ÚvodAktualityEvropa v Česku: proč máme rádi Rumunsko?
Životní styl

Evropa v Česku: proč máme rádi Rumunsko?

Poslechněte si audio verzi článku
Delta Dunaje, krásné středověké malované kláštery, vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii, vysoké hory a nekonečné lesy, zachovalé hrady, malebné skanzeny anebo historické centrum města Sighişoara, kde se narodil valašský kníže Vlad III. aneb předloha upíra ze slavného románu Drákula: je tolik věcí, které milujeme v Rumunsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme na Balkán, do jedné z turisticky neprávem opomíjených zemí. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rumunsko!
Co nás spojuje s Rumunskem? Například to, že sdílíme jednu z památek zařazených na seznamu Světového dědictví UNESCO. Když se v červenci 2021 národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny stala první českou přírodní památkou UNESCO, současně byla zařazena do celku, zapsaného na seznamu UNESCO už roku 2007 pod názvem Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy. Chrání lesní porosty pravěkých a prastarých bukových lesů v řadě evropských zemí. Vedle České republiky a Rumunska stejnou památku sdílejí také Albánie, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Německo, Francie, Itálie, Chorvatsko, Severní Makedonie, Rakousko, Polsko, Švýcarsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Ukrajina.


 

Zázrak jménem Banát

Ráno vás probudí kohout, ke snídani máte čerstvá vajíčka i mléko a večer uléháte do pruhovaných peřin: takové zážitky slibuje oblast Banát, ležící na rozhraní Srbska, Maďarska a Rumunska. Do Banátu míří cesty řady českých výletníků. I když si na začátku budete připadat jako v kulisách nějakého filmu, od první chvíle budete mít skvělý pocit, že tady jste doma. Možná se stejně jako mnozí další postupně stanete součástí zdejších rodin a do Banátu se budete opakovaně vracet. Jak a kdy se sem ale dostali první osadníci z Čech?
V druhé polovině 18. století za vlády Marie Terezie se do Banátu začali přesouvat kolonisté z jiných částí Evropy. Jednalo se především o Němce, Francouze a Slováky, po roce 1823 se sem dostali i Češi. Impuls k první vlně českého osídlení v rumunském Banátu dal jistý Magyarly, podnikatel se dřevem z Oravice. Svými sliby nalákal do této oblasti několik desítek českých rodin. Ty založily roku 1823 první českou vesnici, Svatou Alžbětu (Elisabethfeld), která později zanikla kvůli nedostatku vody. Další vesnice, Svatá Helena, vznikla patrně v letech 1824–1825. Obě vesnice údajně dostaly svá jména podle Magyarlyho dcer.



Z původního českého osídlení se do dnešní doby zachovalo v rumunském Banátu šest vesnic, Gernik, Rovensko, Svatá Helena, Bígr, Eibenthal a Šumice. Každá je jedinečná a v něčem jiná. Založili je kolonisté z různých oblastí, kteří si z české kotliny přivezli původní zvyky, kroje i nářečí. Jejich různorodost je sama o sobě turistickou atrakcí, je to šest různobarevných perel na jednom krásném karpatském náhrdelníku. Navíc všechny vesnice jsou propojené typicky českým turistickým značením, které znáte z domova, a trasy vás zavedou na nejatraktivnější místa českého Banátu.
 

Vizitka: Rumunsko v číslech

Rumunsko má rozlohu asi 238 tisíc kilometrů čtverečních a přes 19 milionů obyvatel, od roku 2007 je členem Evropské unie. Rozkládá na Balkánském poloostrově a oplývá úchvatnou přírodou s hlubokými lesy a vysokými horami. Hlavním městem Rumunska je Bukurešť (2,1 milionu obyvatel), k větším městům patří například Iaşi, Temešvár, Kluž-Napoca, Brašov či Oradea. Středem země prochází Karpatský oblouk, který se dělí na Východní Karpaty a Jižní Karpaty, nazývané také Transylvánské Alpy. Východní Karpaty, které míří na sever a pokračují na Zakarpatské Ukrajině, jsou rozsáhlejší a dělí se na množství horských pásem, například Maramureş, Rodna, Rarău, Suhard či Bucegi. Do Jižních Karpat řadíme pohoří Piatra Craiului, Fagaraş s nejvyšším vrcholem Rumunska Moldoveanu (2543 m), Parâng, Retezat a další.

Zatímco naše hranice tvoří převážně hory, v Rumunsku je to přesně naopak, kolem rumunských hranic se rozkládají většinou nížiny. Na jihu podél Dunaje to je rozsáhlá a úrodná Valašská nížina, na západě Velká uherská nížina. Rumunské pobřeží Černého moře je dlouhé cca 200 kilometrů, vůbec nejníže položenou částí Rumunska je Dunajská delta. V povodí Dunaje leží téměř celé území Rumunska, řeka tvoří jižní hranici se Srbskem a Bulharskem. Největší umělou nádrží a přehradou jsou Železná vrata na Dunaji na hranici se Srbskem s rozlohou přes 700 kilometrů čtverečních.
 

Rumunské inspirace

Proč byste se měli vypravit do Rumunska? Třeba kvůli horské silnici Transfăgărăsan / Transfagaraš, která spojuje jih Rumunska s Transylvánií. Měří asi 170 kilometrů a napočítáte na ní 833 mostů, 28 viaduktů a pět tunelů. Protože prochází mezi nejvyššími vrcholy Rumunska Moldoveanu (2544 metrů) a Negoiu (2535 metrů), jde o oblíbené místo pro všechny milovníky hor a dalekých výhledů. Její budování měl na svědomí někdejší rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu. Podobně jako další komunističtí vůdci chtěl dokázat, že dokáže poručit větru i dešti – a výsledkem byla megalomanská stavba, která v Česku a ani jinde v Evropě nemá obdoby. Navíc jestli někde máte opravdu velkou šanci potkat hnědé medvědy, je to právě podél téhle horské silnice!



Líbit se vám budou i krásné malované kláštery na severovýchodě země, v oblasti zvané Bukovina, opevněné kostely nebo středověké město Brašov s barokním centrem.  Podle jedné z pověstí právě sem dovedl slavný Krysař sto třicet dětí z německého městečka Hameln, aby tu založily vlastní město. Náš Terezín a Josefov vám připomene pevnost ve městě Alba Iulia s dokonalým tvarem hvězdy. Vidět byste měli i některé z rumunských hradů a zámků – například hrad Bran, který prý Bramu Stokerovi posloužil jako inspirace pro domov upíra Drákuly, anebo monumentální hrad Hunedoara.

Milovníci technických památek určitě znají lesní železnici Viseu de Sus, po níž se dodnes vozí dřevo z neprostupných lesů pohoří Maramureş. Dalším klenotem je takzvaný Veselý hřbitov ve vesničce Săpânţa, kde hroby zdobí pestře pomalované kříže s vyřezanými portréty zemřelých nebo jejich koníčků. Vynechat byste neměli ani solný důl Turda, pozoruhodný přírodní podzemní útvar, který vytvořili lidé, anebo Dácké pevnosti v Orăștijských horách. Soustava šesti opevněných hradišť vystavěných před dvěma tisíci lety je zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Evropa v Česku: proč máme rádi Slovinsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovinsko?

Lublaň, Bled a Bledské jezero, Kranjska Gora, jeskyně Postojna, Bohinjské jezero, soutěsky Mostnica a Vingar, světoznámé skokanské středisko Planica, Lipica a lipicánští koně, hrad Predjama, Maribor anebo pobřeží Jadranu s městy Piran a Izola: je tolik míst, která milujeme ve Slovinsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do země na pomezí Alp, Balkánu a Středomoří. Vydejte se s Kudy z nudy poznat Slovinsko!

Turistické značení v Česku – nejlepší systém značení turistických tras na světě

Turistické značení v Česku – nejlepší systém značení turistických tras na světě

O značení turistických tras se v České republice stará Klub českých turistů. Značení pěších tras se věnuje víc než 1 700 dobrovolníků v téměř stovce značkařských obvodů, na které dohlíží krajské komise. Ty rozhodují o tom, kde budou vyznačeny nové trasy, a určují, na kterých úsecích je v daném roce potřeba obnovit staré značení. Každá pěší trasa se obnovuje každé tři roky. Také je nutné pečovat o cyklotrasy a lyžařské stezky.

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!

Evropa v Česku: proč máme rádi Chorvatsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Chorvatsko?

Dovolená u Jadranu, letní atmosféra chorvatských ostrovů a pláží, úžasné moře, národní park Plitvická jezera, města Dubrovník, Poreč, Trogir, Šibenik či Pula, dary moře, kaskády řeky Krky anebo místo, kde se natáčely příběhy nejznámějšího evropského indiána, náčelníka Apačů Vinnetoua: je tolik věcí, které milujeme v Chorvatsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do nejoblíbenějších destinace letních dovolených u moře. Pojďte s Kudy z nudy poznat Chorvatsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Bulharsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Bulharsko?

Slunečné pobřeží, moře, písečné pláže a voda prohřátá sluncem, růžový olej, šopský salát, pohoří Rila a Rilský klášter, římské památky, starobylá města anebo Sofie a majestátní katedrála sv. Alexandra Něvského: je tolik věcí, které milujeme v Bulharsku! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do jedné z nejoblíbenějších destinací letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Bulharsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Benátky, Florencie a věčné město Řím, jezera Lago di Garda, Lago di Maggiore a Lago di Como, Alpy, tajemné Pompeje, nekonečné písečné pláže, úžasné památky na každém rohu, víno, olivové háje a fantastická kuchyně: je tolik věcí, které máme rádi v Itálii! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu, v jedné z nejoblíbenějších zemí letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Itálii!

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Slovensko?

Brynzové halušky, jeskyně, Nízké i Vysoké Tatry, Roháče, Jánošík, termální bazény, lázně, víno, Slovenský ráj, Bratislava, husacina ze Slovenského Grobu nebo trdelník: je tolik věcí, které milujeme na Slovensku! Nový seriál o evropských zemích proto nemůže začít nikde jinde než u našich východních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Slovensko!

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

7 věcí, které (možná) nevíte o… Evropské unii

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Evropa v Česku: proč máme rádi Belgii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Belgii?

Belgické pralinky, čokoláda a vafle, nádherná historická města Bruggy a Gent, Atomium, panenská příroda pohoří Ardeny, Brusel coby hlavní město Evropské unie, belgické pivo, bitva u Waterloo anebo Rubensovo město Antverpy: je tolik věcí, které máme rádi v Belgii! Seriál o evropských zemích pokračuje v zemi na pobřeží Severního moře. Pojďte s Kudy z nudy poznat Belgii!

Evropa v Česku: proč máme rádi Španělsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Španělsko?

Špičková vína, sluncem zalité pláže, churros, tapas a koncert chutí, býčí zápasy, maurské paláce, Svatojakubské poutní cesty do Santiaga de Compostela, Sagrada Família a další stavby Antoni Gaudího, ohnivé flamenco a středomořský životní styl: je tolik věcí, které máme rádi ve Španělsku! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu Evropy, na Pyrenejském poloostrově. Pojďte s Kudy z nudy poznat Španělsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Maďarsko?

Budapešť, impozantní parlament, Rybářská bašta a lázně Széchenyi, víno, guláš, klobásy a všudypřítomná paprika, překrásná historická města s úžasnými památkami, termální lázně, vinařská oblast Tokaj, Balaton, fascinující jeskyně Aggtelek a řeka Dunaj: je tolik věcí, které máme rádi v Maďarsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u jednoho ze sousedů bývalého Československa. Pojďte s Kudy z nudy poznat Maďarsko!

První česká přírodní památka UNESCO – Jizerskohorské bučiny

První česká přírodní památka UNESCO – Jizerskohorské bučiny

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny se rozkládá na strmých severních svazích Jizerských hor. V červenci 2021 se oblast s řadou skalních vyhlídek i největším vodopádem Jizerských hor stala první českou přírodní památkou zařazenou na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Polsko?

Fascinující solné doly Wieliczka, Mazurská jezera, kouzelná Wrocław plná trpaslíků, Krakov s drakem a hradem Wawel, zářící historická centra Toruně a Gdaňsku, hrad Malbork, noblesní zámky, zubři v Bělověžském pralese, pobřeží Baltského moře, bigos, žurek, pirohy a zapiekanky: je tolik věcí, které máme rádi na Polsku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Polsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Rakousko?

Alpy a Grossglockner, krásná jezera, horské túry, Dunaj, Vídeň, Salcburk, Hallstatt a klášter v Melku, vídeňský řízek, sýrové špecle a kaiserschmarrn, dort Sacher, Prátr a adventní trhy: je tolik věcí, které máme rádi na Rakousku! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich jižních sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Rakousko!

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie – jediná vládnoucí žena na českém trůně

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Další aktuality

Cestování za hubičku: kam se podíváte do sta korun?

Kde vás bude vstupenka stát pár korun a kam se podíváte téměř zadarmo? I na takové otázky známe na portálu Kudy z nudy odpověď. A vezmeme to pěkně ze široka – od hradů, zámků a dalších památek přes muzea a galerie až po místa dalekých rozhledů a přírodních krás.
10. prosinec 2024 18:00
Životní styl

Co pod stromeček na poslední chvíli? Kudy z nudy vám poradí!

Nemáte ještě všechny vánoční dárky? Nevadí – zkuste se inspirovat našimi tipy na zážitky, které udělají dvojí radost: jednou pod stromečkem a podruhé při samotné realizaci třeba až na jaře či v létě! Potěšte své blízké příjemným pobytem, dovolenou ve wellness anebo si užijte veselý den s dětmi v zábavním parku. Vyberete skvělé dárky pro děti, partnery, seniory a pár tipů máme i pro zamilované...
10. prosinec 2024 8:00
Životní styl

Třetí adventní neděle je stříbrná: užijte si setkávání během nejradostnější neděle adventu

3. adventní neděle je letos 15. prosince 2024. Advent přináší sváteční atmosféru a neopakovatelné kouzlo. Pojďte s námi oprášit některé tradice. O třetí adventní neděli (latinsky Gaudete – radostná) zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou. Vyjadřuje radost z blížícího se konce postního období a adventní období získává slavnostnější ráz. Všude vládne vánoční nálada, slavnostní výzdoba a rozsvícené vánoční stromky, trhy, svařené víno a tradiční sladkosti. Vyberte si z našich tipů pro stříbrnou adventní neděli!
9. prosinec 2024 10:14
Životní styl

Pátek třináctého: pohroma nebo den jako každý jiný?

Jste pověrčiví? Bude váš pátek 13. 12. 2024 obyčejný anebo jedinečný? Pátek třináctého je pátek jako každý jiný, ale stejně má smolnou pověst. Pověra spojená s neštěstím na pátek třináctého je založena na několika historických událostech a symbolice. V letošním roce připadla třináctka na pátek 13. září a opakovat se bude ještě v pátek 13. prosince 2024.
8. prosinec 2024 16:11
Životní styl

Kam se vypravit na nejkrásnější zimní procházky?

Hledáte tipy na krásný zimní výlet do přírody? Pak pro vás máme místa, která nejsou nějak zvlášť daleko od lidských sídel, a kam se dostanete nejlépe pěšky. Navíc zimní mrazy vykouzlí na těchto místech každoročně zajímavé útvary v podobě ledových krápníků a ledopádů na skalách i v jejich nitru. Stačí si vybrat a pak hurá na výlet!
6. prosinec 2024 14:00
Životní styl

Evropa v Česku: proč máme rádi Kypr?

Překrásné pláže, prohřáté moře i v době, kdy jinde hlavní sezona už skončila, hora Olymp, malované kostely, historické jádro města Pafos anebo zátoka, kde se údajně zrodila krásná bohyně lásky a krásy Afrodita: je tolik věcí, které milujeme na Kypru! Se seriálem o evropských zemích tentokrát míříme do Středomoří, do jedné z oblíbených destinací letních dovolených. Vydejte se s Kudy z nudy poznat Kypr!
2. prosinec 2024 11:16
Životní styl

Seznamte se: jaká jsou nejoblíbenější ženská jména?

Jaká jsou nejpopulárnější dívčí jména současnosti? Která dříve oblíbená jména mizí a která jsou naopak trendy? Jak na tom jsou nejčastější jména jako Jana, Marie nebo Eva, a komu v žebříčku nejoblíbenějších jmen pro novorozené holčičky musely uvolnit místo?
1. prosinec 2024 11:41
Životní styl

Lidové pranostiky: prosinec, čas adventu, Tomášské zimy a vánoční oblevy

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!
1. prosinec 2024 8:58
Životní styl