustních tradic u nás. Chcete-li vidět to nejlepší, přijeďte se do Strání podívat!
 

Fašank Strání

Dnešní Strání není zapomenutá vesnička, schoulená v hlubokém karpatském údolí. Kdysi to tak ale bývalo: osada vznikla u staré, takzvané uherské obchodní stezky, která tudy mířila přes Uherský Brod a Olomouc dál na sever k jantarovému pobřeží Baltského moře. Nyní je Strání prosperující obec, kde žije přibližně 3 600 obyvatel.

Letošní Festival masopustních tradic začíná v pátek 21. února a končí v úterý 25. února o půlnoci symbolickým pochováním basy.


Možná ale znáte Strání také díky sklárnám v Květné, což je část obce. Podnik, který roku 1794 založil kníže Lichtenstein, je nejstarší fungující sklárnou v Česku a jednou z nejstarších v Evropě. Ručně vyrobené a zdobené sklo se odtud vyváželo a vyváží do celého světa. Sami můžete vidět, co se v Květné vyrábí: Fašank totiž doprovází tradiční sklářský Den otevřených dveří.
 

Co, kdy a kde?

Letošní Masopustní festival ve Strání začíná už v pátek 21. února večerní besedou u cimbálu, hlavní program se odehraje v sobotu 22. února. Prohlídky sklárny doplňují ukázky ruční výroby skla a také prodej výrobků za výhodné ceny.

V sobotu se restaurace a penzion Zámeček stane jevištěm pro lidová řemesla, provázená zabijačkovými hody a koštem koblih, na náměstí u Zámečku se odpoledne vystřídají folklorní soubory z Čech i Slovenska při fašankových obchůzkách; sami uvidíte, jak se liší masopustní zvyklosti v jednotlivých oblastech. V sobotu odpoledne budou soubory vyhrávat po hospodách a den uzavře opět beseda u cimbálu, neděle pak bude patřit dětskému karnevalu a ochutnávce slivovic. Kdo se do Strání vrátí o masopustním úterku 25. února, ten se stane svědkem posledních obchůzek a nakonec se může zúčastnit taneční zábavy, spojené s pochováváním basy. Ovšem pozor, o masopustním úterý nechodí po dědině průvody masek, ale pouze skupinky fašančárů s gazdou a nezbytnou muzikou; tanec Pod šable tak má téměř komorní atmosféru.
 

Masky a růžičková koleda

Masopustní průvody se sice liší oblast od oblasti, téměř ve všech ale potkáte Turky, slaměné či slaměňáky, kominíky nebo masku zvanou ženuška. Ozdobou průvodů také bývá medvěd; někde jej vodí dům od domu a každá panímáma si s ním musí zatančit a vytrhnout mu chlup, aby pak měla celý rok štěstí. O další povyražení se stará kobyla: kope, klape tlamou, žere koblihy a zlobí jako čert.

Od rozverných masek se výrazně liší růžičková koleda – a buďte si jistí, že ji poznáte na první pohled. Chodí v ní pouze svobodní mládenci a jejich klobouky zdobí 365 růžiček, v přestupném roce 366. Aby to ženáčům nebylo líto, někde chodí slaměná koleda, která mládeneckou doprovází a kontroluje. Setkat se s nimi můžete například při masopustu v jihočeských Doudlebech nebo v Nových Hradech.

Podobně jako jiné masky i růžičková koleda má řadu pravidel a svůj význam má každý detail: koledníků je dvanáct, tedy stejně jako Kristových apoštolů, tmavý oblek doplňuje bílá košile s červenou kravatou, symbol Kristovy krve. Na klobouku kromě menších růžiček bývají úplně nahoře další větší růže. Když napočítáte čtyři, půjde zřejmě o symbol ročních období, když pět anebo sedm, jde o symboly pěti ran Kristových nebo Sedmibolestné Panny Marie. Někdy je mezi růžičkami vetknutý jalovec, který zastupuje trnovou korunu.
 

Kde zažijete další fašanky?

Na Slovácku a východní Moravě můžete fašankové obchůzky, veselé průvody, ochutnávky pálenek a večerní zábavy v sobotu 22. února navštívit například na fašanku v Mikulově, stejný termín má i Valtický vinařský fašank, v neděli 23. února můžete v oslavách pokračovat při Zámeckém masopustu ve Vsetíně.

Fašank v duchu tradic Slovácka připravilo na 22. února také město Kunovice. Fašančáři mají sraz před radnicí ve 12:30, fašankovou obchůzku zahájí ve 13 hodin výstřel z děla, poté se průvod se vydá na obchůzku městem. V památkovém domku budou připraveny zabíjačkové dobroty, ve Slováckém sklepě pak ochutnávka ovocných destilátů. Chybět nebudou ani koblihy, mužský a ženský sbor. Večer bude patřit besedě u cimbálu s pochováváním basy.

Víte, že…?

Obvyklou součástí masopustního jídelníčku jsou dodnes koblihy či boží milosti. Pro jejich přípravu se využívaly výhradně bílé potraviny (vejce, mouka a mléko), které jsou, podle pověry rozšířené po celém světě, nejmilejší pochoutkou mnoha dobrých duchů. Proto koblihy, boží milosti či koláče mívaly obřadní úlohu obětního jídla, které se při určitých příležitostech roznášelo po stavení a hospodář je dokonce vynášel do polí. Koblihy, buchty a další sladkosti patřily k masopustu natolik, že v Tyrolsku se první masopustní neděli říkalo Pekáčová, v Alsasku Koláčová a v Anglii se masopustní úterek jmenoval „pancakeday“. Ba dokonce se říkalo, že ten, kdo na masopust nenapeče koláče, se po celý rok nerozveselí. Ve Švýcarsku zase dávaly hospodyně první hotový koláč či placku psovi nebo kočce, protože potom se totiž ostatní povedly o to lépe.
 
Vyzkoušejte i vy některou z tradičních velikonočních pochoutek!
 

Recept na Boží milosti:

Doba přípravy: 20 minut
Doba pečení: 20 minut
 
Suroviny:
250 g hladké mouky
2 žloutky
1 lžíce práškového cukru
200 g tuku na smažení
trochu mléka
špetka prášku do pečiva
sůl
 
Postup:
Zpracujeme mouku se žloutky, špetkou soli, s práškem do pečiva a cukrem. Podle tuhosti těsta můžeme přidat trochu mléka. Podle potřeby zasypáváme moukou a těsto propracováváme, až je hladké a nelepivé. Necháme asi hodinu v chladu odpočinout. Na vále vyválíme tenkou placku, nakrájíme rádýlkem čtverečky nebo trojhránky a smažíme v rozpáleném tuku. Necháme okapat, pocukrujeme a podáváme.
Vizovické vrchy – nejvyšší část Vizovické pahorkatiny

Vizovické vrchy – nejvyšší část Vizovické pahorkatiny

Vizovické vrchy nabízejí bohaté možnosti trávení letní i zimní dovolené milovníkům přírodních krás, historie a památek, kultury i aktivního odpočinku.

Štrbákovec - rolnický dům ve Strání

Štrbákovec - rolnický dům ve Strání

Dům čp. 216 se sýpkou v podstřeší a s dekorativním rámováním oken patří k hodnotným dokladům lidového stavitelství v obci a spolu se sousední nemovitostí čp. 327 tvoří jednotu.

Ochutnávka vína u sudů se sklepmistrem v Blatnici pod Svatým Antonínkem

Ochutnávka vína u sudů se sklepmistrem v Blatnici pod Svatým Antonínkem

Cyklistická vinařská stezka s možností návštěv snadno dostupných blízkých vinařskému městečku Blatnice v podhůří Bílých Karpat. V památkově chráněné viniční oblasti Staré Hory můžete ochutnet skvělá místní vína.