Úvod > Aktuality > Falknov, Fochova a rybníky Pamatuj a Věrný: místa, která se jmenovala jinak

Falknov, Fochova a rybníky Pamatuj a Věrný: místa, která se jmenovala jinak

Vydáno 30. června 2019 Životní styl
Že jména mění ulice a náměstí bereme jako samozřejmost. Někdy se ale přejmenování týká větších celků, třeba měst. V roce 1990 to zažil Zlín: po jednačtyřiceti letech se zbavil jména po prvním komunistickém prezidentovi a vrátil se ke starému jménu. Víte, že takových míst ale bylo víc?
Společně se Zlínem se po roce 1989 svých jmen zbavila i řada ulic: ze zlínské třídy Lidových milicí byla opět Sokolská a Murzinova, pojmenovaná po partyzánském veliteli, se vrátila k původnímu názvu Dlouhá; jméno tak s krátkou pauzou nezměnila od 16. století. Ani Národní třídaPraze to neměla jednoduché: z původního názvu Nové Aleje se stala ulice V alejích, V nových alejích, V stromořadí, Uršulinská nebo U Řetězového mostu. V letech 1870–1919 se název ustálil na Ferdinandově třídě, od roku 1919 (s krátkou přestávkou za okupace, kdy to byla třída Viktoria) nese jméno Národní.
 

Ulice, co střídaly jména

Ve Zlíně vystřídala zřejmě nejvíc jmen dnešní třída Tomáše Bati. Z původní Otrubné se v roce 1887 stala Potrubná, za první republiky Komenského, pak při přestavbě centra ve třicátých letech přišla na řadu třída Tomáše Bati, po druhé světové válce vystřídaná Stalinovou a po roce 1962 Revoluční. Stalinova samozřejmě existovala i v Praze: jmenovala se tak dnešní Vinohradská. Dřív se jí říkalo Říčanská a Černokostelecká, to podle toho, že mířila směrem na Říčany a Kostelec nad Černými lesy, v té době nesoucí název Černý Kostelec. Na přelomu 19. a 20. století dostala jméno Jungmannova a po přičlenění do té doby samostatného města Vinohrady k Praze (protože Jungmannova se už jmenovala jiná ulice) dostala název Fochova, po francouzském maršálovi z první světové války Ferdinandu Fochovi. Za druhé světové války se přejmenovala podle pruského maršála Kurta Christopha von Schwerin na Schwerinovu a po krátkém návratu k původnímu jménu Fochova se z ní stala Stalinova. Dnešní název Vinohradská nese od roku 1962.
 

Karlova Koruna

Přejmenovávání ale nebylo vynálezem polistopadové doby. Stavby z doby císaře Karla IV. často nesou panovníkovo jméno, namátkou Karlštejn či Kašperk, původně Carlsberg. Název se ale občas neujal, například v případě hradu, pojmenovaného na císařovu počest Karlskrone. Hradu se mezi lidmi říkalo a říká dodnes podle původního jména kopce – Radyně.
Jednoduché to neměl ani nejznámější rožmberský stavitel rybníků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Protože stavbu dnešního rybníka Svět provázela spousta hádek a rozčilování a narazil i na potíže s měkkým podložím, začal mu říkat Nevděk. Za většinu hádek prý mohlo to, že vinou stavby rybníka zmizela velká část Třeboně, a to takzvané Svinenské předměstí s kaplí i špitálem, což měšťané nesli velice nelibě. Na ostrůvku uprostřed rybníka dodnes připomíná starší zástavbu dochovaná studna, která před stavbou rybníka bývala poblíž kostela sv. Alžběty.

Krčín obecně neměl se jmény svých rybníků štěstí: Vlkovický rybník západně od Třeboně mezi vesnicemi Vlkovice a Slavošovice pojmenoval Pamatuj a rybník Dvořiště u Lomnice nad Lužnicí Věrný. Neujalo se ani jedno.
 

Baťov, Falknov a Frývaldov

Administrativní kroky spojené s přejmenováním ulice nejsou jednoduché, stačí jen pomyslet na výměnu veškerých dokladů i map. Přesto je to lákavá představa a první krok je jednodušší, než by se zdálo: často jen stačí na úřadu požádat o přejmenování. Podmínka, že ulice nebo náměstí nesmí být pojmenovány po žijící osobnosti, otvírá prostor pro všeuměla Járu Cimrmana nebo hrdiny Foglarových Rychlých šípů. V Plzni například lidé žijí v ulicích Skautská, Foglarova, Tleskačova, Dušínova, Metelkova a Hojerova.

Složitější to je, když se přejmenovává celé město. Zlín zdaleka nebyl jediný, který přejmenovávacím procesem prošel. Například nedalekým Otrokovicím se už ve třicátých letech mezi lidmi říkalo Baťov; od června 1939 šlo o oficiální název. Dlouho ale nevydržel, po znárodnění Baťových závodů se město vrátilo k původnímu názvu. Podobně Havlíčkův Brod se do roku 1945 jmenoval Německý Brod, Jeseník býval až do roku 1947 Frývaldov a Sokolov nesl až do roku 1948 hrdý název Falknov nad Ohří, a to podle původního německého názvu Falkenau, Sokolí niva či luh.
 
 
Baťova vila ve Zlíně

Baťova vila ve Zlíně

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Baťovy domky ve Zlíně

Baťovy domky ve Zlíně

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

Baťův Obchodní dům ve Zlíně

Baťův Obchodní dům ve Zlíně

Stavba Obchodního domu ve Zlíně byla podle návrhu dvorního baťovského architekta Františka Lydie Gahury byla předána k užívání o Vánocích 1931. V průběhu let se budova stala dominantou Zlína a vyhledávaným centrem pro nákupy obyvatel Zlína a širokého okolí.

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy

Expozice Muzea jihovýchodní Moravy

Muzeum jihovýchodní Moravy sídlící ve 14. budově v bývalém továrním areálu firmy Baťa představuje ve svých expozicích historii obuvi, historii firmy Baťa, historii zlínských filmů a cestovatelství. Další expozice muzea jsou na hradě Malenovice, v Luhačovicích a v památníku Ploština.

Filmový uzel Zlín

Filmový uzel Zlín

Pojďte s námi do světa filmu a fantazie! Čtyři patra plná animace, zábavy, filmové historie a kreativity v místě, kde tvořila Hermína Týrlová a Karel Zeman. Nově zrekonstruovaná budova v areálu zlínských filmových ateliérů.

Galerie Václava Chada ve Zlínském zámku

Galerie Václava Chada ve Zlínském zámku

Galerie Václava Chada si klade za cíl vyplnit mezeru mezi státními galeriemi v regionu, a soukromými komerčními galeristy, nejen ve Zlíně. Ctitelé výtvarného umění se zde mohou seznámit s moderním uměním V. Chada i dalšími zajímavými tvůrci.

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně se věnuje především českému a slovenskému výtvarnému umění a architektuře 19. až 21. století. Spravuje a dále buduje sbírku uměleckých děl, pořádá výstavy, vzdělávací programy a spektrum své činnosti doplňuje o akce propojující různé obory kultury.

Nezranitelná armáda značky Baťa

Nezranitelná armáda značky Baťa

Nová unikátní výstava hraček z pryže a vojenských hraček 30. a 40. let 20. století v Domě umění ve Znojmě je věnována dosud neprobádanému fenoménu průmyslové výroby československých hraček z gumy, celuloidu, bakelitu, oceli a hliníku.

Obuvnické muzeum ve Zlíně - Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost

Obuvnické muzeum ve Zlíně - Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost

Expozice Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně s názvem Princip Baťa - Dnes fantazie, zítra skutečnost se nachází v budově 14|15 Baťova institutu (ve 14. budově továrního areálu).

Zlínská radnice

Zlínská radnice

Nejstarší zmínka o zlínské radnici stojící na dnešním náměstí Míru pochází z roku 1569. V roce 1586 byla nově vystavěna v renesanční podobě a částečně sloužila i jako zájezdní hostinec. V srpnu roku 1921 renesanční radnice vyhořela, přitom jen rok předtím byla vypsána soutěž na novou stavbu.

21 - Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

21 - Jednadvacítka aneb Zlínský mrakodrap

Správní budova číslo 21 Baťových závodů, dokončená roku 1938 dle projektu V. Karfíka, byla jednou z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou, kterou jinde v Česku nespatříte, je výtah a zároveň kancelář šéfa firmy Baťa o rozměrech 6 x 6 m s umývadlem a klimatizací.

Lesní hřbitov ve Zlíně

Lesní hřbitov ve Zlíně

V sousedství zlínských filmových ateliérů nedaleko od centra města se nachází lesní hřbitov, který byl zřízen na počátku 30. let 20. století. I zbudování tohoto místa je spjato se jménem Tomáše Bati.

Památník Tomáše Bati v bývalém Domě Umění ve Zlíně

Památník Tomáše Bati v bývalém Domě Umění ve Zlíně

Památník Tomáše Bati patří k vrcholným dílům zlínského funkcionalismu. Památník Tomáše Bati je otevřen každý den kromě pondělí. Komentované prohlídky začínají v infopointu každou celou hodinu. První prohlídka startuje v 10:00, poslední v 17:00, a to výhradně v doprovodu průvodce.

Baťovské Otrokovice - čtvrt Baťov - Bahňák

Baťovské Otrokovice - čtvrt Baťov - Bahňák

Světově unikátní je historie Baťova, červeného města postaveného, jako středověká variace, na zelené louce. Na pozemku podmáčeného Bahňáku vzniklo nejprve letiště, poté továrna a k tomu všemu přibylo "město".